„Manipulace.” Biskupství veřejnosti servíruje opačný závěr vyšetřování v sexuální kauze kněze V. Z.

Českobudějovické biskupství před týdnem publikovalo na svých webových stránkách zkreslené a zavádějící informace o kauze sexuálního zneužívání kněze V. Z. Tvrzení, která jihočeská diecéze předložila veřejnosti, neodpovídají skutečnému obsahu jedenáctistránkového policejního dokumentu, který shrnuje závěr vyšetřování citlivého případu.

Kauzu, která se stala veřejně známou na základě výpovědí obětí v pořadu Seznamu Zvláštní vyšetřování (s podtitulem Mlčení biskupů), popisuje českobudějovické biskupství odlišně než policie. I jím citovaný závěr vyšetřování vyznívá úplně opačně než v policejní verzi.

Biskupství konkrétně napsalo: „V reportážích (Seznamu) zazněla velmi trýznivá svědectví, která byla shrnuta Policií ČR následovně: ‚…bylo shledáno, že jednání V.Z. v daných případech nevykazuje znaky trestného činu ani toho, že by ke spáchání trestného činu mohlo směřovat. Mohlo by být teoreticky posuzováno jako přestupkové jednání a to v době spáchání…‘

V dokumentu, který má redakce Seznam Zpráv k dispozici, přitom kriminalisté po půlročním vyšetřování potvrdili, že se kněz V. Z. sexuálního zneužívání skutečně dopouštěl.

„Při posouzení jednání V. Z. podle právní úpravy zákonem č. 140/1961 Sb., policejní orgán došel k závěru, že vykazuje znaky trestného činu pohlavní zneužívání," uvádí doslova policie. „Právě tato právní úprava byla později přejata a zahrnuta trestním zákoníkem č. 40/2009 Sb. do skutkové podstaty trestného činu sexuálního nátlaku,” píše se dále v policejním usnesení o odložení případu kvůli promlčení.

Ostatně o tom už redakci Seznamu před měsícem informoval státní zástupce Karel Váňa, který vyšetřování zahájené na základě zmíněného pořadu, dozoroval.

„Po provedeném prověřování policejní orgán dospěl k závěru, že jednání podezřelého, kterého se měl dopustit v období od roku 1991 do konce roku 1996 vůči jedné z poškozených žen a v průběhu roku 1999 vůči další z žen, by vykazovalo všechny zákonné znaky skutkové podstaty trestného činu pohlavní zneužívání podle § 243 trestního zákona účinného do 31. 12. 2009 a pokusu takového trestného činu,” napsal už v říjnu žalobce Váňa.

Jedna z žen, která reportérům a následně i policii popsala chování kněze V. Z. vůči své osobě, odlišnou prezentaci policejního závěru ze strany českobudějovického biskupství zcela odmítá.

„Má klientka považuje tiskové prohlášení Biskupství českobudějovického za značně zavádějící a manipulativní. Z jeho textu by čtenář mohl nabýt dojmu, že se kněz V. Z. vlastně ničeho protiprávního nedopustil. Tak tomu ale dle policie není,” uvedl advokát této ženy Daniel Bartoň.

„Pro mou klientku je zraňující, že Biskupství českobudějovické není ochotno jasně se distancovat od nevhodného sexuálního chování svého kněze. Místo toho projevuje tendenci jednání odporující svému vlastnímu učení bagatelizovat,” dodal. Biskupství na otázku Seznamu, proč vydalo zprávu s opačným vyzněním policejního závěru, nereagovalo.

Přestože jsou skutky již promlčené, nemění to nic na závěru, že duchovní podle policie ženy skutečně zneužíval. Policie navíc dále uvádí, že „k trestnosti jednání V. Z. ze spáchání trestného činu pohlavní zneužívání podle trestního zákona by postačovalo, aby pachatel zneužil závislost poškozených, své postavení a z něho vyplývající důvěryhodnost nebo vliv”.

A právě takové chování duchovního policie na dalších stránkách usnesení detailně popisuje – ve vztahu k ženě, která v pořadu Zvláštní vyšetřování vystupovala pod pseudonymem Hana. Té bylo v době zneužívání duchovním pouhých patnáct let.

„V. Z. byl osobou výrazně starší, zkušenější, v okolí poškozené byl vnímám jako výrazná autorita, a poškozená se s podezřelým stýkala nejen při náboženských obřadech, ale i u ní doma, kam docházel. Za těchto okolností je možné hodnotit postavení poškozené vůči V. Z. i jako stav závislosti, jako stav, v němž se poškozená nemohla zcela svobodně rozhodovat a i v určitém směru byla na V. Z. odkázaná, obdobně jako ve vztahu učitele a žáka nebo vychovatele a jeho svěřence," stojí v policejním protokolu.

Dokumenty i svědectví, které přinesl Seznam, už dříve doložily, kteří konkrétní biskupové a další církevní hodnostáři o případu celá léta věděli. Výpověď „Hany“ si vyslechl v roce 2009 českobudějovický biskup Jiří Paďour, po pěti letech se s ní seznámil jeho nástupce Vlastimil Kročil. Ani jeden s případem nic neudělal. Kněze V. Z. biskup Paďour pouze poslal na jinou farnost. Kněz byl suspendován až letos v lednu poté, co si Hana stěžovala na nečinnost českých biskupů ve Vatikánu.

Biskup Vlastimil Kročil se po zveřejnění reportáže omluvil obětem a vysvětloval, proč případ řešil tak dlouho: „Od roku 1990 Biskupství českobudějovické obdrželo na dotčeného kněze řadu pochval, ale i řadu stížností. Nikdy však žádná stížnost jakkoliv nenaznačila, že by došlo ke spáchání sexuálního trestného činu.“

I těmito okolnostmi se policie v jiné větvi případu zabývala. Trestní oznámení, které podal jeden z diváků reportáže, totiž padlo i na českobudějovické biskupství za jeho údajnou nečinnost. Podání však bylo podle tiskové zprávy českobudějovického biskupství odloženo.

Advokáta Bartoně takový závěr s ohledem na právní souvislosti nijak nepřekvapil. „Pokud jde o jednání českobudějovického biskupství a jeho představitelů, je třeba doplnit, že se policie zabývala pouze jejich možnou trestní odpovědností za nepřekažení trestného činu nebo neoznámení trestného činu. Vzhledem k tomu, jak úzce byly, a jsou, koncipovány skutkové podstaty těchto činů, není překvapivé, že policie v tomto ohledu neshledala biskupy trestně odpovědnými. Z toho však nelze bez dalšího uzavřít, že by jednání biskupů bylo dostatečné, tedy v souladu se zákony České republiky,“ uvedl Bartoň.