Manévry a ostrá palba. Čína na moři znovu ukazuje svaly

Čína v pátek vůbec poprvé do svého vojenského cvičení zahrnula ostrou palbu. Informovala o tom čínská televizní stanice CCTV.

Manévrů s ostrou palbou se účastnilo deset lodí a deset letadel. Nacvičovaly protivzdušnou a protiraketovou obranu, námořní útoky a průzkumné akce.

Během cvičení letouny odpalovaly řízené střely, které měly zničit příslušné cíle na moři.

Důvodem této akce může být napětí, které vyvolal telefonát zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa s tchajwanskou prezidentkou Cchaj Jing-wen. Šlo o první takový kontakt od konce 70. let.

Peking považuje rozhovor, ve kterém prezidentka údajně jen Trumpovi popřála ke zvolení, za políček od příští americké administrativy. Vidí v něm náznak toho, že by USA mohly souhlasit s nezávislostí Tchaj-wanu. Autonomii ostrovního státu Čína neuznává, jakýkoli kontakt mezi představiteli Tchaj-wanu a ostatních zemí Peking znepokojuje.

Minulý měsíc Čína oznámila, že je její první letadlová loď Liao-ning nyní bojeschopná. Státem řízené zpravodajské agentury dále uvedly, že se staví i druhá letadlová loď. A to bez dalších podrobností - jako například, k čemu bude mocnost lodě využívat.

Agentura Reuters s odvoláním na zdroje v diplomacii napsala, že smyslem zbrojení je jednoznačně posílení čínského námořnictva. Tomu jde právě o Jihočínské moře.

Americké námořnictvo v pátek večer oznámilo, že jí východní mocnost v mezinárodních vodách Jihočínského moře zabavila o den dříve bezpilotní podvodní sondu. Stroj, přezdívaný "kluzák oceánu", byl nasazen, aby testoval slanost vody, teplotu a proudy.

"Šlo nám o to získat data, jimiž bychom zmapovali podmořské kanály. Nebyl to žádný utajený program," citovala BBC mluvčího Pentagonu Jeffa Davise. "Pohyb sondy byl zcela v souladu s platnými zákony o provádění vojenského výzkumu. Jde o suverénní plavidlo, které bylo zřetelně označeno v angličtině s pokynem, že se nemá odstraňovat z vody."

Spojené státy už vydaly oficiální žádost o navrácení jejich majetku.

V této oblasti Čína ve středu rozmístila protiletadlové a protiraketové systémy. Potvrdily to čerstvé satelitní snímky.

Systémy jsou nově na umělých ostrovech vytvořených Čínou. Na nich buduje infrastrukturu. Nachází se tam tři kilometry dlouhé ranveje, které se hodí i pro vojenské účely. Dále přístavy, majáky, radarové stanice, ubytovací zařízení a podobně.

Proti umělému vytvoření ostrovů protestovaly Spojené státy. V jejich zájmu je zachování svobody plavby a přeletů, proto opakovaně vysílají do oblasti Jihočínského moře své vojenské lodě a letouny.

Peking ale kvůli tomu Washington obviňuje z militarizace oblasti.

Ačkoli podle Pekingu slouží stavby na ostrovech k civilním účelům, v prohlášení tamního ministerstva obrany se uvádí, že Číně nikdo nemůže vyčítat snahu bránit si to své. „Kdyby vás někdo vojensky ohrožoval u vašich dveří, nepřipravili byste si na obranu alespoň prak?”

I podle čínské diplomacie je rozmístění obranných systémů svrchovaným právem země.

Jihočínským mořem vedou významné námořní trasy. Ještě podstatnější pak je velké surovinové bohatství - nalézají se tu velké zásoby ropy a zemního plynu.

Vedle Číny si oblast nárokují i další země -  Brunej, Filipíny, Malajsie a Vietnam.