Článek
Už potřetí v řadě dosáhl denní přírůstek potvrzených případů rekordní hodnoty. Jenom ve čtvrtek přibylo 680 nakažených, což je za jediný den víc než za celý týden na konci dubna. Nárůst je tak vysoko nad kapacitou toho, kolik případů zvládnou hygieny obvolat za den.
„Nejsme schopni to v této situaci zvládat. Na jednoho trasovaného je 20 až 30 kontaktů, jsme už v hodnotách desetitisíců lidí, které jsme kontaktovali. Zatím se nestalo, že bychom tím zavinili nějaký velký výskyt, ale máme z toho velké trauma,“ uvedla v pátek odpoledne šéfka pražské hygieny Zdeňka Jágrová.
Hlavní hygienička Jarmila Rážová už před pár dny potvrdila, že současná kapacita je nedostačující. „Máme spočítané, že se dá zatím stihnout denně 400 případů,“ uvedla v neděli v České televizi. Cíl je podle ní vytrasovat až 750 případů, to by ale musela hygieny posílit armáda a medici.
Jedna osoba = tři hodiny
Za současné situace tak zbývají stovky nově nakažených, které hygieny nestíhají v krátkém čase po oznámení pozitivního výsledku testu z laboratoře kontaktovat.
Takzvaným trasováním - dohledáváním kontaktů nakažených osob - se podle Rážové věnuje zhruba 350 hygieniků. Celkové epidemiologické šetření jedné osoby podle ní trvá maximálně tři hodiny. „Vstupní telefonát trvá průměrně půl hodiny, nakažený ale řekne průměrně další čtyři kontakty, které se musí obvolat,“ vysvětlila hygienička ze Středočeského kraje Dana Černá.
Jak ale zaznělo - v Praze není výjimkou ani 20 až 30 kontaktů na jednoho nakaženého. Často se totiž jedná o mladé lidi, kteří se pohybují v kolektivech.
Seznam Zprávy se snažily zjistit, proč trasování vázne. V jednoduchém výpočtu totiž něco nesedí. Pokud trasuje 350 hygieniků, kteří mají osmihodinovou pracovní dobu, a jeden případ trvá průměrně tři hodiny, měli by být hygienici schopni denně vytrasovat přes 900 případů. Navíc třeba zaměstnanci pražské hygieny podle šéfky Zdeňky Jágrové „chodí z práce v osm hodin večer“. Zvládají ale trasovat ani ne polovinu.
Jedno z vysvětlení poskytl Vladimír Dzurilla, vládní zmocněnec pro IT, který je jedním ze zástupců Centrálního řídícího týmu. Podle něj je údaj tři hodiny na případ roztažený v čase. „Epidemiologové to většinou berou jako případ, poskytují veškerý servis, dělají jim poradce a nedělají tedy jenom šetření,“ řekl Seznam Zprávám.
Pomáhat jinde? Sami nestíháme
K vyššímu počtu vytrasovaných případů za den měla pomoci centralizovaná aplikace Daktela, do které jednotlivé hygieny vpisují případy a jejich kontakty. Díky tomu si všechny hygieny vidí „pod ruce“ a teoreticky si mohou navzájem pomáhat - z míst, kde je nových případů minimum, pomáhat tam, kde číslo raketově roste.
Podle šéfky pražské hygieny Zdeňky Jágrové se to ale neděje. Všechny hygieny mají podle ní dost svých případů:
„Krajské stanice si samozřejmě mohou navzájem pomáhat. Ale teď jsou skoro všechny vytížené, protože se zvedly počty nakažených v celé České republice.“
Vývoj počtu zaměstnanců hygienických stanic
Podle dat Ministerstva zdravotnictví je aktuálně 2057 zaměstnanců čtrnácti hygienických stanic. Podle Rážové jsou v počtu zaměstnanců započítáni i ekonomové nebo řidiči. „Přesné je číslo 1700, to je vlastní kapacita odborníků, kteří jsou v sekci ochrany a podpory veřejného zdraví. Z toho kolem 350 epidemiologů je ta kapacita, která apriorně navolává nakažené a jejich kontakty,“ uvedla hlavní hygienička.
2014 - 2080 zaměstnanců
2015 - 2072
2016 - 2040
2017 - 2055
2018 - 2056
2019 - 2065
2020 - 2057
Podle Dzurilly se ale Praze, která je jednou z nejvíce zasažených oblastí, pomáhalo. „Podle našich dat se tuto neděli navolalo 39 hovorů z jiných hygien pro tu pražskou,“ uvedl. „Pomohli armádní medici z Královéhradeckého kraje nebo hygiena v Moravskoslezském kraji,“ doplnil Petr Šnajdárek za Chytrou karanténu.
Jiří Kos z hygienické stanice na Vysočině Seznam Zprávám řekl, že výzva pomáhat s trasováním Praze nepřišla. „Vysočina na tom není zrovna nejlíp, takže na hraně stíháme naše problémy. Pomoc nepotřebujeme, ale kapacitně to dáváme tak akorát, takže kdybychom pomáhali dál, tak by to bylo nad naše síly,“ uvedl.
Podobně v Plzni potvrzují, že pomáhat jinde nestíhají, a stejně tak se nedostává pomoci jim. „Nedochází k výpomoci z jiných hygien a vzhledem k současné epidemiologické situaci to ani nepředpokládáme,“ napsal Seznam Zprávám ředitel plzeňské hygieny Přemysl Tomašuk.
Podle něj k výpomoci došlo pouze na ostravské hygieně, která se potýkala s výskytem nemoci v dolech OKD. Tam jednou vypomáhala i jihočeská hygiena. „Přechodně jsme vypomáhali Moravskoslezskému kraji, celkem u nás trasuje 28 lidí,“ napsala Seznam Zprávám Marie Nosková z jihočeské hygieny.
Musíme se lidem ozvat okamžitě
Podle Dzurilly je řada věcí, které se musí do druhé vlny epidemie vylepšit - například to, aby se hygiena ozvala nakaženému okamžitě. „Nejsme dostatečně rychlí v momentu, kdy je někdo pozitivní. Hygiena by mu měla okamžitě poslat instrukce, jak dále postupovat, ale někdy to trvá i jeden den. Pozitivní ale čekají, že se jim někdo ozve okamžitě,“ vysvětlil Dzurilla.
Situace by se mohla vylepšit už příští týden, kdy by měla přijít posila. „Řešíme nábor mediků, kteří by posílili územní pracoviště,“ uvedl Dzurilla. Přidat se mají i další vojáci.
Odstartovat by měl také nový postup při hledání nakažených. „Od 7. září bude jiné schéma trasování, bude se předně hledat takzvaný superpřenašeč,“ uvedla hlavní hygienička. Epidemiologové by tak podle ní měli trasovat nejprve významné kontakty, tedy ty, kdo se dostali skutečně do těsné blízkosti nakaženého, nebo pracovníky zdravotních zařízení.
Nově by také měl od příštího týdne každy pozitivní člověk na covid vyplnit pro hygienu takzvané samovyšetření, ve kterém uvede, s kým přišel do styku. Hygiena by se tak dřív měla dostat ke kontaktům a díky tomu je dřív obvolat.
„Zkrátil by se tím ten proces, člověk by vlastně vyplnil formulář, který by se vepsal do Daktely,“ uzavřel Dzurilla.
