Máme plán, jak zachránit Prahu, Vary i Krumlov, hlásí šéf agentury CzechTourism

Cestovní ruch a ubytovací služby jsou v Česku omezené už přes 120 dní. Momentálně jsou hotely otevřené pouze pro klientelu na služebních cestách a pro pacienty i samoplátce jsou k dispozici lázně, pokud mají uhrazené i procedury. Jiné odreagování v podobě dovolené na hotelu nebo wellness pobytu povolené není.

Češi přitom v době rozvolněných opatření ukázali, že mají chuť cestovat nejen do zahraničí, ale i po Česku. Tím podrželi místa nejvíc závislá na turismu.

„Problém ovšem je, že to není pouze o počtech lidí, ale i o útratách. A samozřejmě ruští, čínští nebo američtí turisté utrácejí mnohonásobně víc a to je to, co chybí - peníze zahraničních turistů, abychom dokázali být ziskoví,“ popisuje ředitel agentury CzechTurism Jan Herget, s čím bojují města jako Karlovy Vary nebo Český Krumlov.

Státní agentura proto představila plán, jak chce turisty za zahraničí dostat zpět do Čech. Reagovat chce rychle a flexibilně na aktuální situaci podobně, jako to dělají start-upy.

„V první fázi se soustředíme na okolní země. V okruhu 650 kilometrů máme přes 150 milionů lidí. Nejen Polsko, Rakousko, Slovensko a Německo, ale také Maďarsko, Nizozemsko nebo Dánsko jsou všechno země, jejichž obyvatelé jsou zvyklí k nám přijíždět autem. Ve druhé fázi bude důležité rozlétat Prahu a Česko zejména z evropských zemí, z Francie, Španělska, Itálie, Velké Británie. Ve spolupráci s českými aerolinkami uděláme kampaně, aby k nám lidé přiletěli,“ vysvětluje Herget.

V poslední fázi se chce CzechTourism zaměřit na vzdálenější země, ze kterých turisté v Česku utrácí nejvíce.

„Třetí fáze jsou země vzdálené, které jsou nejbonitnější, tito turisté utrácí nejvíc, tam musíme už nyní přiživovat povědomí o České republice, protože se rozhoduje o spuštění dálkových letů z USA a Ruska. Tam musíme být přítomní, i když se víza ještě nevydávají a země jsou zavřené,“ dodává ředitel agentury CzechTourism.

Na rok 2021 státní agentura počítá s rozpočtem 350 milionů korun, využít by také mohla 80 milionů z letošního roku, které se kvůli epidemii covidu-19 nepodařilo utratit. Drtivá většina půjde na zahraniční marketing hned, jak to za daných okolností bude dávat smysl.

Na předkrizovou úroveň by se podle Hergeta mohl cestovní ruch dostat v letech 2023 až 2024. Je to později než se ještě na jaře, při první vlně epidemie, počítalo. Momentální krize je totiž pro cestování mnohem větší ranou než 11. září. Jisté také podle něj je, že turismus už nikdy nebude stejný jako dřív.

„Doufám v celosvětové řešení epidemie, stejně jako jsme si po teroristických útocích zvykli na to, že nás na letišti prohledávají, doufám, že najdeme podobné řešení, ať už to bude vakcína, nebo covid pas. Pokud přijde třetí vlna, bude to chtít hodně morální síly a financí podnikatelů v cestovním ruchu,“ uzavírá Herget.