Článek
Blinken na své první tiskové konferenci poté, co složil přísahu, řekl, že administrativa prezidenta Joea Bidena přezkoumává, jak reagovat na kroky Ruska. Zmínil přitom údajné použití chemických zbraní při útoku na Navalného, kybernetický útok prostřednictvím softwaru pro správu sítě od americké firmy SolarWinds, zprávy o údajných ruských odměnách za zabíjení amerických vojáků v Afghánistánu či vměšování do amerických voleb.
„Máme velké obavy o bezpečnost pana Navalného,“ řekl Blinken. „Jeho hlas je hlasem mnoha, mnoha, mnoha Rusů a měl by být vyslechnut, nikoliv umlčen,“ dodal, přičemž nevyloučil, že Spojené státy budou na zadržování opozičníka reagovat.
Podobně před dvěma dny hovořila také mluvčí Bílého domu Jen Psakiová, když řekla, že prezident Joe Biden nevylučuje žádné možnosti, pokud jde o reakci USA na Navalného nedávné zatčení.
Navalnyj, který je pokládán za nejvážnějšího odpůrce prezidenta Vladimira Putina, se tento měsíc vrátil do Ruska po skoro půlročním pobytu v Německu, kde se zotavoval z otravy látkou novičok, z níž viní Putina a ruskou tajnou službu. Kreml obvinění odmítá.
Policie Navalného po příletu do Moskvy zatkla a soud ho poslal na 30 dní do vazby, kde čeká na verdikt, zda půjde do vězení. Ruská vězeňská služba jej viní ze systematického porušování režimu podmíněného trestu, který mu byl uložen za údajnou zpronevěru.
Blinken s novým šéfem Bílého domu Joem Bidenem spolupracoval už v době, kdy ten zastával funkci viceprezidenta, a má za sebou i dva roky na postu náměstka ministra zahraničí. V čele americké diplomacie střídá Mikea Pompea, přičemž se stává 71. ministrem zahraničí v dějinách USA.
Nastupující ministr podle agentury AP avizoval, že bude vůdčí silou ve snaze nové administrativy změnit přístup USA ke zbytku světa po čtyřech letech, během kterých prezident Donald Trump zpochybňoval tradiční partnerství. Blinken minulý týden v Senátu mimo jiné řekl, že USA musí Číně čelit „z pozice síly, nikoli slabosti“. To podle něj znamená „spolupracovat se spojenci, a ne je pomlouvat, podílet se na chodu mezinárodních institucí a vést je místo toho, abychom z nich ustupovali“.
