Kartářka „vymyslela" dotace pro Čapí hnízdo, policie ji ani po roce nevyslechla

Už je to rok, co se česká policie i evropský kontrolní úřad OLAF začaly zabývat vážným podezřením, že při čerpání padesátimilionové dotace z evropských fondů pro Farmu Čapí hnízdo byl spáchán dotační podvod.

Dotace totiž byla určena pro „malé a střední podnikatele“ a ne pro firmu, skrývající se pod anonymními akcionáři, která je přitom přímo napojena na velkopodnikatele Andreje Babiše.

Reportéři Seznamu nyní zjistili, že ani po roce policejního vyšetřování nebyli vyslechnuti všichni klíčoví svědci, kteří mají k případu co říct.

Podívejte se na díl o Čapím hnízdě ze seriálu Zvláštní vyšetřování:

Například expertka na evropské dotace, nynější náměstkyně jihlavského primátora za ANO Jana Mayerová, kterou přímo Andrej Babiš loni v březnu označil za autorku nápadu s čerpáním dotace pro Čapí hnízdo, potvrdila, že na policii ještě nebyla.

„Mám připravenou výpověď pro policii. Jsem dodnes přesvědčená, že tam žádný problém nebyl,“ říká v novém dílu investigativního seriálu Zvláštní vyšetřování Jana Mayerová. Jejím koníčkem je vykládání karet a podle neoficiálních informací je vykládá i Andreji Babišovi.

Další otázky reportérů, včetně té, zda nápad se žádostí o evropskou dotaci opravdu byl její, jak říká Andrej Babiš, už nechala bez odpovědi. „Právníci mi nedoporučují se zatím vůbec k ničemu vyjadřovat.“

Policie si nechala nedávno prodloužit lhůtu, dokdy má rozhodnout. Státní zástupce policii vyhověl a dal vyšetřovatelům nový termín: do března 2017.

„Státní zastupitelství nezaznamenalo žádné neodůvodněné průtahy ve vyšetřování. Je to komplikovaná věc s velkým množství listinných dokumentů. Byla naplánovaná řada výslechů, které probíhají,“ uvedla mluvčí Městského státního zastupitelství v Praze Štěpánka Zenklová.

Policejní komisař Pavel Nevtípil, který má případ Čapího hnízda na starosti – mimo jiné má na starosti rozhodnutí, zda bude někdo obviněn – odmítá s novináři komunikovat.

Kromě české policie se už od začátku loňského roku zabývá zkoumáním dotace pro Čapí hnízdo i evropský úřad pro boj s podvody OLAF.

Vyšetřování případu Čapí hnízdo se rozjelo před rokem, tedy téměř osm let po udělení evropské dotace na stavbu farmy. Andrej Babiš totiž do té doby neustále opakoval, že s farmou nemá nic společného, ale v dokumentu Matrix AB režiséra Víta Klusáka se podřekl: Ve společnosti pozvaných diplomatů a před kamerami řekl, že Čapí hnízdo byl jeho nejlepší projekt v životě a že jej napadl v době, když s dětmi čekal ve frontě v zoologické zahradě. Tím vzaly za své všechny předchozí Babišovy výroky.

Když pak přišlo na policii i do bruselského OLAFu anonymní udání o možném zneužití dotace, spustilo se vyšetřování, kdo a proč se skrýval za anonymními akcionáři, kteří v roce 2008 požádali Středočeský kraj o přidělení padesátimilionové dotace z evropských peněz.

Babiš se začátkem loňského roku ocitl pod velkým politickým tlakem a v emotivním projevu v Poslanecké sněmovně pak přiznal, že anonymními akcionáři byly jeho dvě dospělé děti a bratr jeho současné ženy.

Policejní vyšetřování i zkoumání evropského úřadu to nezastavilo. Naopak – teď by měly mimo jiné zjistit, zda tenhle postup nenaplnil podstatu dotačního podvodu.

Verdikt evropského úřadu OLAF se očekává už brzy. „Je to tak sledovaná kauza, že si tu nikdo nedovolí nic ohnout,“ uvedl europoslanec Tomáš Zdechovský, zvolený za KDU-ČSL. „Navíc tu byl před lety případ, kdy se někteří lidé z OLAFu scházeli s lobbisty a stálo je to místo. Nikdo tu nebude riskovat kariéru bruselského úředníka kvůli kauze, jakých mají na stole desítky.“

Lukáš Wagenknecht, bývalý Babišův náměstek na Ministerstvu financí a zároveň expert na evropské dotace, reportérům Zvláštního vyšetřování potvrdil, že převedení firmy na rodinné příslušníky může být pro Babiše spíš přitěžující okolností.

„Pokud to měla být dotace pro malou a střední firmu, tak nestačí, že to o sobě někdo říká a tak se tváří. Musí také naplnit několik podmínek definovaných v evropských nařízeních,“ říká Wagenknecht a pokračuje: „Oni měli společná jednání s Agrofertem. Agrofert jim poskytl záruku pro bankovní úvěr v částce asi 350 milionů korun. Malý a střední podnikatel takový přístup nemá. Lidé z Agrofertu se podíleli na správě účetnictví. A pokud je pravda, co řekl Andrej Babiš, tedy že firma patřila jeho dětem, tak i blízké rodinné vztahy svědčí o tom, že firmy jednaly ve vzájemné shodě. To je i podle českého obchodního zákoníku.“

Wagenknecht tedy soudí, že se Babiš výrokem o tom, že anonymní akcie držely jeho děti, mohl de facto sám přiznat k protiprávnímu jednání.

Vicepremiérovi a předsedovi hnutí ANO Andreji Babišovi je téma Čapího hnízda očividně nepříjemné a nerad se k němu vyjadřuje. Otázku reportérů Zvláštního vyšetřování, zda padesátimilionová dotace (celkové náklady na stavbu farmy byly kolem půl miliardy) za to všechno stála, nechal bez odpovědi.

Prostřednictvím své mluvčí zaslal tento vzkaz: „Upřímně nechápu, proč se mě na to opět ptáte. Nikdy jsem nebyl akcionářem ani vlastníkem Čapího hnízda. Stejně tak v době podání žádosti o evropskou dotaci v roce 2008 nebyla žádná firma Agrofertu akcionářem nebo majitelem farmy Čapí hnízdo. Projekt byl mnohokrát kontrolován různými institucemi a nikdy ohledně udělení dotace pro Farmu Čapí hnízdo nebylo shledáno žádné pochybení.“

Pokud by nyní vyšetřování dospělo k rozhodnutí, že dotace byla vyplacena Farmě Čapí hnízdo neprávem, musel by podle Wagenknechta vracet 50 milionů korun do evropských fondů český stát a ten by pak musel částku vymáhat po majiteli farmy. Tím je od roku 2014, tedy po povinném pětiletém období od udělení dotace, opět Babišův Agrofert.

Otázkou také zůstává, jak by takový verdikt ovlivnil raketově rozjetou politickou kariéru Andreje Babiše – z pohledu dnešních průzkumů volebních preferencí velmi pravděpodobného příštího premiéra.