Článek
Česko má nového předsedu Nejvyššího soudu – veledůležité justiční instituce, která má dohlížet na to, aby se navzájem podobné případy soudily stejně v Chebu i Břeclavi.
Je jím Petr Angyalossy, zkušený soudce, který prošel několika justičními funkcemi. A třetím rokem působí jako trestní soudce právě na Nejvyšším soudu.
Nikdo však neví, proč prezident Miloš Zeman jmenoval právě tohoto šestapadesátiletého soudce, který doteď nepatřil v justici mezi nejvýraznější osobnosti, neproslavil se nějaký průlomovým rozhodnutím ani nepatří mezi uznávané akademiky.
I prezidentka Soudcovské unie Daniela Zemanová reagovala na jeho jmenování větou, že Angyalossyho vlastně ani nezná. Stejně jako jeho názory na směřování Nejvyššího soudu.
„Těžko říci, jaké má názory na tyhle složité věci,“ řekla několik minut po jmenování Daniela Zemanová v rozhovoru pro Českou televizi.
Už zkraje týdne kritizovala, že se rozhodování o novém předsedovi Nejvyššího soudu děje bez jakékoli diskuse a ve stylu: Prezident si někoho vybere – a hotovo.
Nový předseda Nejvyššího soudu na svém harleyi.
Prezident i ve středu během oficiálního jmenování pouze řekl, že vybíral mezi čtyřmi kandidáty.„S každým z nich jsem se sešel, prostudoval jsem si jejich životopis a rozhodl jsem se, jak jsem se rozhodl,“ řekl Zeman.
Jména těch, kteří byli s Angyalossym ve výběru, však nesdělil.
Nevysvětlil ani, co rozhodlo, že nejmenoval Roberta Fremra, českou i mezinárodní justiční superstar – místopředsedu Mezinárodního trestního soudu v Haagu, který soudil například masakry v africké Rwandě, jehož i kvůli jeho manažerským zkušenostem s vedením velké justiční instituce prosazovala ministryně spravedlnosti a prezidentova oblíbenkyně Marie Benešová.
„Je to naprosto noblesní soudce, velice fundovaný, s evropskou praxí, jazykově vybavený. Neznám lepšího, kdo by justici rozuměl tak jako on,“ chválila Fremra Benešová ještě loni.
V posledních dnech věděla, že se prezident rozhodl jinak. Ale nakonec za svého favorita nebojovala. Ještě v úterý tvrdila, že neví, pro koho se prezident rozhodne.
Jak se to jméno vyslovuje?
Politici i lidé z justice se nejdřív možná budou muset naučit jméno nového předsedy vyslovovat: Petr Angyalossy pochází z maďarsko-české rodiny, do 19 let vyrůstal na slovensko-maďarském pomezí.
Nahradí dosavadního předsedu Pavla Šámala, který se letos v únoru přesunul na Ústavní soud. Šámalovou výhodou bylo, že jako uznávaný odborník a autor trestního zákoníku se uměl mezi politiky pohybovat. A - v dobrém – úspěšně lobbovat za zájmy svého soudu.
Například v roce 2017 přinesl ministru spravedlnosti Robertu Pelikánovi (ANO) tlustou složku plnou čísel a grafů. Názorně ukazovala, že se na Nejvyšší soud, který by měl být vrcholnou institucí, dostávají často banality. Třeba když má účastník sporu pocit, že mu okresní soud špatně vyměřil soudní poplatek nebo mu jmenoval nesprávného obhájce. A to samozřejmě soudce velmi zdržovalo od pořádné práce.
Není jasné, jestli tohle Petru Angyalossymu, který má před sebou desetileté funkční období, také půjde. Soud přitom podobné kroky potřebuje: dlouhodobě má zhruba tři tisícovky nevyřízených případů, přestože práci zrychluje.
Ještě důležitější je, aby Nejvyšší soud takzvaně sjednocoval judikaturu. Znamená to, že podobné kauzy, ať už se soudí kdekoli v republice, mají skončit také podobným rozsudkem. Ne že jednou nějaká smlouva platí, a podruhé ne.
A když některá nejasná kauza doputuje v rámci dovolání na Nejvyšší soud, soudci v Brně mají vyložit, jak správně příslušné paragrafy chápat.
Nejvyšší soud bývá často klíčovou instancí pro trestní kauzy. Takhle například před třemi lety rozsekl spor, že klíčové odposlechy v korupční kauze Davida Ratha jsou důkazem, který lze použít u soudu. I kvůli tomu je nyní Rath ve vězení.
„Nejkrásnější je nezávislost“
Petr Angyalossy ostatně hned ve středu po jmenování ujistil, že se na zrychlování, povinnou disciplínu každého předsedy soudu, určitě zaměří. Nejvyšší soud přitom není úplně pomalý: v civilních případech rozhoduje zhruba do 200 dnů, v trestních do 40 dnů.
Je ale pravda, že některé složité anebo sledované kauzy leží na soudu třeba i rok a půl. Jako třeba žaloba, jestli se má prezident Zeman omluvit za neexistující článek novináře Ferdinanda Peroutky o Hitlerovi.
Nový předseda po jmenování také řekl, že s kolegy sepisuje etický kodex závazný pro všechny soudce. A že uvažuje, že by občanskoprávní kolegium Nejvyššího soudu mohlo vydat něco na způsob manuálu pro případy, kdy se podnikatelé budou chtít soudit se státem kvůli odškodnění za zavřené obchody a firmy kvůli koronavirové pandemii.
Petr Angyalossy, milovník jízdy na motorce, také prohlásil, že se cítí naprosto nezávislý – prezident ani nikdo jiný prý jeho jmenování nijak nepodmínil. Neboli: Hrad po něm na oplátku nic nechce.
Ptát se na případný revanš je přitom logické od té doby, kdy loni týdeník Respekt zjistil, že hradní kancléř pokoušel u ústavních soudců sondovat, jak by mohli rozhodovat o stížnostech, na nichž měl prezident Zeman zájem.
„Nejkrásnější je nezávislost. Soudce se řídí zákonem a svým nejlepším vědomím a svědomím. Aplikuje právo do praxe a každodenního života, nalézá spravedlnost. Je to velice různorodá činnost, neboť každý případ je v něčem originální. Práci soudce bych ani nenazval povoláním, ale spíše posláním. Samozřejmě vyžaduje vysoký morální kredit a nelze opomenout, že soudcem není člověk jen v soudní budově, ale de facto 24 hodin denně,“ napsal Angyalossy před třemi lety do časopisu Aequitas.
