Článek
„Pracovní trh ukazuje, že chybí řemeslníci. Těch lidí je zoufale málo. Absolventi i vysokých škol humanitního směru někdy mají větší problémy najít práci než ti z technických oborů, po kterých je poptávka,“ říká Dlouhý.
Dnešní nerovnováha na českém trhu práce je podle něj varováním pro vzdělávací systém.
„Opravdu potřebujeme tolik gymnázií, poskytujících všeobecné střední vzdělání, když je málo řemeslníků? Opravdu potřebujeme tak velký počet absolventů vysokých škol humanitního zaměření, kteří horko těžko najdou uplatnění jen v různých neziskových organizacích? A nemáme těch neziskovek náhodou moc?“ ptal se nedávno Dlouhý v Lidových novinách a zahájil tak spor nejen o to, jestli je v ČR příliš gymnazistů.
Anketa
Podle ředitelky personální agentury ManpowerGroup Jaroslavy Rezlerové Česku chybí technické a IT vzdělávání a celková koncepce pro moderní svět.
„Veřejné mínění je dneska velmi negativní. Chce se, aby děti studovali to, co vypadá dobře jako obor bez ohledu na to, aby se rodiče zamýšleli, jestli jejich dítě najde uplatnění,“ míní Rezlerová.
Její zkušenosti ale nepotvrzují, že by humanitně vzdělaní vysokoškoláci nebo gymnazisté měli větší problémy najít práci než absolventi odborných škol. Problém vidí jinde.
„Do deseti let nebudeme mít žádné řemeslníky. Poslední silná generace, která ještě měla řemeslo jako povolání, půjde do důchodu. Když se podíváme na data, tak počet studentů gymnázií neklesá, ale u odborných škol ano. Gymnázia by měla víc mířit na specializované obory. V tomhle jsme hrozně pozadu. My nemáme žádnou strategii, která by nás připravila na průmysl 4.0,“
Končí gymnazisté na podpoře?
Data o nezaměstnanosti nepotvrzují, že by absolventi gymnázií byli bez práce ve větší míře než mladí s výučním listem. V časech krize jsou to naopak právě učňové, kdo častěji končí na úřadech práce.
Nezaměstnanost čerstvých absolventů středních škol.
Podle analýzy Národního úřadu pro vzdělávání (NÚV) není podíl učňů v Česku nízký: „Domníváme se, že podíl žáků v učebních oborech je odpovídající budoucím potřebám naší společnosti.“ Střední odborné vzdělávání s maturitou absolvuje přes 40 procent populačního ročníku.
Z dat Národního ústavu pro vzdělávání vyplývá, že v roce 2017 opustilo brány učilišť 20 739 studentů s výučním listem, 27 183 absolventů středních odborných škol a na gymnáziích odmaturovalo 20 403 mladých Čechů.
Počty absolventů středních škol.
„Za situace populačního propadu je zřejmé, že nelze požadavky zaměstnavatelů řešit zvyšováním počtu těch, kteří mají vstupovat do učebních oborů,“ zmiňuje analýza. Podle NÚV se řemeslníků nedostává i kvůli velkému podílu žáků, kteří z učebních oborů odcházejí předčasně, aniž by získali výuční list. Navíc zhruba 40 % vyučených nepracuje v profesi, pro kterou se vzdělávali.
Řemesla na vyhynutí
Řemeslům ale skutečně zvoní hrana. Na pracovním trhu chybí podle Dlouhého 300 000 řemeslníků a hospodářství kvůli tomu zpomaluje. Dovoz pracovníků ze zahraničí řeší problém jen krátkodobě.
Počet absolventů zednických nebo malířských oborů se dostává na kritickou hranici i podle Asociace malých a středních podniků a živnostníků. Zatímco ještě v roce 2005 se u nás vyučilo 705 zedníků, minulý rok už jich bylo jen 253. Podobně jsou na tom i truhláři, kde je za posledních třináct let úbytek 70 % absolventů. Ubývá i řezníků, pekařů a cukrářů.
Naopak na lepší časy se blýská ve strojírenských a elektrikářských odvětvích. A 28násobně přibylo kominíků.
Počet absolventů řemeslných oborů.
Kraje tlačí vládu na zavedení tzv. cut-off skóre, což je centrálně stanovená bodová hranice u jednotlivých přijímacích zkoušek. Kdo by se přes ni nepřehoupl, může zapomenout na gymnázium a čeká ho SOŠ nebo učiliště. Podle odborníků na vzdělávání by taková změna zavřela dveře ke vzdělání především sociálně slabým rodinám.
