Článek
Maledivy jsou jednou z nejníže položených zemí na světě. Souostroví se skládá z 1 190 korálových ostrovů.
80 % maledivské půdy leží méně než jeden metr nad hladinou moře, což ji činí extrémně citlivou ke změnám klimatu.
Žena zametá na ulici před svým domem 10. října 2021 v Guraidú na Maledivách.
Ochranná zeď před stoupající hladinou.
Palmy na ostrově Lhosfushi, které odumřely kvůli erozi a slanosti půdy. Foceno 10. října 2021.
Mrtvá palma na pobřeží.
Na nedávném Valném shromáždění OSN při diskusi o hrozbách, které představují klimatické změny, prezident Malediv Ibrahim Mohamed Solih prohlásil: „Ve světě, kde Maledivy přestávají existovat, neexistuje žádná záruka přežití pro žádný národ.“
Turisté se procházejí po nově vytyčeném břehu. Před několika lety bylo toto pobřeží silně zasaženo erozí.
Bagry pomocí písku stavějí novou ochranou zeď. Těžba písku z mořského dna je jednou z mála možností, jak stoupající hladině čelit.
Rostoucí teploty nezvratně zvyšují hladiny oceánů, do roku 2100 by se hladina světových moří vlivem tání ledovců mohla zvednout až o dva metry, do roku 2150 až o pět metrů.
Skutečná výška vody bude záležet na rychlosti oteplování a na opatřeních, která přijmou jednotlivé vlády i mezinárodní společenství. Od roku 1900 hladina moří stoupla o 20 centimetrů.
