Článek
Efekt mikroplastů na lidské zdraví je zatím v odborných kruzích málo prozkoumaný. Přestože se nachází téměř všude kolem nás včetně oceánů, půdy, prachu, potravin nebo balených vod, jejich dopady na člověka jsou zatím spíše neprozkoumané. Studii na toto téma nově zveřejnili vědci z Newyorské univerzity, uvádí server Euronews.
Američtí vědci provedli menší výzkum, který měl zjistit přítomnost mikroplastů v lidském těle na základě vzorku z exkrementů. Zaměřili se především na sledování dvou běžných typů mikroplastů: PET (polyethylentereftalát) a PC (polykarbonát). Výsledky studie vznikly na základě vzorků deseti dospělých účastníků a šesti kojenců a první stolice třech novorozeňat. Ukázalo se, že zatímco hodnoty mikroplastů PC jsou u dospělých i dětí srovnatelné, PET mikroplasty byly u dětí vyšší 10krát až 20krát. Minimálně jeden typ ze sledovaného mikroplastu se nicméně našel u každého účastníka výzkumu.
Podle vědců je důvodů zvýšené přítomnosti mikroplastů v těle malých dětí několik. Jako zásadní vidí fakt, že jsou batolata a miminka často obklopována nebo si dávají do pusy plastové předměty včetně hraček či dudlíků. Malé děti také často leží nebo lezou po textiliích, které mohou mikročástice obsahovat.
„Byli jsme překvapeni, když jsme zjistili vyšší hladiny (mikroplastů) u kojenců než dospělých, ale později jsme se pokusili porozumět různým zdrojům expozice u kojenců,“ uvedl profesor a vedoucí výzkumu Kurunthachalam Kannan. „Zjistili jsme, že tím, že si kojenci dávají všechno do pusy, lezou po kobercích a žmoulají v ústech textilie, podobně i další produkty jako plastové hračky, kousátka, láhve na krmení a nádobí včetně lžiček… může k zvýšení míry mikroplastů dojít,“ dodává pro server The Guardian.
Dosavadní výzkumy ukázaly, že mikroplasty, které se uvolňují z plastových produktů a hojně se využívají například v kosmetice, biotechnologii, pro výrobu čisticích produktů nebo syntetických látek, mohou projít bez způsobení škod trávicím traktem. Podle nové studie se nicméně mohou přes buněčné membrány dostat až do oběhové soustavy. To už je podle vědců problém. U laboratorních zvířat se například ukázalo, že důsledkem může být odumírání buněk, záněty nebo metabolické poruchy. Mezi odbornou komunitou tak rostou ohledně mikroplastů obavy.
Přítomnost mikroplastů v těle miminek ukázala i studie z prosince 2020. Skupina italských gynekologů a porodníků zkoumala vzorky placenty šesti zdravých těhotných žen, kterým se narodily zdravé děti. U čtyř z nich se našla nejméně desítka částeček mikroplastů, ale celkové množství bylo zřejmě mnohokrát vyšší, protože analýzou prošla jen zhruba čtyři procenta placenty.
„Je to, jako by se vám narodilo dítě-kyborg: Už není složené jen z lidských buněk, ale ze směsice biologického a anorganického materiálu. Matky byly v šoku,“ citoval tehdy list The Guardian šéfa výzkumného týmu Antonia Ragusu.
Podobně hovoří i studie z října 2020.Ta ukázala, že miminka krmená z plastových láhví mohou denně spolykat miliony částeček mikroplastů. Vědci zjistili, že při doporučeném procesu sterilizace plastových lahviček vysokou teplotou a přípravě kojeneckého mléka podle návodu uvolňují lahvičky miliony mikroplastů a biliony ještě menších nanoplastů. Při testech použili kojenecké lahve z polypropylenu, které tvoří až 82 procent světového trhu.
Studie Světového fondu na ochranu přírody z roku 2019 zase ukázala, že lidé za týden pozřou ekvivalent platební karty. Vědci tehdy uvedli, že se plasty do lidského těla dostávají především pitím znečištěné vody, ale také konzumací potravin, jako jsou mušle, které lidé většinou jedí vcelku, takže i s mikroplasty v trávicím traktu těchto živočichů.
