Článek
Globální oteplování napomůže i šíření nebezpečných nemocí do nových míst. Podle nové zprávy OSN se do dvaceti let v Evropě usídlí přenašeči, pro které je zatím místní klima příliš chladné. Především jde o různé druhy komárů, kteří šíří exotické nemoci, jako je západonilská horečka, horečka dengue nebo malárie.
„Globální změna klimatu, která se dotýká i naší země, má jednoznačně vliv na rozšíření rizikových oblastí, kde může docházet k přenosu západonilské horečky,“ potvrdila Seznamu Hana Orlíková z oddělení epidemiologie infekčních nemocí Státního zdravotního ústavu.
„V České republice v minulých letech případy s přenosem u lidí vůbec nebyly,“ říká Orlíková. „Až v loňském roce jsme zaznamenali pět případů s místním přenosem, a to v Jihomoravském kraji. Nyní už v České republice máme oblasti, kde nákaza západonilskou horečkou není vyloučena. Když to porovnáte se zeměmi jižní Evropy, tak je to riziko mnohem nižší, ale vyloučit ho nelze. Co se týká šíření viru vzhledem ke změně klimatu, tak jak v České republice, tak v jiných zemích Evropy dochází k rozšiřování oblastí, kde je možný přenos viru na člověka,“ popsala vědkyně.
V České republice jde zatím pouze o jižní části země. „Vir byl zachycen i v komárech v jižních Čechách, ale případ přenosu na člověka tam zatím hlášen nebyl,“ říká Orlíková.
Horečka dengue ani malárie zatím v Česku příliš nehrozí. „Co se týče horečky dengue, tak v České republice v tuto chvíli můžeme být klidní,“ říká Orlíková. Životu nebezpečnou nemoc přenáší komár druhu Aedes, nejčastěji egyptský, který v českých zemích nežije. Podle zprávy OSN je ale pouze otázkou času, kdy se tento druh rozšíří do nového teritoria. Státní zdravotní ústav ve spolupráci s Akademií věd jeho výskyt monitoruje. Už dnes je možné na komára přenášejícího tuto nemoc narazit, ale jde o výjimečné případy, kdy hmyz přicestuje s nákladem kamionu z jižní Evropy. Například ve Španělsku už jsou ale hlášeny případy nakažení.
Podobně je na tom malárie neboli bahenní zimnice. Většina obětí této smrtelně nebezpečné infekční nemoci pochází z Afriky. To se ale může změnit s rošířením komára druhu Anopheles, který prvoky způsobující tuto nemoc přenáší na člověka. „Občas se nějaké případy vyskytnou například v Řecku,“ popisuje Orlíková. K masovému rozšíření v Evropě podle ní ale zatím nedošlo.
Odlišná situace panuje v dalším případu uvedeném ve zprávě OSN, a to lymské boreliózy přenášené klíštětem obecným. „Toto klíště je v České republice velmi rozšířeno a velmi rošířena je také lymská borelióza,“ říká Orlíková. Ročně se v České republice touto zákeřnou nemocí nakazí tisíce lidí. Od poloviny osmdesátých let, kdy vědci začali nemoc sledovat, její rozšíření stále stoupá. Společně s globálním oteplováním se nákaza bude zřejmě šířit dále po Evropě i jinde ve světě.
Šíření tropických nemocí má více příčin. Patří mezi ně i stále dostupnější cestování nebo migrace, která zase do určité míry souvisí (a čím dál více bude souviset) s globálním oteplováním.
Zpráva OSN popisuje rozdíl mezi dvěma hlavními scénáři. Pokud se podaří udržet oteplování planety na hodnotě 1,5 stupně Celsia oproti období před průmyslovou revolucí, budou jeho dopady včetně šíření tropických nemocí mnohem nižší než v případě, že se oteplí o dva a více stupňů. Už nyní se například v Kanadě potýkají s dříve nevídanou boreliózou, v severní Evropě se zase objevily případy cholery. Podle měření jsme nyní přibližně na hodnotě jednoho stupně oteplení. Dalšího půl stupně podle vědeckých modelů dosáhneme asi za dvacet let.
