Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Sociální demokratka Jana Maláčová byla ve funkci ministryně práce a sociálních věcí teprve půl roku, když se dostala na veřejnost zdrcující zpráva o stamilionovém plýtvání v úřadu.
Nejvyšší kontrolní úřad tehdy podrobně popsal, co se dělo ještě před jejím nástupem do čela ministerstva v roce 2018: že zjistil neprůhledně utracené desítky milionů, ohýbání zákona o veřejných zakázkách, podezřelé smlouvy pro kamarády a příbuzné…
To vše v zakázkách na výplatu sociálních dávek, které se staly dlouhodobě největším problémem v IT oblasti státní správy.
Jana Maláčová na to hned zareagovala: uvedla, že nejdříve obsadí úřad odborníky a do roku 2020 vše vyřeší. „Do dvou let pak chceme uskutečnit přechod na nově vysoutěžené plně funkční IT systémy bez dodatečných nákladů na státní rozpočet,“ prohlásila.
Jak to dopadlo?
Ze strategických IT systémů, bez nichž by lidem nechodily rodičovské dávky nebo podpora v nezaměstnanosti, není dokončen žádný. A to po sedmi letech, během nichž už stát utratil miliardy.
Je přitom velmi pravděpodobné, že na úplné dokončení se bude čekat ještě dalších pět let. Což samozřejmě bude stát další peníze.
Jasný příklad: aby výplatu dávek udrželo v chodu, muselo ministerstvo minulý týden bez soutěže prodloužit smlouvu za 670 milionů se současným dodavatelem – na dalších 20 měsíců.
Nového dodavatele totiž pořád ještě nedokázalo vybrat.
Jana Maláčová, jejíž sociální demokracie po říjnových volbách vypadla ze Sněmovny, dnes přes své původní sliby přiznává, že stát nejspíš takhle náročný projekt udělat neumí.
Zvládla by to podle Maláčové snad jen speciální agentura plná expertů. „Která bude mít, zjednodušeně řečeno, klíče od všech důležitých resortních IT systémů. Takže si stát nebude tyhle služby outsourcovat, ale bude si je dělat sám,“ říká ministryně v demisi.
„Nejsme tak úspěšní“
Miliardové potíže s IT systémy začaly na ministerstvu práce už v roce 2012 za exministra Jaromíra Drábka z TOP 09, který se rozhodl dosavadní systém rozbourat: do té doby pracovala pro stát výhradně firma OKsystem, která od 90. let neprošla soutěží (smlouvy získala ještě v době, kdy zákon o zakázkách neplatil).
Drábkova éra skončila tím, že zatkli a obvinili jeho náměstka z korupce.
Pak přišla po volbách v roce 2014 ministryně Michaela Marksová (ČSSD), která dostala od vlády úkol klíčové zakázky takzvaně přesoutěžit a do čtyř let nové systémy (znovu je třeba zdůraznit, že jsou zcela nezbytné pro fungování státu) spustit.
Skončilo to už zmíněnou vysoce kritickou zprávou Nejvyššího kontrolního úřadu, že se za Marksové prohospodařilo nejméně půl miliardy. Hlavně tím, že se zakázky protahovaly, a stát tak vlastně platil dvakrát – OKsystemu a do toho ještě těm firmám, které vyhrály soutěže na nové aplikace.
Ze stěžejních IT systémů dnes nefunguje v novém žádný. „Nejsme tak úspěšní, jak bychom si představovali. Ale všechno jsme dělali transparentně. Dnes musím říct, že ani superman by to nezvládal lépe,“ říká Robin Povšík, stranický kolega Maláčové a její náměstek na ministerstvu zodpovědný za IT.
Tvrdí však, že za tři roky se povedlo zbavit úřad problematických smluv a zmatků s tím, co který dodavatel vlastně udělal a za kolik. „Kompletně jsme to vyčistili. Nestane se, že – tak jako dřív – sem budou chodit každou chvíli dodavatelé, že jim ministerstvo za něco dluží peníze,“ ujišťuje náměstek Povšík.
Za to, že systémy stále ještě nefungují, je podle Povšíka zodpovědný jeho předchůdce – náměstek Robert Baxa, jenž na ministerstvu působil jako hlavní IT mozek za Marksové. Takže jde za ním i kritika nejvyšších kontrolorů, kteří ve své zprávě vyčíslili nehospodárné kroky úřadu na stamiliony.
Baxa v roce 2015 tvrdil, že do čtyř let budou všechny aplikace běžet. „Vyrobil nereálné termíny. Celé to byl smyšlený příběh,“ říká náměstek Povšík.
Po vynuceném odchodu z ministerstva pak začal bývalý náměstek Baxa pracovat pro společnost DXC Technology, jež se dlouhodobě snaží získávat právě ty zakázky, které vznikly ještě za jeho působení.
Problémy vznikly za Marksové
Dnes exnáměstek Baxa jinými slovy říká, že to, jak Jana Maláčová a spol. vysvětlují současný stav, je jen omlouváním vlastní neschopnosti. Poukazuje právě na už aktuální prodloužení smlouvy za 670 milionů s firmou OKsystem. Namísto smlouvy s novým dodavatelem.
„Schopné vedení ministerstva by nutně muselo vést k dokončení rozpracovaných modernizačních IT projektů, a nikoliv k opakovanému prodlužování smluv se současným dodavatelem,“ tvrdí Baxa.
Jana Maláčová a její lidé měli mimo jiné za úkol spustit i novou aplikaci pro podporu nezaměstnaných. Ačkoliv na ní vybraná firma pracuje několik let – od doby ministryně Marksové – a náklady vylétly na 270 milionů, stále není hotová.
Prodražení zakázky a prodloužení termínu vysvětluje ministerstvo epidemií koronaviru, kdy část úřadu musela pracovat například na programech pro pomoc podnikatelům. A také změnami v sociálních zákonech, kvůli nimž se musí měnit i vznikající aplikace.
Další zakázky zase skončily u soudu: do tendru na systém sociálních dávek za 270 milionů se přihlásili dva uchazeči – stávající OKsystem a už zmíněná nadnárodní firma DXC Technology. Tu druhou ministerstvo vyloučilo, protože nabídla podezřele nízkou cenu.
Ministerstvo sice po dvou letech sporů vyhrálo u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, ale jeho rozhodnutí nakonec zrušil Nejvyšší správní soud. Takže ministerstvo je s touto zakázkou opět na začátku. Dávkový systém, jak je už teď jasné, bude mít skluz asi pět let.
Podle náměstka Povšíka je to taktika firmy DXC Technology. „Od začátku se proti všemu odvolávají. Jdou na maximum,“ řekl Povšík.
Seznam Zprávy se snažily získat vyjádření firmy, ale marně.
Zjištění Nejvyššího kontrolního úřadu z éry ministryně Marksové prověřuje policie, obrátili se na ni sami kontroloři.
IT zakázky na ministerstvu práce už mají i jednu konkrétní trestní dohru: jako obviněný skončil Jan Baláč, jeden z nejbližších spolupracovníků ministryně Maláčové. Loni ho detektivové začali stíhat z pletich při zadávání veřejné zakázky a zneužití pravomoci úřední osoby – podle kriminalistů nabízel firmě DXC Technology ukončení sporů o zakázku na dávkový systém – výměnou za to, že firma dostane od ministerstva jiné smlouvy.
Jenže to je trestné, jakkoli se Baláč zřejmě jen snažil odblokovat situaci a posunout zakázku k cíli a žádný úplatek pro sebe nechtěl.
Baláč, jemuž hrozí až 12 let vězení, přistoupil nedávno podle informací serveru iRozhlas na takzvanou dohodu o vině a trestu. To znamená, že se přiznal a souhlasil s trestem, který mu navrhl státní zástupce. Zatím se neví, jak má být vysoký. Konečnou dohodu musí ještě schválit soud.
