Článek
Letos musí živnostník odvádět na důchod minimálně 2544 korun měsíčně. Podle penzijní reformy, kterou o víkendu poslala vládě ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD), by částka dosáhla 3816 korun. Pokud vláda plán schválí, budou platit živnostníci vyšší sazbu od ledna 2023, „neboť je třeba ponechat určitý čas k tomu, aby se vypořádali s finančními důsledky pandemie koronaviru“, vysvětlují autoři reformního zákona. Samotná reforma se totiž má spustit už v lednu 2022.
Nízké pojistné živnostníků, jak jej zavedla vláda Václava Klause, je levicovým politikům tradičně trnem v oku. Takzvané „osoby samostatně výdělečně činné“ (OSVČ) mohly na přelomu století platit pojistné na důchod z částky, která odpovídala 35 procentům daňového základu z uplynulého roku. Během let 2004-2006 se za sociálnědemokratických vlád sazba zvýšila na 50 procent, ovšem živnostníci dokázali snižovat svůj daňový základ až k nule. Proto bylo stanoveno minimální pojistné, které podle ministerstva platí tři pětiny OSVČ.
Před pěti lety se pokusila ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová OSVČ přesvědčit, že při nízkém pojistném nebudou mít nárok na „důstojný důchod“. Skutečně, pokud platil živnostník za čtyřicet let své pracovní kariéry minimální pojistné, pak mu dnes sociální správa vyměří penzi ve výši okolo devíti tisíc korun. Na tyto argumenty však ekonomicky vzdělané OSVČ neslyší.
Česko využívá mimořádně rovnostářský penzijní systém.
Pokud zaměstnanec odváděl 42 let pojistné z minimální mzdy, která se dnes blíží 15 tisícům korunám hrubého, bude mít měsíčně nárok na důchod 13 tisíc čistého. Příjmy zaměstnance s průměrnou mzdou okolo 35 tisíc se však po nástupu do penze sníží pod 17 tisíc, tedy sotva na polovinu. Ve vzácných případech mohl někdo trvale vydělávat částku odpovídající v dnešních relacích 50-60 tisícům. Ten může očekávat třetinu. Pokud dostanou živnostníci možnost platit pojistné z vyměřovacího základu nižšího, než je minimální mzda, pak se při dostatečně dlouhé pracovní kariéře mohou spolehnout, že jejich penze bude vyšší než tento základ. Mají dokonce velkou šanci, že dostanou od státu zpátky všechny peníze, které na pojistném odvedli. K tomu stačí vydržet v penzi jedenáct let.
Tento model je bezpečný pouze v případech, když si živnostník zajistí pro důchod další zdroj příjmů, a ministryně Marksová se obávala, že se řada nezodpovědných živnostníků ve stáří propadne do chudoby.
Její nástupkyně Maláčová přišla s dalším zdůvodněním. Tentokrát už nejde přímo o živnostníky, ale o plán, zavést tzv. nultý pilíř důchodového systému. Nultý pilíř zajišťuje, že po reformě bude mít každý, kdo odpracuje 25 let, nárok na penzi ve výši 28 procent hrubé mzdy, v současné době deset tisíc korun.
Tím chce reformátorka pomoci těm, kdo neměli dostatečné příjmy z důvodu dlouhodobé nemoci, péče o blízké či nezaměstnanosti, a na důchod neplatili. Reforma pomůže také živnostníkům, kteří platí minimální pojistné. Některým z nich, konkrétně těm, kteří by pracovali kratší dobu, zvýší penzi ze dne na den o polovinu. „Proto se z uvedených důvodů minimální vyměřovací základy u OSVČ zvyšují cca o 50 procent, čímž se odpovídajícím způsobem zajistí přiměřená výše důchodu těchto osob,“ stojí v reformních dokumentech.
Šéf tiskového odboru Ministerstva práce a sociálních Vladimír Dostálek trvá na tom, že klíčovým důvodem nultého pilíře je nadále „riziko pádu OSVČ ve stáří do chudoby“. Také živnostníci potřebují sociální ochranu, jak svědčí jejich poptávka po ošetřovném a kompenzacích v časech koronavirové krize.
Přitom je nultý pilíř pro živnostníky s minimálním pojistným příliš výhodný. „Náhradový poměr mezi důchodem a odvedeným pojistným by byl velmi vysoký. A nejen že by byl vysoký sám o sobě, ale výrazně by převyšoval náhradový poměr u porovnatelných zaměstnanců,“ uvádí mluvčí Dostálek.
Vláda zatím nezveřejnila termín, kdy plán na důchodový převrat projedná.
