Článek
Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová je rozhodnutá zvýšit daně, aby mohla zaplatit svoji reformu důchodů.
V televizi zopakovala, že penzijní systém by podle ní měl mít tři pilíře včetně nového nultého, z něhož by měl být vyplácen státem garantovaný minimální důchod.
Důchody chce financovat mimo jiné z vyššího zdanění právnických osob. Její sociální demokracie pak hodlá sama navrhnout zavedení sektorové bankovní daně, pokud se na ní ve vládě nedohodne s koaličním hnutím ANO.
„Myslím, že bychom se neměli plazit před bankami,“ uvedla ministryně v debatě v České televizi. Podle ministryně banky v Česku mají rekordní zisky v porovnání s ostatními státy – za letošní první pololetí to bylo 45 miliard korun.
Dalším zdrojem by mohlo být zrušení některých daňových výjimek, například slevy na nepracující manželku.
Podporu by ČSSD mohla získat například u Pirátů.
„Sektorová daň je něco, o čem se chceme radit,“ uvedla totiž místopředsedkyně této parlamentní strany Olga Richterová. Podle ní jsou firemní daně v Česku nízké a značné sumy odtékají zahraničním vlastníkům firem. Richterová by ráda prosadila zdanění těžby nerostných surovin.
Ekonomka Helena Horská v debatě namítala, že sektorová daň by nebyla systémovou změnou. Varovala i před zvyšováním daně právnických osob. „Právnické osoby mají rychlé nohy, pokud je budete zdaňovat příliš, utečou,“ uvedla.
Ministryně také uvedla, že v rámci reformy bude Česká správa sociálního zabezpečení občany informovat při příležitosti jejich kulatých narozenin, jak vysoký budou mít důchod. Chtěla by je přimět k tomu, aby nepracovali načerno a spořili si.
Penzijní pojištění má kolem 4,5 milionu obyvatel, výnosy prý ale sotva pokrývají inflaci. Maláčová poznamenala, že výdaje státu na něj tvoří 20 miliard korun ročně, přičemž 15 miliard tvoří provozní náklady. Ministryně by to chtěla změnit a vytvořit Národní penzijní fond jako konkurenci penzijním fondům.
Maláčová zopakovala, že zamýšlená reforma počítá s devíti změnami, které chce během listopadu probrat se všemi stranami a v polovině prosince předložit vládě.
Zároveň by vláda měla v pondělí rozhodnout o tom, zda si vyžádá od Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) analýzu důchodového systému. Ta by měla být oponentní zprávou k chystané reformě, kterou Maláčová původně prosazovala jen jako adaptaci důchodového systému.
Lidé nad 65 let tvoří teď necelou pětinu obyvatel, kolem roku 2030 by to měla být zhruba čtvrtina a v polovině století přibližně třetina. Nynější penzijní systém je proto podle Národní rozpočtové rady bez provedení finančně neudržitelný a od 30. let se začne propadat do každoročních deficitů. Ty by na konci 50. let mohly přesahovat čtyři procenta HDP ročně, v dnešních cenách je to přes 200 miliard korun.
