Článek
Důchodová komise rozpracuje a vypočítá do příštího zasedání 3. května dopady změn důchodového systému v případě zavedení společného vyměřovacího základu partnerů, prodloužení vyloučené doby zápočtu důchodu a zavedení fiktivního vyměřovacího základu pro pečující osoby.
Komise se na tom dohodla na dnešním zasedání, z úvah o změnách důchodů, které měly narovnat rozdíly mezi důchody žen a mužů, tak podle členů komise vypadly například varianta jednorázového příspěvku 500 korun za vychované dítě či možnost dětí část svých odvodů nasměrovat do penzí rodičů. Změny se mají týkat až budoucích důchodců. Návrhy, které by se dotkly nynějších seniorů, bude komise teprve projednávat.
Společný vyměřovací základ by znamenal, že by se výše důchodu počítala z výdělků obou partnerů společně, a nikoli pro každého zvlášť, jako je to nyní. Při použití fiktivního vyměřovacího základu by se místo nulového příjmu v době péče o děti započítala jiná hodnota, například poslední předchozí příjem nebo průměrný příjem ve vybraném odvětví. Na tom, jaká hodnota by se použila, ale zatím mezi členy komise není shoda.
Pečující osoby, jimiž jsou z 98 procent ženy, podle ministryně práce Jany Maláčové (ČSSD) nesmí být trestány za to, že se rozhodly starat o rodinu, a to jak o děti, tak o staré rodiče. Podle ní panuje mezi členy komise shoda na tom, že je třeba tento problém vyřešit.
Podle Maláčové byla široká shoda na zavedení společného vyměřovacího základu partnerů nebo na fiktivním základu pro pečující. Návrh na prodloužení vyloučené doby zdůvodnila tím, že největší příjmové rozdíly mezi muži a ženami jsou do devíti let věku dítěte, proto by se vyloučení mělo vztahovat na celou tuto dobu, a ne pouze na čtyři roky. Přesměrování části odvodů do penzí rodičů se podle Maláčové probíralo na dnešním jednání komise jen okrajově a mělo minimální podporu.
Vynechání takzvané asignace litují zástupci opozičních ODS a TOP 09 Jan Bauer a Markéta Adamová Pekarová. Podle poslankyně vládního hnutí ANO Radky Maxové nyní komise propočítá dopady vybraných variant změn. Mohou mít různé parametry, otázka je například, z čeho se bude vypočítávat fiktivní vyměřovací základ za léta, po která rodiče pečovali o děti a nevydělávali.
Poslanec Jiří Dolejš (KSČM) upozornil na to, že komise se nezabývala řešeními pro současné důchodce. Podle Maláčové by ale ministerstvo práce mělo na příští jednání komise předložit i první návrhy, které by se týkaly rozdílů v penzích mužů a žen, kteří už v důchodu jsou.
Ženy mají v průměru o pětinu nižší penzi než muži. Podle údajů České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) senioři na konci loňska dostávali průměrně 13.683 korun, seniorky 11.281 korun. Podle aktuálních čísel ministerstva práce a sociálních věcí činila průměrná penze žen v prosinci minulého roku 11.296 korun, mužů 13.703 korun.
Podle analýzy ministerstva práce za třetinu rozdílu může to, že ženy odcházejí podle počtu vychovaných dětí do důchodu dřív. Odpracují tak méně let a odvedou menší částku. Ze dvou třetin jsou pak na vině nižší výdělky žen. V průměru vydělávají o pětinu méně než muži.
Právníci ministerstva práce upozornili už předem na to, že pokud by se opatření týkala jen žen, narušily by se zřejmě ústavní zásady rovnosti a úpravy by se pravděpodobně musely záhy zas zrušit. Na narušení rovného zacházení poukazovali i někteří členové komise. Dnes proto komise podle Maxové hovořila především o pečujících osobách, což v budoucnosti může znamenat i pečující například o nemohoucí rodiče.
