Maláčová: Důchodcům chceme dát další rouškovné, nebo jim rovnou přidat napořád

„Diskutuje se to, ale diskutuje se spousta věcí,“ připustila ministryně práce, že vládní koalice jednorázový přídavek pro důchodce opět řeší. Jasno bude po koaliční radě tento týden.

Vyloučeno není ani to, že nakonec projde obojí: zvýšení důchodů i jednorázový bonus: „Všechno je možné, koaliční debata probíhá. Nechci nic vylučovat,“ uvedla ministryně ve videorozhovoru pro SZ Byznys.

Odmítavě se ale zatím k návrhu na nové rouškovné staví ministryně financí Alena Schillerová. „Mimořádný bonus - paní ministryně (Maláčová) tomu říká rouškovné a já tohle slovo trochu nesnáším - podporovat nebudu. První bonus, který jsme vyplatili, měl důvod, byla to ekonomická pomoc důchodcům,“ řekla vicepremiérka Schillerová v Byznys clubu Seznam Zpráv.

Sama Maláčová preferuje trvalé navýšení penzí. Na příští rok by ráda důchodcům přidala kromě 450 korun, jak nařizuje valorizace, i tři stovky navíc: „Jednorázová částka je fajn, šli jsme tou cestou minulý rok během výjimečného stavu kvůli pandemii. Nicméně dlouhodobě výhodnější pro všechny naše seniorky a seniory je právě ta menší ‚každoměsíční‘ částka, která jim zůstane nejenom jeden rok, ale všechny ty další roky.“

Že by šlo o poslední „předvolební mejdan“, Maláčová odmítá. „Žádný večírek, ale podstatná debata o tom, jak zachovat životní úroveň penzistů.“ Česko přitom hospodaří a v příštích letech nadále plánuje hospodařit s hlubokým schodkem.

Jak to dopadne po 30 letech čekání s důchodovou reformou? Proč si ministryně myslí, že její reforma penzí na vládě projde, přestože se k ní premiér Andrej Babiš ani vicepremiérka a šéfka státní kasy Alena Schillerová z hnutí ANO nehlásí? A jak chce danit banky a velké společnosti typu Google a Facebook?

Andrej Babiš chce od ledna přidat důchodcům 650 korun. Vy jim chcete přidat 750 korun. Tři stovky nad zákonnou valorizaci. To má být takový poslední večírek před volbami?

Ne, to má být snaha o to ukázat, jak na tom čeští důchodci jsou, přestože jsme v minulých letech rekordně navyšovali důchody. Průměrné tempo bylo 900 korun měsíčně. My se snažíme tempo růstu důchodů udržet tak, aby si lidé, kteří jsou v penzi, nemuseli počítat opravdu každou korunu. Takže žádný večírek, ale podstatná debata o tom, jak zachovat životní úroveň penzistů.

A bude to poslední přídavek před volbami, nebo chystáte ještě něco jako rouškovné před Vánoci?

Rouškovné je stejně jako valorizace legislativní změna a myslím si, že už by to technicky nebylo proveditelné.

Váš náměstek Michal Pícl v Českém rozhlase Plus ale řekl, že se téma diskutuje s koaličním partnerem, hnutím ANO. Jaký na to má ANO názor?

Diskutuje se to, ale diskutuje se spousta věcí.

Takže vy byste pro další rouškovné nebyla?

Výhodnější systém pro všechny penzistky a penzisty je ta částka nad zákonnou valorizaci. Protože to je věc, která zůstane.

Takže to bude buď trvalé zvýšení penzí, nebo jednorázová částka?

Jednorázová částka je fajn, šli jsme tou cestou minulý rok během výjimečného stavu kvůli pandemii, nicméně dlouhodobě výhodnější pro všechny naše seniorky a seniory je právě ta menší „každoměsíční“ částka, která jim zůstane nejenom jeden rok, ale všechny ty další roky. I přes to všechno navyšování máme stále milion lidí, kteří jsou ve starobním důchodu a mají penzi pod 14 tisíc korun.

A bude to tedy buď-anebo, nebo se můžeme dočkat toho, že budou zvýšeny penze jak tou stabilní částkou, tak bude mimořádný příspěvek?

Všechno je možné, koaliční debata probíhá. Nechci nic vylučovat.

Vy jste říkala, že tomu moc nefandíte, takže hnutí ANO tomu fandí?

Tento týden máme koaliční radu a uvidíme.

A o jaké částce se bavíte, co se týká té jednorázové částky na přidání?

Podíváme se, co si myslí koaliční partner, co si myslíme my, a protože jsme menšinová vláda, tak se také budeme ptát na názor ostatních politických stran. Myslím si, že na konci tohoto týdne by mělo být jasno.

A ta částka, která se týká toho jednorázového přídavku? Přijde seniorům před volbami pětitisícovka jako před Vánocemi?

Za sociální demokracii ne.

Nejsme teď v situaci, kdy by se mělo prostě šetřit? Plánujeme vysoké schodky rozpočtu i na další roky, zadlužení státu bobtná.

Měli bychom určitě šetřit. Ale zároveň bychom měli dbát na to, aby nám vlivem pandemie a toho obrovského zadlužení nenadělalo toto šetření velké sociální problémy, jejichž hašení může být ve svém důsledku dražší. U nás se pohlíží na důchodce jako na někoho, komu možná přidáme, když nám zbydou peníze. Mám pohled opačný, myslím si, že to jsou lidé, kteří vybudovali tuto zemi, kteří si předplatili. Celý život pracovali, ráda s oblibou říkám, že průměrně má každý Čech odpracováno 44 let a po té celoživotní práci si myslím, že si ta diskuze prostě zaslouží porovnání životní úrovně.

Důchodci jsou ale jedinou skupinou, které během covidu příjmy neklesly. Měli stále stejný stabilní příjem. Nestačilo by tedy přidat podle valorizace?

Jsou i jiné skupiny, namátkově státní zaměstnanci. I ti si polepšili díky zrušení superhrubé mzdy, takže vyvracím váš argument.

Vy jste minulý pátek předložila do Legislativní rady vlády reformu důchodů. Po dva roky na ní pracovala důchodová komise pod vedením rektorky Mendelovy univerzity Danuše Nerudové. Vytváří nultý a první pilíř, zavede tedy základní důchod deset tisíc korun pro každého plus zásluhovou část. Co přinesou dva pilíře?

Zásadní myšlenka za tímto návrhem spravedlivé důchodové reformy je to, že každý, kdo celý život pracoval a odváděl, tak bude mít spravedlivý důchod. Stárne nám obyvatelstvo, ale také očekávám v příštích letech velké změny na trhu práce v důsledku automatizace, digitalizace a spousta lidí pravděpodobně přijde o práci. Reforma na to chce reagovat.

Náš daňový systém pochází z 90. let a je postaven na spotřební dani a dani z příjmu fyzických osob. Ale to už podle mého názoru dávno nereflektuje tvorbu bohatství. Proto potřebujeme důchodový systém vypodložit příjmy z obecných daní. Nultý pilíř, ten základní důchod, má chránit všechny ty, kteří pracovali 25 let. A první pilíř má být zásluhový. Nicméně nejenom ve smyslu finanční zásluhovosti, ale také počtu vychovaných dětí, což jsou budoucí daňoví poplatníci.

Důchodců kvůli demografickému vývoji přibývá. Až půjdou do penze silné ročníky, bude mít penzijní systém problém. Vy jste mluvila o tom, jak má systém být více spravedlivý, srozumitelný. Proč jste se ale vyhnuli tomu nejdůležitějšímu problému, což je udržitelnost? Důchodové pilíře sice budou dva, ale víc peněz tím nevznikne.

To je mi často podsouváno. V programovém prohlášení vlády jsme si řekli, že důchodová reforma bude top priorita. My jsme na tom pracovali, i když těch posledních 14 měsíců jsme měli úplně jiné problémy. To byla pandemie. Přesto se ten návrh dokončil a předložil v paragrafovaném znění. Po celou dobu jsem čelila tomu, že Ministerstvo financí s námi nechtělo na návrhu důchodové reformy spolupracovat. Oni odmítali chodit na spravedlivou důchodovou komisi.

Jak si to vysvětlujete?

Paní ministryně prostě nechtěla, aby důchodová reforma vznikla.

To vám řekla, nebo vám to tak jen připadá? Nebo myslíte, že je to osobní?

Osobní asi ne. Tam prostě nebyl zájem na tom připravit nějakou komplexní reformu. Protože jinak by se ministryně do činnosti těch orgánů zapojovala. Zároveň Ministerstvo financí vlastně všechno odmítalo. My jsme stáli před rozhodnutím, zda tedy všechno nechat spadnout pod stůl, ale to by se obtížně vysvětlovalo, zejména členům komise, protože si to skutečně odpracovali, ale i voličům. Druhá možnost byla, že řekneme: Ok, tak si zkusíme poradit sami a připravíme tu důchodovou reformu bez daňové reformy, protože někde se začít musí. A my jsme zvolili tu druhou cestu.

Ale má to smysl reformu posílat na vládu, když pravděpodobně skončí pod stolem?

Myslím si, že neskončí pod stolem. Sledovala jsem vyjádření jednotlivých politických stran v komisi pro spravedlivé důchody, všichni jsou s principem ztotožněni, jen by měli různé parametry. To je můj dojem.

Ale na vládě na reformě shoda není. A vláda není jediná, kdo má s tou reformou nějaký problém. Zásadní připomínky mělo nejen Ministerstvo financí, ale také průmyslu, spravedlnosti, životního prostředí, vedoucí Úřadu vlády, Svaz průmyslu a dopravy, Unie zaměstnavatelských svazů, odbory. To nevypadá na zákon, který by prošel hladce.

Který zákon prošel hladce?

Asi ten, na kterém byla minimálně shoda na vládě. A to vaše reforma není.

Nebyla shoda na náhradním výživném, na elektronické neschopence, na Antiviru. A přesto se to podařilo. Stavební zákon je podle mne nejprestižnější příklad.

Jenže do voleb teď zbývá pět měsíců. Vy jste v Právu nastínila, jak si harmonogram schvalování reformy představujete. V květnu na vládu, v červnu první čtení, druhé a třetí čtení v červenci, v srpnu Senát a v září do Sněmovny. To skoro vypadá, jako byste nikdy nebyla v Poslanecké sněmovně a nevíte, jak dlouho schvalování trvá…

Zažila jsem legislativní proces v legislativní nouzi i během tří dnů.

Ale v průměru trvá schválení zákona rok.

To ano, ale pokud bude politická vůle, tak to půjde.

Politická vůle není.

Proboha, pojďme se dostat aspoň do prvního čtení. Pojďme všichni prostě vyložit karty na stůl. Ať každý z těch devíti politických subjektů řekne, jak si představuje důchodovou reformu. My se té diskuzi vyhýbáme.

Proč? Protože budou volby?

Důchodová reforma je takový Yetti. Všichni o něm mluví, nikdo ho neviděl. Minule jsem se výborně pobavila, když paní Pekarová Adamová doporučovala důchodcům, ať investují do zlata. To byla představa TOP 09, investovat do zlata.

Tak to není jediný nápad TOP 09, jak řešit reformu penzijního systému. Pojďme ještě k tomu, jak vlastně ty peníze na reformu získat. Vy jste říkala, že se ta reforma musí samozřejmě spojit i s reformou daní. Chcete zavést tu digitální pro korporace, jako jsou Google či Facebook. Jak byste si to představovala?

Musíme změnit daňový mix. V podstatě jít tam, kde se téměř nedaní. Velký specifický problém Česka je odliv zisků téměř ve výši půl bilionu korun. Tzn. to jsou ty prostory, kde lze změnit poměr toho, co a jak danit.

Směřujete k nějaké sektorové dani. Když ji ovšem na firmy uvalíte, zvednou kotvy a odejdou někam do zahraničí.

Nemyslím si, že by banky sídlící v Česku zvedly kotvy a odešly do zahraničí. Tak to nefunguje.

Pokud neodejdou do zahraničí, tak zvednou ceny a přenesou náklady na klienty.

To se nikdy empiricky neprokázalo. Myslím, že to je i věc regulátora. A pokud banky z těch obrovských desetimiliardových zisků, které v Česku mají, budou muset velmi malý podíl zaplatit, tak si myslím, že to na klienty nepřenesou. Anebo je potřeba na to legislativně reagovat. Takže bankovní daň, tam jsme předložili plné znění.

Co se týká digitální daně, když jsem to v létě 2018 navrhovala, tak to tenkrát vzbudilo poprask, dneska jsme těsně před třetím čtením, minulý týden proběhlo druhé čtení a pevně doufám, že budou mít aspoň těch pět procent. Protože ty firmy v Česku nedaní vůbec a zároveň mají obrovské zisky.

V debatě Politologického klubu jste řekla: „Co jsou největší a nejbohatší společnosti na světě? Ty digitální, kde pracuje několik tisíc lidí. Google, Facebook. Tam je minimum zaměstnanců. Bohatství dneska vzniká jinak než prací. Proto důchodová reforma potřebuje jiné příjmy než daně z příjmů.“ „Ajťáci“ podle vás nepracují?

Ta debata byla o tom, že jeden člověk by mohl kopat motykou na poli a musí živit další dva. Ale dneska to není tak, že tou manuální prací musíte živit další dva hladové krky. Dneska nejvíce bohatství vzniká pomocí strojů, respektive technologií.

Google má 135 tisíc zaměstnanců, Facebook nějakých 60 tisíc. Asi by se docela zlobili, kdyby slyšeli, že hodnota nevzniká jejich prací, ale že za to mohou nějaké stroje?

Myslím si, že bohatství Facebooku a Google spočívá v technologiích. O tom nepotřebujeme diskutovat.

Ti lidé tam jsou tedy navíc?

Tak jsem to nemyslela. Jenom říkám, že to není tak, že lidé s motykou někde na poli kopají brambory.

S motykou nepracují, ale hlavou ano. Nebo ne?

To určitě. Asi jsem to řekla velmi nešikovně. Třeba produktivita v zemědělství není dána fyzickou silou jednoho člověka, ale většinou tou technikou, která je rok od roku výkonnější.

Tak je to i ve vytváření bohatství obecně v Česku nebo na celém světě. A proto je potřeba zavést digitální daň, protože tyto společnosti, které v Česku ani nesídlí, zde vytváří obrovské bohatství. A myslím si, že by měly v době, kdy jsme na tom rozpočtově velmi špatně, přispívat na to, jak budujeme hospodářství. A ta třetí oblast, kromě sektorových daní a kromě daňových výjimek, je potom zavedení progrese.

Pojďme ještě k programům, které dosud pomáhaly nebo pomáhají firmám, které jsou zavřené. Sněmovnou prošel po mnoha měsících návrh kurzarbeitu. Znamená to, že brzy vypnete program Antivirus, který mu předcházel? A kdy to bude?

Bude to záviset na epidemických datech. Pokud bude všechno rozvolněno, nevidím důvod pro přetrvávání programu Antivirus. Pokud budeme nějaké části firem ještě omezovat v jejich činnosti, tak si nedovedu představit, že by byl Antivirus vypnutý.

V tuto chvíli se data vyvíjí překvapivě velmi dobře. A pokud by to tak šlo dál a na konci května už by ekonomika vůbec nebyla omezována, tak já jsem velkou zastánkyní toho, abychom Antivirus vypnuli a abychom ušetřili na MPSV jak spoustu energie na administraci těch programů nebo toho konkrétního programu.

Vypnete ho pak okamžitě?

V tuto chvíli je prodloužen do konce května, my pracujeme s různými scénáři a ještě si chceme nechat zadní vrátka. Přemýšlíme, že bychom ho nechali v nějaké miniverzi, která by nebyla rozpočtově náročná, například že by fungovaly karantény, tak, aby pro případ, kdyby se nedejbože v září situace zhoršila a my museli Antivirus spouštět, tak abychom si nemuseli procházet tím náročným kolečkem jako je například notifikace od Evropské komise.

To znamená: Pokud bude ekonomika kompletně otevřená, jsem pro to, aby se Antivirus vypnul a nechali jsme jenom nějaký minimalistický ohýnek hořet, protože celkově ten dočasný rámec funguje do konce prosince tohoto roku.