Malá stavební firma z karantény vzkazuje: držíme se, chybějí nám lidé

Sedm hodin ráno. Dělníci jsou rozděleni na tři party, každá jde na jinou ze tří aktuálních zakázek firmy STAV-ART. Její majitel si teď nastavuje budík ještě o něco dřív, aby na všechny stavby zajel a osobně zkontroloval, zda mají všichni zaměstnanci vypranou, čistou roušku. Respirátory, které předtím byly běžnou součástí práce a jeho lidé je používali při bouracích pracích, v prvních dnech karantény došly.

V prvních dnech fungovalo vše jako dřív, ale teď přišly první komplikace. „Ze dne na den nám zavřeli pískovnu a kamenolom. Bereme od nich deset let a tohle jsme ještě nikdy nezažili. Štěrk nebo písek nám teď nedají do nákladního auta – řekli nám, že pouze při odběrech nad třicet tun. Jenže takové množství my nevyužijeme, my si jezdíme tak pro dvě tři tuny,“ popisuje majitel poděbradské stavební firmy Martin Linhart. „Musíme to rychle vyřešit. Asi náhradu seženeme, ale bude to dražší a pojedeme pro materiál dál,“ dodává.

Provoz omezily také místní stavebniny, ve kterých Linhartovi nejčastěji odebírají materiál. Pokud něco chybí, je potřeba s předstihem volat nebo poslat mail. „Dají nám vše na paletu, vystrčí na dvůr, my přijedeme, sami si většinou naložíme, zavřou za námi vrata a nikdo nikoho nepotká. Je to všechno na obrovské důvěře, že jim pak zboží zaplatíme. Jsou to roky dobrých vztahů, stejně jako s dalšími dodavateli v této době,“ vysvětluje Denisa Linhartová, manželka majitele a současně účetní firmy.

„Pokud si na stavbě najednou vzpomenete, že chybí paleta cihel nebo pytle malty a spoléháte, že do čtvrt hodiny je vyřešeno, máte smůlu. I tohle se oproti dřívějšku změnilo. Musíte lépe plánovat a přísun zboží vyřešíte až do druhého dne,“ říká.

Navzdory všemu je ale zrovna tento příběh zatím šťastný. „Nejsme firma typu developer, máme na rok nasmlouvané dva až tři domy, které stavíme lidem k bydlení na klíč. Stíháme tak tak. Stíhali bychom jich víc, ale nemáme lidi. Potřebovali bychom jich ještě tak dalších pět. Zrovna jsme museli odmítnout další dva domy,“ upřesňuje majitel STAV-ART.

Karanténa se firmy nedotkla, protože vzhledem k zednickým a jiným profesím zaměstnává pouze muže. Ti mají děti buď už odrostlé, nebo jsou s nimi doma jejich manželky. Ošetřovné se tady neřeší. „Jedeme pořád na sto procent. Jeli jsme i před lety, když byla globální krize. Ani ta nás nezlomila, jen jsme tehdy museli jít s cenami dolů. Tak o dvacet, třicet procent,“ vzpomíná Denisa Linhartová, která ve firmě, jak se říká, drží kasu. Pokud by museli jít s cenami stejně dolů i tentokrát, bylo by to prý možná likvidační.

„Dnes už funguje všechno jinak. Nezaměstnáváme ani jednoho cizince. Většinou máme chlapy od rodin a jsou s námi i patnáct let, nemůžete je domů poslat s dvaceti tisíci. Někteří si u nás vydělají až třicet tisíc čistého, k tomu si vezměte odvody a daně,“ vypočítává účetní firmy a dodává, že odklad daní od státu velmi vítají.

Fakt, že pandemie zasáhne i stavebnictví, je ale pouze otázkou času. „To, že zásah bude tvrdý až brutální, nelze pochybovat. V tuto chvíli je zcela předčasné vyčíslovat ztráty. Dovolím si tvrdit, že škody se budou pohybovat v řádech miliard. Zatím ale mám po dosavadních jednáních s rozhodujícími veřejnými investory důvod věřit, že se nebude opakovat chyba z krizového období od roku 2009, kdy stát brutálně škrtl veřejné investice a důsledky byly patrné do roku 2017,“ řekl pro Seznam Zprávy Jiří Nouza, prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví.

S ohledem na velmi slušný stav ekonomiky jak v Česku, tak celkově v Evropské unii, je ale podle něj naděje. Záleží proto na mnoha faktorech, především době trvání omezujících opatření, situaci v okolních státech a podobně.