Airbnb nikdo nekontroluje. A my se bojíme otevřít dveře, říká soused

Nestíháte číst? Poslechněte si audioverzi rozhovoru.

Rozhovor s předsedou spolku Snesitelné bydlení v centru Prahy Petrem Městeckým.

Jak se žije sousedům Airbnb?

Problémy vytváří skupiny majitelů tzv. investičních bytů, které jsou předělány na hotelové pokoje. Je jedno, jestli má majitel těch bytů pět, deset anebo je sdružen ve virtuálním hotelovém komplexu, který má těch bytů třeba stovky a dohromady ubytovává tisíce lidí. Takovéto hotelové pokoje vytvářejí neskutečný problém pro ostatní obyvatele toho domu, kteří tam mají domov. Proč? Protože ti majitelé se o hosty nestarají. Přijede turista, někde na klandru si vybere ze schránky klíče a neví, jak se dostat do domu. Dům má vstupní systém přes čipy, což on netuší, takže narve do vstupního zámku postupně všech těch 5 klíčů a zámek poničí.

Takže to začíná už u vchodu?

Ano, navíc v turistické sezoně mají všichni tito hosté jeden až dva kufry. Přidaná hodnota pro tento typ turistů je, že jich může být na pokoji třeba 8. Takový pokoj nikde v hotelu nenajdete. A oni vám ucpou vchod do domu, mám 11letou dceru, která se vrací ze základní školy, a ona přes turisty prostě neprojde. Často se ukáže, že oni navíc bydlí v jiném domě nebo ulici. Když náhodou trefí správně, tak zase nevědí, které patro nebo který byt to je. Nacpou se od výtahu, výtah je také ovládán na čipy v některých domech, ale oni si neumějí uspořádat kufry, výtah se za nimi nezavře. Máme kamerový záznam z konkrétního domu, kde jim 20 minut trvá, než zjistí, že výtah blokují kufry. Chodí pěšky, zvoní na všechny lidi v přízemí, jestli by jim nepomohli ovládat výtah. Jsou to příběhy jak z jiného světa.

Řešíte i ničení společného majetku?

Každé dva měsíce nebo častěji v bytech někdo něco zničí a vy pak najdete na dvoře rozkopnutou postel, protože se hosté při alkoholové rozlučce prostě rozbujařili. K té posteli se nikdo nehlásí. Tak vy jako SVJ musíte hledat na bookingu a dalších portálech fotky nemovitostí před zničením, abyste našli, čí ta postel je. A s majitelem, který s vámi běžně nekomunikuje, na schůze nechodí, o byt se nestará, protože na všecko má agentury, teprve řešíte takovéhle věci.

Jsou lidé naštvaní na turisty, že jim zabírají jejich dům, „jejich“ město?

No, samozřejmě. Proto vznikl náš spolek. Mezi bytovým domem a domovem je základní rozpor. Domov máte tam, kde se můžete zavřít a kde vás nikdo neobtěžuje. Teď se bojíme otevřít dveře na chodbu, protože se tam poflakují divná individua.

Tak ne všichni turisté jsou problémoví. Ale pojďme k tomu návrhu, který chystá pražská radní Hana Kordová Marvanová. Věříte, že s ním Airbnb a dalšímu krátkodobému ubytování v Praze odzvoní?

Já tomu v žádném případě nevěřím. Já říkám, že magistrát připravuje tzv. čtyři artikuly, paní Marvanová se tím i chlubí. Jednou z nich je, že by mohlo být tolerováno toto nelegální podnikání v řádu desítek, stovek dnů. Návrh ale nic konkrétního neobsahuje, jen říká, že by to bylo možné. Schválí se zákon a města, hlavně Praha, si to budou sama řešit.

Proč je omezení krátkodobého ubytování na určitý počet dní v roce špatný nápad? Například v Berlíně tenhle systém funguje, stanovený počet nocí je 182. V Praze mluvila Hana Marvanová o nějakých 90 dnech, to by podle vás nefungovalo?

Berlín vychází z úplně jiného základního právního rámce, Berlín si to může regulovat, ale v Berlíně není nikde řečeno, že tento způsob podnikání je nelegální. Dle českého práva je možno umístit provozovnu ubytovacích služeb, to je tedy ten byt předělaný na hotelový pokoj, pouze ve stavbě ubytovacího zařízení. K tomuto závěru došel i třeba veřejný ochránce práv v prosinci loňského roku ve svém manuálu, jak podnikat nebo jak poskytovat ubytovací služby, v rámci sdílené ekonomiky.

Takže podle vás je tento typ ubytování nelegální už nyní?

Ano. A celá ta nová úprava ho jen legalizuje. Představte si, že máte třeba dopravce, jeden bude převážet autobusem cestující a ten druhý také, ale po vybranou dobu roku nebude muset dodržovat maximální povolenou rychlost. To je něco nepředstavitelného. Dneska má stát poměrně dost regulačních nástrojů nebo kontrolních mechanismů z živnostenského, ze stavebního zákona, aby tuto oblast ekonomiky nějakým způsobem kontroloval.

Proč se to neděje podle vás?

To je dobrý dotaz, na který jsme odpověď nenašli. I když bude nový zákon, nebude se to dít ani pak. Politici si chtějí odškrtnout, že něco udělali. Tahle omezení by měla platit od ledna příštího roku, pokud by to prošlo. Ale vychází se z toho, že platformy jim budou poskytovat data. To bylo schváleno v dubnu, ve zkráceném řízení kvůli koronavirové krizi dokonce.

Máte na mysli data o počtu ubytovaných a počtu pronajímaných bytů.

Ano, dokonce i kontakty na ubytované. Ale nikde ve světě Airbnb data nedává. A když nemáme základy, stavba spadne. Druhá věc, třeba v Mnichově má radnice zhruba 80 lidí vyčleněných na kontroly. Minulý týden jsem se bavil se šéfkou živnostenského odboru Prahy 1 a ta má celkem 4 lidi. Navýšení počtu kontrolorů nikdo nepředpokládá.

Zostření kontrol je cesta, kterou byste šel?

Já bych hlavně chtěl, aby se vymáhaly platné zákony. Pokud platí premisa, která je jasně napsaná v zákoně a v podzákonných vyhláškách, že provozovna ubytovacích služeb nesmí být v bytovém domě, tak vlastně celé Airbnb pojaté Ministerstvem pro místní rozvoj jako poskytování ubytovacích služeb je nelegální.

Takže byste Airbnb úplně zakázal?

Ne. My se kloníme k výkladu, že když si pozvete někoho k sobě domů, tak to není poskytování ubytovacích služeb. Protistrana říká, že jsme komunisté, že jim kádrujeme, kdo bude moct v jejich domech bydlet, a tím omezujeme jejich vlastnická práva. Nic z toho není pravda. Vlastnické právo je, že ho smíte pronajímat. Ale žádné krátkodobé pronajímání neexistuje, pokud to děláte opakovaně a různým zákazníkům, jedná se vždy o poskytování ubytovacích služeb, tady jde o tu míru. Když byste ty lidi zvala k sobě, tak to v takové míře nedáte. Ale když je ten byt prázdný hotelový pokoj, je to využití nemovitosti v rozporu s kolaudací. Bydlení a ubytovávání jsou dva rozdílné pojmy.

Radní Marvanová mluvila o tom, že společenství vlastníků jednotek by se mohlo nově usnést na tom, že pro poskytnutí bytu na krátkodobý pronájem by vlastník potřeboval souhlas společenství. Odkazovala se na nepravomocný rozsudek městského soudu. Myslíte si, že tohle může pomoct?

Teď budu mluvit zdánlivě proti našim zájmům, ale tohle je cesta do pekel. Proč by se lidé v domech měli vyjadřovat k tomu, jestli u nich platí nebo neplatí stavební zákony? Tady máme legislativní proces, máme tady poslance, kteří v řádu desetiletí schvalovali nějaké zákony, které se nějak vyvíjely a pořád platí, že provozovna ubytovacích služeb nesmí být v bytovém domě.

Očividně tyto zákony v praxi nefungují. Je tedy cesta, aby se vlastníci domluvili a krátkodobý pronájem nepovolili?

To by bylo, jako když nefunguje náš prezident, tak my se v SVJ usneseme, že on už není náš prezident. Je to hodně přehnané, ale logika je stejná. Nevěříme, že tohle je správná cesta, protože to zapleveluje systém. V centrálních městských částech je velké množství SVJ, kde mají „hoteliéři“ převahu, na schůzi nemohou být přehlasováni. V jiných domech by tento systém zase dával velký potenciál pro, nechci říct korupci, ale pro ovlivňování ostatních vlastníků.

Když si dá dům do stanov, že v domě Airbnb a spol. nechce, a jeden z vlastníků to nedodrží, jaké má na něj dům páky?

Co se stane? Nic. Na úrovni SVJ je to nevymahatelné. Povídačky o tom, že byt půjde do dražby, to je iluze, jak víme z našich praktických zkušeností. Ale ten zmíněný rozsudek má ještě jednu část. A ta jasně říká, že provozovna ubytovacích služeb nemá ve stavbě pro bydlení co dělat. Pokud ten rozsudek projde dál a nebude zrušen odvolacím soudem, stavěl bych na něm.