Článek
„Nezavřeli nás napřímo, aby byli z obliga, ale v podstatě nám zakázali veškerou činnost. Přitom nepřipravili žádný záchranný program,“ říká Lukáš Stara, jednatel brněnského klubu Fléda, který je jedním z největších a nejstarších hudebních klubů v Česku.
Už od března mají zavřeno, jen chvíli fungovali v září. Koncerty buď zrušili, nebo přesunuli. A to některé už podruhé, tentokrát rovnou až na příští rok.
Některé podniky se ale snaží opatřením přizpůsobit, aby mohly fungovat alespoň částečně. „Omezujeme kapacitu a zároveň se to snažíme udělat tak, abychom všechny lidi na koncertě usadili do předem připravených sektorů,“ řekl mluvčí brněnského klubu Sono Adam Pitrocha.
Pro majitele barů jsou však opatření nepřijatelná. „To je prostě hloupost. Do deseti hodin k nám přijde tak deset lidí. Nejvíce lidí přichází právě až po desáté,“ reagoval majitel pardubického baru Patapuf Petr Kopečný.
Zisky jsou minimální. „Vyděláváme vlastně jen na zaměstnance a brigádníky, ale ne na energie a suroviny. V sobotu proto bar zavřeme a neotevřeme dřív, než se vše vrátí do úplného normálu,“ uvedl jednatel pražského baru Postel Radek Ladman.
Někteří se obávají úplného bankrotu. „Potřebujeme hradit provozní náklady, protože jinak nebudeme schopni platit nájem, majitel nebude platit hypotéku, barák koupí Číňané a za chvíli tady bude tržnice,“ podotkl Stara. Na Flédu dostávali od dubna do června podporu od města, od té doby jsou ale závislí na vlastních zdrojích a jak tvrdí - už jsou na nule.
Vybraná omezení platná od 24. září
Všechny stravovací služby zavírají ve 22 hodin a dovnitř může vstoupit pouze tolik lidí, kolik je míst k sezení.
Na hromadných vnitřních akcích:
- nad 10 osob musí mít každý své přidělené místo k sezení.
- členěných do sektorů může být maximálně 1000 lidí.
- bez možnosti vytvoření sektorů může být maximálně 500 lidí.
Na hromadných venkovních akcích
- nad 50 osob musí mít každý své přidělené místo k sezení.
- členěných do sektorů může být maximálně 2000 lidí.
- bez možnosti vytvoření sektorů může být maximálně 1000 lidí.
Výjimkou jsou schůze ústavních orgánů, soudů, výstavy, trhy nebo veletrhy. Tam může stát více osob.
(Zdroj: Ministerstvo zdravotnictví)
O moc lépe ale na tom nejsou ti, kteří se snaží alespoň omezeně fungovat. Z odpovědí oslovených provozovatelů klubů a barů vyplývá, že se tržby propadly o více než 70 %.
„Standardně na koncert prodáme zhruba 800 lístků a teď jen kolem stovky. Úplně zrušit jsme museli studentské párty,“ uvedl Pitrocha z brněnského klubu Sono. Jestli budou opatření platit až do března příštího roku, bude potřeba finanční injekce.
„My patříme spolu s dalšími třinácti brněnskými kluby do Brněnské asociace klubové hudby. Tam jsme odhadli, že měsíční ztráty jsou jen v Brně až pět milionů korun. Do března by tak všem českým podnikům, které hrají živou muziku, musela být vyplacena pomoc 120 až 150 milionů korun,“ sdělil Stara z Flédy.
Horší než na jaře
Pražské kluby trpí především omezením turismu. „Běžně u nás máme 80 až 90 procent návštěvníků z ciziny. Teď nepřijedou, což je pro nás obrovská ztráta,“ uvedl vedoucí marketingového oddělení pražského klubu Lávka Tomáš Kůs. Očekávaný podzimní nával turistů byl stěžejní. „Otevřeli jsme až po létě, protože jsme si říkali, že už by se situace mohla vrátit do normálu. Mysleli jsme, že přijedou turisté, lidé se vrátí do práce, ale stal se pravý opak,“ potvrzuje Ladman z baru Postel.
Situace je podle některých majitelů horší než na jaře. „Škody budou rozhodně větší než během první vlny, protože na podzim a před Vánocemi jsou v barech největší kšefty,“ řekl majitel valašskomeziříčského hudebního baru Lira Radim Kocanda.
Zároveň se ve velkém ruší i firemní akce a večírky. „Vůbec nikdo nám nevolá na rezervace ani na oslavy. Jsme na úplné nule,“ dodal Ladman. Léto, kdy byla opatření uvolněná, barům nepomohlo. „V letních měsících do klubů nikdo nechodí. Jarní a zimní sezona jsou těmi nejdůležitějšími,“ dodal jednatel Flédy Stara.
Právě počasí hraje důležitou roli. „Teď se ještě snažíme vydělat něco na zahrádce, dokud je hezky. Připravuji se ale na to, že za chvíli budeme muset zavřít úplně,“ doplnil majitel Liry Kocanda. I v Pardubicích se snažili zachránit venkovním prodejem. „Měli jsme otevřené výdejní okénko, protože bylo teplo a mělo to smysl. Pokud ale bude venku nula nebo čtyři stupně, tak lidé nepřijdou. Takže okénko nás tentokrát nezachrání,“ sdělil Kopečný.
Během první vlny vláda podnikatele podpořila kurzarbeitem nebo programem COVID. Teď ale mají smůlu. „I přesto, že jsme byli pojištěni proti výpadku tržeb, tak nám ani pojišťovna nic nezaplatila, protože opatření o uzavírání podniků byla plošná a nikoli konkrétní,“ řekl Ladman z baru Postel. Podniky se snaží podpořit alespoň města například odpuštěním části nájmu.
