Článek
Republika je kvůli pandemii z velké části pod zámkem. Stát začíná uvažovat o tom, že v rámci uvolňování bezpečnostních nařízení by například do restaurací či na stadiony lidé mohli zavítat s negativním testem – nebo bez něho, budou-li očkovaní proti covidu.
Co řekl ministr o zvýhodňování očkovaných či testovaných
„Já si v žádném případě nemyslím, že se jedná o diskriminaci. Byl bych zásadně proti jakékoliv diskriminaci. Co si ale myslím, že je oprávněné, je bonifikace. Bonifikace těch lidí, kteří jsou očkovaní nebo testovaní. (…) Ve chvíli, kdy se snažíme, aby se náš život dostal co nejdříve k normálu, a to je jednoznačně kombinace opakovaného testování, odpovědného chování nás všech a očkování, tak všechny tyto tři atributy musím zhodnotit.“
Jan Blatný, tisková konference 5. ledna 2021
Tento přístup ale vyvolává otázku: není diskriminační vůči těm, kdo se očkovat nechtějí?
Podle odborníka na ústavní právo a profesora z Právnické fakulty Univerzity Karlovy Jana Kysely však v tomto případě nelze o diskriminaci hovořit.
„Jinak by vznikla situace, že lidé se od sebe nemají odlišovat. Jelikož se ale lidé odlišují, bude vás to nutit držet rovnost lidí například na úrovni bídy. Když nemůžeme být všichni bohatí, dá se zajistit, aby byli všichni chudí. Když nemůžeme zaručit přístup všech lidí k dobré zdravotní péči, budeme si rovni v přístupu ke špatné zdravotní péči,“ upozorňuje Kysela v rozhovoru pro Seznam Zprávy.
Svět se začíná očkovat proti covidu a s tím se rozvíjí diskuse, kdo a jak bude moct co dělat, když bude očkovaný. Objevuje se obava, aby nedošlo k diskriminaci těch, kdo vakcínu odmítají. Sdílíte podobné obavy?
Je to věc názoru a přednastavení toho, koho se ptáte. Je otázkou, čeho všeho by se to týkalo, jak rozsáhlá by bonifikace byla. Toho času k tomu probíhá předběžná diskuse, z části na sociálních sítích, z části mimo ně, které se účastní i právníci. V zásadě se rýsují dvě pozice.
Jaké?
Ta první je, že všechno, kde se rozlišuje mezi lidmi, je diskriminace. To není má pozice. Diskriminace není každé rozlišování, diskriminace je rozlišování bez legitimního účelu a věcného důvodu. Ve chvíli, kdy rozlišujete mezi lidmi, protože je bílý, nebo černý, nebo s nevhodnou sexuální orientací, to jsou všechno zakázané tituly, ke kterým není racionální se uchylovat.
Nicméně mezi očkovaným a neočkovaným je legitimní, věcný a racionální rozdíl. Ovšem za předpokladu, že vakcíny nějakým způsobem fungují.
Není debata o (ne)diskriminaci již na samém počátku zbytečně vyhrocená?
Jste-li očkovaný a nejste nositelem rizika pro sebe ani ostatní, stejně jako ten druhý není nositelem rizika pro vás, tak mi připadá obtížně udržitelné, abyste byl předmětem stejných zápovědí a regulací jako ti, kteří očkovaní nejsou. Jak to tedy obhájíte? Co je ten důvod? Protitábor si takovou otázku neklade a točí se jen na diskriminaci a nediskriminaci.
Abyste se posunul dál v uvažování, potřebujeme znát více informací o vakcíně, zejména jaké má účinky. Bude zapotřebí vědět, proč je člověk neočkovaný – zda na základě přesvědčení, že nechce jít Billu Gatesovi na ruku, a proto se neočkuje, nebo z důvodu, že nemůže být ze zdravotních důvodů očkovaný.
Zvýhodňovat část populace je tedy v tomto případě podle vás v pořádku.
To by vznikla situace, že lidé se od sebe nemají odlišovat, a jelikož se lidé odlišují, bude vás to nutit držet rovnost lidí například na úrovni bídy. Když nemůžeme být všichni bohatí, dá se zajistit, aby byli všichni chudí. Když nemůžeme zaručit přístup všech lidí k dobré zdravotní péči, budeme si rovni v přístupu ke špatné zdravotní péči. Tento socialistický přístup k uvažování mi blízký není.
) S takovou úvahou souhlasíte?
Takovou citaci je možné interpretovat rozporně. Citát končí tím, že už samotné očkování je bonifikace, protože covidem nemůžete onemocnět. Pak by to nemělo žádné další dopady. Začátek citace ale mohl znamenat, že když jste očkovaný, můžete být v určitém ohledu bonifikován. Uvedu vlastní příklad, který se mě týká.
Od konce července mám maminku zavřenou v jednom ústavu sociální péče. Přestože je zavřená a izolovaná, stejně onemocněla. Když mou maminku naočkují a vybaví ji schopností odolávat této nemoci, nevidím důvod, proč by měla být dále izolována, když to lidi v těchto ústavech deptá fyzicky i psychicky. Očekávám, že když taková zařízení v lednu proočkujete, budou moci se tito lidé stýkat a bude možné je navštěvovat.
Protože jinak půjde o absolutně demotivační situaci. Jak se asi bude žít ve společnosti, v níž se milion lidí nebude chtít očkovat a kvůli tomu budou muset všichni žít ve stejně špatném postavení? To by bylo psychologicky i politicky špatně postavené.
Představme si teoretickou situaci. Půjdete do kina, kam vás pustí buď s negativním testem, nebo potvrzením o očkování. Právně by to bylo v pořádku?
Co by bylo jiným řešením? Že kino bude zavřené a zkrachuje? Že máme být rovni v tom, že do kina nepůjde očkovaný ani neočkovaný? Takže bychom si byli rovni v tom, že nikdo nemá nic? Východisko je v tom, že omezení mají sloužit ke snížení hrozby a rizika pro váš život. Když je kino rizikové prostředí, nepouštíte tam lidi, kteří mohou nakazit sebe a ostatní. Zdá se mi, že v takovém přístupu je věcný důvod odlišení lidí.
V zásadě by tedy podle vás měla platit myšlenka bonifikace, že nejste-li rizikem sám sobě, a tím i ostatním, zvýhodnění je správné?
Když se nakazíte a budete mít těžší průběh, asi těžko si budete v klidu umírat doma. Necháte se odvézt do nemocnice a tím přispějete k tomu, že ten systém může postupně zkrachovat. Když se zavádějí bezpečnostní a regulační opatření, zavádějí se i výjimky.
Nepřišlo by mi nijak pohoršující, kdyby se začaly prosazovat i výjimky pro očkované. Je legitimním účelem chránit zdraví lidí. Ve chvíli, kdy již nepotřebujete u daného člověka zdraví chránit, neboť je imunní, tak nechápu, v čem by spočívala výhoda, že vás zase pošlou někam do sklepa.
Uvedl jste příklad kina. Když budete mít v populaci 20 tisíc očkovaných, můžete kino sice otevřít, ale nikdo vám do něj nepřijde. Tudíž výjimky pro očkované budou racionální stejně až v momentě, kdy bude proočkovaná větší část populace.
Když se podíváte na sociální sítě nebo příspěvky pod články, diskuse je to často dost vyhrocená. Jak velkou rozbuškou ve společnosti podle vás očkování bude?
Je to velice zvláštní. Jde o výraz fatální nedůvěry ve svět kolem vás, kde v zásadě každého vnímáte jako ohrožení. Nevěříte tomu, že očkování slouží dobrému cíli. Spíše si myslíte, že díky vakcíně někdo zbohatne, v horším případě si myslíte, že budete očipovaný a zotročený. Nevím, do jaké míry je to české specifikum, určitě se podobné názory objevují i v zahraničí, jen se mi zdá, že u nás je to poněkud masivní záležitost.
Co s tím?
Popravdě nevím. Pokud nevěříte člověku, který se vám snaží vysvětlit fungování vakcíny, protože je jasné, že jde o součást matrixu, establishmentu a tak podobně, obklopíte se spíše jen lidmi, kteří vás budou přesvědčovat o tomtéž.
K tomu mě ještě napadla myšlenka k tématu diskriminace, kterou jsme řešili na začátku. Hodně bude záležet na tom, jaký pouvoir poskytnou soukromníkům politici. Aby se to neponechávalo na tom, jak si kdo umane – jedno kino ne, druhé ne, jeden hospodský ano, druhý ne.
Jinými slovy politici mají v tomto ohledu nastavit systém pravidel, aby nenastal zmatek?
Lze odhadnout, že nějakou dobu ještě budeme žít v režimu PES. Ten předpokládá regulaci ze strany veřejné moci, která se bude muset s nařízeními ohledně očkovaných vypořádat a nenechávat to jen a pouze na iniciativě jednotlivců.
