Článek
„Pro Katedru tělesné výchovy a sportu je to obrovský problém. Po roce trvání krize a negativním ovlivnění už třetího semestru v řadě jsme v opravdu velmi těžké situaci,“ přiznává Aleš Suchomel, proděkan Fakulty přírodovědně-humanitní a pedagogické a zároveň vedoucí Katedry tělesné výchovy a sportu.
Ze stejného důvodu nejsou studenti schopní řešit zadané závěrečné práce nebo získávat kredity kvůli odsunutým sportovním kurzům.
Suchomel upozorňuje na to, že distanční výukou se dají předat jen teoretické znalosti. Součástí programů tělovýchovně-sportovního zaměření je ale i praktické zvládnutí základních dovedností sportovních a pohybových aktivit. „To není v podstatě vůbec možné bez kontaktní výuky. Jednoduše řečeno, učitel tělesné výchovy se například nenaučí správně plavat. K tomu je potřeba praktická výuka v bazénu,“ dodává proděkan Suchomel.
To samé podle něj platí i pro gymnastiku, atletiku nebo kolektivní sportovní hry. „Něco jde samozřejmě naučit podle videa, ale v těchto případech bez přímé kontroly vyučujících hrozí zafixování chyb při nesprávném opakování daných cviků,“ pokračuje Suchomel.
I přes úsilí pedagogů může mít současný stav dopad i na praktické znalosti a dovednosti studentů ve fyziologii či biomechanice.
Ke speciálnímu tělocvičnému nebo gymnastickému vybavení se studenti dostanou jen na univerzitě. Doma ho nemají.
Jedinou možností, jak zacelit narůstající mezeru, se nyní jeví bloková výuka na konci semestru v červenci nebo v srpnu. „Na blokovou výuku jsem připravená, věřím, že se nejpozději o prázdninách bazény otevřou. Bude to něco na způsob soustředění. Není to ideální a pro studenty to bude náročné, ale určitě je to lepší varianta než plavání o rok posunout. Plavání nemohou studenti sami natrénovat. Nejde jen o jejich výkonnost, ale i o dovednost naučit plavat někoho jiného,“ přibližuje Klára Kuprová z Katedry tělesné výchovy a sportu. Na otevření bazénů nyní netrpělivě čeká přibližně 150 studentů různých studijních programů.
O blokové výuce uvažují i na jiných vysokých školách. Vše ale záleží na tom, jak se vyvine krizová situace, a co bude v daném období možné uskutečnit. „Navíc nám to bohužel v tomto období koliduje s plánovanými povinnými letními kurzy,“ předjímá Suchomel.
Ostatně, při plánování povinných i povinně volitelných kurzů se pedagogové z Katedry tělesné výchovy a sportu dostávají do značného časového stresu. Zatímco letní kurzy se během dočasného uvolnění podařilo uskutečnit, pobyty na horách plánované na letošní zimní sezónu nakonec epidemie po několikerém odsunutí znemožnila. Katedra je musí dohánět v příštím akademickém roce.
„Je to velká nesnáz jak pro studenty, kteří nemohou získat potřebné kredity, tak organizačně i pro naši katedru. Pro nás to de facto znamená, že za rok v zimním období budeme mít na kurzech dvojnásobný počet účastníků. Teď ale hlavně doufáme, že se situace nebude opakovat, protože kurzy jsou také nedílnou součástí profilů absolventů tělovýchovných studijních programů,“ zmiňuje Lukáš Rubín z Katedry tělesné výchovy a sportu.
Zvládnutí některých praktických sportovních dovedností je sice možné studentům předávat distančně, u mnohých to však možné není.
Katedra se kvůli zavřeným školám potýká ještě s jedním problémem. Studenti nemohou zpracovávat zadané bakalářské a diplomové práce. Katedra tělesné výchovy a sportu se totiž snaží, aby závěrečné práce byly spojeny s vyučováním ve školách nebo s činností ve sportovních oddílech. „Jde jak o empirické práce zpracovávající konkrétní data z tohoto prostředí, tak o různé metodické práce ověřující inovace výuky na našich školách. V současné době jsme ale nuceni měnit zadání všech těchto prací, protože jejich realizace ve školním nebo sportovním prostředí je nemožná. Je to pro nás další realita současné krize, která negativně ovlivňuje kvalitu studijních programů,“ říká proděkan Suchomel.
Přestože je nynější těžké období plné omezení a znemožňuje celou řadu sportovních aktivit, pedagogové Katedry tělesné výchovy a sportu nabádají všechny, aby nerezignovali na pohyb. Upozorňují na rovnítko mezi pohybem a lidským zdravím. „Nová platná vládní opatření zdůrazňují pobyt doma v podstatě za každou cenu a vyřazují základní zdraví prospěšnou aerobní aktivitu, kterou je rychlá chůze. Pokud ale mají lidé doma bicyklový nebo jiný ergometr, doporučuji na nich dvakrát až čtyřikrát týdně aerobní trénink minimálně v desetiminutových úsecích, protože rozvoj vytrvalosti je ze zdravotního kondičního hlediska vůbec to nejdůležitější,“ radí Suchomel. „K tomu alespoň dvakrát týdně přidat základní posilovací cviky jako jsou kliky, shyby, sedy-lehy, dřepy, záklony a dvakrát týdně protažení základních svalových partií.“
