Článek
Už se projednávalo 35 návrhů obecného referenda, žádný ale neprošel. Schválení je podle ústavního právníka Ondřeje Preusse ten aktuální nejblíže. Co by referendum zakotvené v ústavě znamenalo? Odpovídal pro Televizi Seznam.
Sněmovní ústavní komise se shodla, že politici spolu většinou souhlasí, aby zákon o obecním referendu vznikl. Většina stran je ale pro zpřísnění počtu podpisů (více než 100 000). Polovina pak je pro různá pravidla pro vnitrostátní a mezinárodní referenda. Většina politiků se také kloní k tomu, aby referendum nemohlo rozhodovat o státním rozpočtu, daních a mezinárodních smlouvách. Pro možnost odvolání ústavních činitelů je menšina zákonodárců.
Hnutí ANO nechce pustit návrh zákona o referendu do prvního čtení, pokud v něm zůstane možnost hlasování o daních a mezinárodních smlouvách. Pustit zákon dál nechtějí ani Piráti, ti ale proto, že trvají na zapracování svých požadavků.
O možnosti zavedení obecného referenda vyjednává hnutí ANO s KSČM a SPD. Pro zavedení jsou i Piráti. Každý si ale pravidla, která by mělo obecné referendum plnit, představuje jinak.
SPD prosazuje, aby pro vypsání referenda stačilo 100 000 podpisů a rozhodování se mohlo týkat všech otázek, tedy i možnosti vystoupení z EU.
„Referendum o daních, EU a NATO? O tom nebudeme ani diskutovat,“ prohlásila Helena Válková (ANO). Tomio Okamura připouští, že u daní by hnutí SPD mohlo od požadavku na referendum ustoupit. Hlasování o setrvání v EU ale dlouhodobě považuje za prioritu.
Hnutí ANO původně navrhovalo podmínit vypsání referenda 800 000 podpisy.
Referendum o vystoupení ze Severoatlantické aliance si ale dlouhodobě přejí komunisté.
Piráti by pak chtěli zavést dvě úrovně referend. Hlasování o ústavních a mezinárodních záležitostech by podle nich mělo mít přísnější podmínky.
„Prosazujeme, aby vedle běžného referenda bylo také ústavní referendum s 60procentní většinou, kterou mají například ve Francii,” představuje svou vizi Jakub Michálek, předseda poslaneckého klubu Pirátů.
Proti zavedení obecného referenda je například ODS. Podle ní Česko všelidové referendum nepotřebuje.
„Ústavní zákon by neměl dláždit cestu czexitu,“ prohlásil Dominik Feri z TOP 09, která má rovněž výhrady.
Tomio Okamura se vyjádřil i k možnosti odvolat v referendu prezidenta. Podle něj by na diskusi mělo být půl roku, pokud by se navíc v dohledném termínu konaly volby, počkalo by se a referendum by se spojilo s nimi, aby se ušetřilo.
Kateřina Valachová z ČSSD vysvětlila, že sociální demokraté se zatím jednání o referendu neúčastní, protože je považují za součást povolebního vyjednávání. Dovede si ale představit, že by lidé mohli hlasovat například o zmírnění protikuřáckého zákona.