Článek
Nadace Harvardovy univerzity pod názvem Harvard University endowment v loňském fiskálním roce dobrými investicemi zhodnotila svůj majetek o 33,6 procenta na neuvěřitelných 53,2 miliard dolarů. Harvardova univerzita je tak nadále nejbohatší světovou univerzitou, uvedl tradiční harvardský studentský deník The Harvard Crimson.
Mohlo by se zdát, že jsou všechny důvody k oslavám takového zhodnocení majetku, podle deníku však vyvstává otázka kolem dlouhodobě nedostatečně placených zaměstnanců univerzity a ignorace škod způsobených neetickým investováním Harvardu. Chvála růstu majetku Harvardu je tak údajně nejen nevkusná, ale především morálně pochybná.
Navzdory monumentálnímu zisku za minulý fiskální rok totiž univerzita nadále seškrtává rozpočet určený pro své pracovníky s odkazem na údajný pokračující finanční tlak vyvolaný koronavirovou pandemií. Před začátkem probíhajícího semestru například hrozilo, že univerzita propustí až 20 procent zaměstnanců univerzitní jídelny a omezí přístup k zaměstnaneckým výhodám.
Harvardova univerzita současně vyjednává s unií postgraduálních studentů Harvard Graduate Students Union United Auto Workers o návrhu, který zahrnuje každoroční zvýšení mezd. To je ovšem v procentuálním vyjádření o polovinu menší, než byla loni inflace v USA.
Vedení univerzity však tvrdí: „Máme právní a morální odpovědnost za udržení finanční stability této organizace, aby zde mohli studovat příští generace.“
Univerzita přitom zakončila poslední fiskální rok s rozpočtovým přebytkem přesahujícím 283 milionů dolarů, což podle studentů ukazuje, že má více než dost prostředků na podporu svých zaměstnanců, jejichž vykázané mzdy a benefity meziročně v součtu poklesly o 101 milionů dolarů.
V minulém fiskálním roce vydělalo šest nejvyšších členů vedení univerzity dohromady přes 31 milionů dolarů, a je tak prý diskutabilní, zda se má univerzita chlubit skvělými zisky z investic a zároveň šetřit na odměňování řadových zaměstnanců.
Kritika za investice
Navzdory nedávnému rozhodnutí Harvardu vyhnout se po téměř deseti letech studentského aktivismu investicím do fosilních paliv zahrnují zisky z minulého roku nadále investice do neudržitelných průmyslových odvětví.
Navíc v roce 2018 univerzita investovala dvě miliardy dolarů do hedgeového fondu Baupost Group, který držel dluhopisy profitující z bankrotujícího Portorika. Podle deníku The Harvard Crimson je toto vše jen špička ledovce – pouhá dvě procenta informací o investicích Harvardu jsou totiž veřejně dostupná, což může vyvolávat další otázky.
Harvardova univerzita také v brazilském regionu Cerrado vlastní zemědělskou půdu v hodnotě 450 milionů dolarů, kterou prý tamní vláda nezákonně odebrala domorodým komunitám. Harvardova univerzita tak podle listu využíváním těchto území přispívá ke zbavení volebního práva tamějších domorodých skupin, ale také k odlesňování.
Další kritiku Harvard sklízí za pozemky v kalifornské Cuyama Valley, kde vlastní sedm a půl tisíce akrů vinic. Ty zachycují podzemní vodu z okolních oblastí postižených suchem, což samozřejmě místní občanské organizace berou nelibě a snaží se tomu zabránit.
Investování Harvardu za hranou morálky není dle deníku nic nového. V 70. letech 20. století univerzita držela dluhopisy a depozitní certifikáty vydané bankami, které se podílely na přímých půjčkách vládě apartheidu v Jihoafrické republice.
V 80. letech minulého století zase vyšlo najevo, že nejméně 25 milionů dolarů z investičního portfolia univerzity bylo investováno do tabákových společností, což podporuje průmysl, kvůli kterému dnes ročně zemře 400 tisíc Američanů. Zatímco vedení univerzity tvrdí, že se akcií tohoto odvětví zbavilo, veřejné listiny údajně ukazují opak. Ač nepřímo, tak univerzita prý nadále akcie tabákových společností vlastní.
Zisky z investic proslulé univerzity jsou bezpochyby skvělé, ovšem její představitelé by se dle The Harvard Crimson měli pozastavit a uvědomit si, odkud tyto peníze pocházejí a proč mnoho důležitých dokumentů ohledně investic škola nezveřejňuje.
