Za vším hledej jídlo. Jak se projíst ke zdraví a psychické pohodě

V našich střevech se rozhoduje nejen o běžné imunitě, ale také o dispozici k onkologickému onemocnění, depresi, autismu či sklonu k obezitě.

Objev bohatého střevního mikrosvěta se udál už na konci minulého století, ale samotný termín mikrobiom se objevil až roku 2001. Dnes je mikrobiom považován za svébytný a komplexní orgán sídlící v lidských střevech, jehož váha činí zhruba jeden a půl kilogramu a jenž se skládá z několika set, možná dokonce několika tisíc druhů nejrůznějších mikroorganismů.

V souvislosti s tímto objevem se lékaři a vědci ještě více zaměřili na výživu. Dnes je sice mnohem pestřejší a propracovanější než kdykoliv v minulosti, paradoxně se však mnoho lidí stravuje hůř než jejich předci, neboť základem jejich stravy je stále více nevhodných a průmyslově vyráběných potravin.

Mezi vlivné a významné odborníky na výživu patří slovenský lékař Igor Bukovský, který vydal dvě oblíbené publikace s názvem Návod na přežití pro muže a Návod na přežití pro ženu. Velmi přehledným a jednoduchým způsobem v nich ukazuje, jaký vliv mají různé suroviny a potraviny na lidské orgány, co je přínosné a co nám naopak škodí.

Za největší nebezpečí považuje doktor Bukovský nadměrnou konzumaci masa, která zásadním způsobem mění právě naší střevní mikroflóru. Zde může způsobit chronický zánět, čímž připravuje podmínky pro vznik degenerativních onemocnění, jako je cukrovka, ateroskleróza, rakovina, onemocnění kloubů, ledvin a jater.

Spotřeba masa v Česku je přitom jedna z nejvyšších na světě. Nemálo mužů denně zkonzumuje klidně i půl kilogramu masa, přitom stejné množství vystačilo našim předkům na týden.

A které jsou další nebezpečné potraviny? Podle Bukovského jde o především o uzeniny, cukr a grilované pokrmy, které často obsahují stejné množství karcinogenních látek, jako kdyby člověk vykouřil jednu až dvě krabičky cigaret.

Dalším problémem jsou velmi levné potraviny s vysokým obsahem kalorií. Díky moderním technologiím je možné s použitím barviv a aromat vyrobit z výživového hlediska bezcenné, ale pro lidi na první pohled lákavé, chutné a sladké produkty, které mají zásadní podíl na obrovském nárůstu nadváhy a obezity u evropské a americké populace.

Bukovský je také hlasitým odpůrcem alkoholu, který je z pohledu zdravé výživy dalším velkým prohřeškem. Česko stejně jako Slovensko patří mezi země s enormní spotřebou alkoholu, především piva.

Bukovský zásadně nesouhlasí s názorem, že lze doporučit přiměřenou konzumaci alkoholu, především vína, s tím, že nějaké čtyři deci vína pro muže a dvě deci vína pro ženy v každodenní dávce prospívají lidskému zdraví.

Je přesvědčen, že neexistuje žádná bezpečná, natož pak prospěšná denní dávka. „Neříkám, že se dospělý člověk nesmí napít. Pijme však s rozumem. Bez těch směšných dětských výmluv, že to prospívá zdraví,“ upozorňuje Bukovský, který už prodal více než milion knih v českém a slovenském jazyce.

Pokud projdete obě jeho knihy o přežití a poctivě si budete vypisovat všechny cenné a důležité suroviny, žebříček blahodárných potravin bude poměrně dlouhý. Benefity pro lidské zdraví představuje například avokádo, mrkev, řepa, banány, jahody, maliny, borůvky či ostružiny. Mezi další superpotraviny patří špenát, zelí, brokolice, kapusta, kedlubna, květák, ale také dýňová a lněná semínka i ořechy. Pozitivní vliv na lidské zdraví má většina luštěnin, ale také oves či jáhly, dále pak olivový olej, hlíva, houby, česnek, cibule a kořenová zelenina.

V seznamu nechybí ani tučné ryby bohaté na vitamín D a B12, a především kvašená zelenina, jako je zelí nebo kimchi, které jsou doslova pokladem pro naši mikroflóru. Třeba z české kuchyně však kvašené okurky a zelí téměř vymizely a byly nahrazeny zelím a okurkami ve sterilované podobě. Ta je možná sice chutnější, ale z výživového hlediska téměř bezcenná.