Rubikovy hlavolamy, to není jen barevná kostka. Znáte je všechny?

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Ernő Rubik, maďarský sochař a architekt, je nejvíce známý pro svůj ikonický vynález – Rubikovu kostku. Tento jednoduchý, přesto geniální hlavolam se stal světovým fenoménem a dodnes baví miliony lidí všech věkových kategorií. Hádankový génius však kromě kostky vymyslel i další hlavolamy.

V roce 1974 se Rubikovi podařilo vytvořit mechanický hlavolam skládající se z malých kostiček, které je možné otáčet kolem os. Jeho cílem bylo navrhnout model ukazující prostorové vztahy na trojrozměrném objektu. Aniž by to tušil, vytvořil tím jeden z nejpopulárnějších hlavolamů všech dob.

Rubikova kostka se rychle rozšířila po celém světě a stala se symbolem intelektu a trpělivosti. Lidé strávili hodiny pokusem o její složení, a to jak začátečníci, tak i zkušení řešitelé. Existují různé varianty Rubikovy kostky - kromě základní verze se třemi kostičkami v každém ze tří směrů se prodávají například kostky se dvěma, čtyřmi nebo sedmi kostičkami v každém rozměru. V dalších variantách se měnil i tvar z krychle na megaminx – dvanáctistěn anebo pyraminx - pyramidový tvar.

Zajímavostí jsou soutěže v takzvaném speedcubingu neboli skládání Rubikovy kostky co nejrychleji, s co nejmenším počtem tahů, nebo dokonce poslepu. Tento sport má velkou fanouškovskou základnu a pravidelně se konají mezinárodní turnaje.

Rubikův had je asi druhý nejznámější hlavolam od tohoto vynálezce. Připomíná stavebnici, ale místo kostek ji tvoří soustava hranolů s trojúhelníkovou základnou, které jsou uvnitř propojené gumou, celek lze ohýbat a otáčet.

Je to skvělý hlavolam pro ty, kdo mají rádi hádanky a chtějí si procvičit prostorovou představivost. Výchozím bodem Rubikova hada je obvykle rovná linie, ze které lze několika obraty vytvořit například kočku, psa, kouli a další nápadité tvary.

Hra známá pod anglickým názvem Rubik’s Magic byla populární v polovině 80. let 20. století v důsledku boomu Rubikovy kostky. Často je považována za jejího nástupce, i když jako hlavolam se od Rubikovy kostky výrazně liší.

Základní verze se skládá z osmi čtverců - plastových desek spojených šestnácti provázky, takže se čtverce mohou pohybovat téměř libovolným směrem, což umožňuje různě je překládat přes sebe. Na začátku jsou na nich vidět tři samostatné ovály. Cílem hry je čtverce překládat různými směry tak dlouho, až sestavíte tři propojené ovály. Ve variantě Master je 12 čtverců a na nich pět oválů.

Rubikova koule je 3D mechanický hlavolam, který stojí na fyzikálním principu, gravitaci, zatímco ostatní Rubikovy hlavolamy jsou matematické. Koule se skládá ze tří průhledných koulí, které jsou vložené jedna do druhé jako ruské matrjošky. Uvnitř těchto koulí se pohybuje šest barevných míčků a cílem je dostat barevné míčky do odpovídajících otvorů. Proces není vůbec tak jednoduchý, jak na první pohled vypadá.

Hlavolam je podobný Rubikově kostce s tím rozdílem, že má čtyři strany a barvy. Jedná se totiž o trojúhelníkovou pyramidu složenou z deseti barevných dílků tvaru vycházejícího z kosočtverce, které jsou spojeny pomocí čtyř malých krychlových spojnic. Rubikův triamid vyřešíte, když dosáhnete toho, aby každá strana pyramidy byla jednobarevná.

Rubikův propletenec je skvělá hra pro ty, kteří mají rádi výzvy. Představuje devět malých kartiček. Na každé z nich je nakreslený obrázek čtyř provázků různých barev, které jsou do sebe zamotané. Všechny kartičky vypadají skoro stejně, jen barvy provázků jsou na každé kartičce jinak rozmístěné.

Úkol je jednoduchý, ale zároveň náročný. Hráč musí všechny kartičky poskládat vedle sebe do čtverce tak, aby se provázky stejné barvy spojily a vytvořily jeden velký navazující propletenec. Je to jako rozmotat velké klubko pomocí malých obrázků. Existují různé varianty s odlišným počtem kartiček – pro skládání čtverců o stranách po třech, pěti či deseti kartičkách.

Domino je jako Rubikova kostka, jen s rozměry 2 krát 3 krát 3. Stěny 3 krát 3 lze normálně otočit o 90 stupňů, ale stěny 2 krát 3 lze otočit pouze o 180 stupňů. Horní a spodní vrstva mají odlišné barvy a dílky jsou jednoduše očíslovány tečkami od 1 do 9. Domino je vyřešené, pokud je horní vrstva očíslována postupně zleva doprava a shora dolů od jedničky po devítku.