Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Pěnice černohlavá, lidově zvaná černohlávek, je nenápadný pěvec velikosti vrabce. Svým flétnovým zpěvem každé jaro oživuje české lesy a zahrady. Pro svůj libozvučný zpěv získal ostatně celý rod své jméno. Druhový název černohlavá odkazuje k černé čepičce samce, zatímco samice má temeno hlavy rezavě hnědé.
Právě černohlávka vyhlásila Česká společnost ornitologická letošním Ptákem roku. „Volbou pěnice černohlavé chceme upozornit na stoletou existenci spolku, který se od svého vzniku v roce 1926 nepřetržitě věnuje ochraně, výzkumu a osvětě ornitologie. Latinské rodové jméno pěnic, Sylvia, se stalo i názvem odborného časopisu, který od roku 1936 vychází dodnes,“ uvedla Věra Sychrová z organizace.
Tři desetiletí s Ptákem roku
Označení Pták roku uděluje Česká společnost ornitologická pro vybraný druh pravidelně už od roku 1992. Udílením tohoto čestného titulu upozorňuje na zajímavé české ptačí druhy, vybízí k jejich sledování a praktické ochraně. Zároveň tím organizace vyvolává zájem lidí o ptactvo a celou přírodu.
Černohlávek je podle ornitologů příkladem druhu, který se dokázal přizpůsobit změnám prostředí v důsledku lidské činnosti. Původně obýval lesy všeho druhu s křovinným podrostem, lesní okraje a paseky a polní remízy, ale postupně obsadil i parky, zahrady a ostatní městkou zeleň.
Přizpůsobivost tohoto drobného pěvce také přispívá k tomu, že se mu daří dobře a od osmdesátých let 20. století, kdy se ptáci začali pravidelně systematicky sčítat, se jeho populace ztrojnásobila – nejen v Česku, ale po celé Evropě. Přesto jeho osud není tak veselý.
Aby se tento trend nezměnil, je podle ornitologů důležitá péče o zeleň, údržba keřů a trávníků – ovšem bez použití pesticidů. „Podpoří se tím výskyt hmyzu, jímž pěnice krmí své potomstvo, a poskytneme jim dostatek hnízdních příležitostí,“ sdělila Sychrová.

Dospělý samec pěnice černohlavé má černou čepičku, samice rezavohnědou.
Zimování v Británii
Pěnice černohlavá tráví v českém prostředí zhruba půl roku, přilétá na konci března a v září pak většina populace zamíří do zimovišť ve Středomoří. Někteří jedinci se ojediněle pokoušejí přezimovat doma. Známým zimovištěm se stal zámecký park v Lednici na Moravě, kde je od šedesátých let minulého století každoročně pozorováno několik ptáků.
Zajímavým fenoménem je také změna migrační trasy části středoevropské populace, kterou mohli ornitologové sledovat v přímém přenosu. Koncem padesátých let se ve Velké Británii začaly objevovat pěnice černohlavé i v zimě. Místní pozorovatelé měli za to, že jde o jejich hnízdní populaci, která začala zimovat, ale díky kroužkování se ukázalo, že pocházejí z Německa.
Ornitologové si to vysvětlovali tím, že mladí ptáci od rodičů, kteří táhli různými trasami do teplých krajin, nabrali špatný směr a skončili v Anglii. Přežili zde díky teplejšímu klimatu, své všežravosti a bohaté nabídce potravy v krmítkách. Tito jedinci se pak domů vraceli dříve, a začali proto hnízdit spolu, čímž se cesta do Velké Británie geneticky upevnila u jejich potomků.
Čeští černohlávkové začali létat severozápadním směrem na britské ostrovy v 70. letech. Zatím jde ale pouze o jedince z Čech, moravské pěnice zůstávají věrné tradičnímu jihovýchodnímu směru a zimu tráví například v Izraeli.

Hlas pěnice černohlavéVideo: Romuald Mikusek - xeno-canto - XC1012879 (CC BY-NC-SA 4.0), Shutterstock, Pixabay, Jiří Kropáček, Seznam Zprávy
Pytlácký masakr
Ačkoli se populace rozrůstá, mnozí z nich se zpátky do České republiky nikdy nevrátí, protože se stanou obětí pytláků – například na Maltě, Kypru nebo v Itálii, kde se nelegálně chytají drobní ptáci do sítí nebo na lep, což je pro tyto malé živočichy zvláště drastické. Chycení živočichové pak mnohdy končí na talířích ve vybraných restauracích.
„Pytláci na Kypru loví pěnice na lep i do sítí a prodávají je do restaurací, kde je nelegální pokrm z pěnic a dalších pěvců nazvaný ambelopoulia považován za delikatesu. Ptáci na lepu a v sítích velmi trpí a umírají v bolestech,“ uvedla před časem Česká společnost ornitologická.
Svou osobní zkušenost přímo z Kypru popsala loni na podzim Lilla Barabasová, referentka pro ochranu migračních cest v organizaci BirdLife Europe & Central Asia. „Nelegální odchyt ptáků pomocí sítí a vápenných tyčinek zůstává na ostrově rozšířeným problémem, zejména v okresech Larnaka a Famagusta,“ uvedla Barabasová.
Ptáčci jako návnada
V Evropské unii je už od roku 1979 zakázáno chytat ptáky pomocí lepidla. Této metodě, která se kdysi používala i v českých zemích, ale francouzská vláda v roce 1989 udělila výjimku. Lovci na jihu země totiž využívali drobné pěvce přilepené k větvím jako návnadu na větší dravce. Tomu se pak snažili zabránit ochránci přírody. V roce 2020 nejprve francouzský prezident Emmanuel Macron zakázal pro danou sezonu tuto metodu lovu, načež o rok později následovalo rozhodnutí Evropského soudního dvora, podle něhož jde o „krutý a odporný způsob lovu z minulé éry“.
„Co bylo kdysi existenční praxí venkovských komunit, se rozrostlo v lukrativní obchod na černém trhu, poháněný místní poptávkou po nelegálním pokrmu ambelopoulia, což jsou malí zpěvní ptáci, kteří posloužili jako pochoutka. Tento obchod každoročně generuje zločineckým sítím miliony eur a má ničivé důsledky pro volně žijící zvířata,“ dodala aktivistka.
Osvětové kampaně, do kterých se před lety zapojila i pražská zoologická zahrada s billboardy v okolí ruzyňského letiště, a odstraňování odchytových sítí se snaží proti lovu bojovat. I tak jde stále o miliony jedinců, které jsou ročně uloveny. Jen černohlávků zahyne každoročně okolo 1,8 milionu.
„Kampaní pták roku proto chceme upozornit i na tento problém a vyzvat veřejnost, aby podpořila snahu mezinárodní organizace BirdLife o jeho zastavení,“ poznamenala Věra Sychrová z České společnosti ornitologické.



















