Světlušky vydrží svítit několik hodin, zažít to můžete jen do půlky července

Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.

Hlavní sezona světlušek právě vrcholí. Poletující světýlka v letní noční zahradě či volné přírodě přitom jen málokoho nechají chladným. „Dospělá světluška vyvolává blikáním lucerničky až magickou atmosféru. Larva tohoto brouka je ovšem zdatný a vynalézavý lovec, který dokáže zdolat i větší kořist,“ přibližuje entomolog Martin Novák.

Světlušky vyhlásila Česká společnost entomologická Hmyzem roku 2025. Cílem této aktivity je každoročně představit veřejnosti některý pozoruhodný a vzácný, nebo naopak běžný druh hmyzu, stejně jako poukázat na důležité přírodovědné, kulturní i společenské otázky, které se jej týkají.

U světlušek jsou to třeba otázky, nakolik život tohoto hmyzu ovlivňuje a ohrožuje moderní lidská společnost. „Známe ho jako symbol letních večerů, většina lidí však příliš netuší, jak světlušky poznat, přitom žijí v České republice tři různé druhy. Navíc začínají být ohrožené,“ podotýká Novák.

Co světlušky ohrožuje?

Především světelné znečištění. Například veřejné osvětlení v neobydlených částech měst a vesnic a také jsou to módní zahradní světla. Samečci do osvětlených míst vůbec nelétají. Pokud ano, tak jsou oslněni a světlo samičky nevidí. Další hrozbou je příliš radikální vysekávání křovisek v parcích a kosení trávníků na nízko, přitom právě v takových místech žijí dospělé samičky a larvy tam hledají potravu.

Některé obce z úsporných důvodů zhasínají pouliční osvětlení o půlnoci, to by světluškám nepomohlo?

Bohužel nejaktivnější jsou hodinu po západu slunce a končí okolo 23. hodiny. Kolega si myslí, že druhá vlna svícení začíná kolem druhé hodiny ráno, ale není to potvrzené.

Stručněji řečeno jim tedy svícením kazíme rande?

Ano, schůzku si vždy domlouvají pomocí světla.

Kdo koho hledá?

Vždycky pátrá sameček, který sleduje svítící samičky.

Používají cosi jako slovník, kdy samička říká: teď můžeš přiletět, nebo: ještě chvíli počkej?

Nikoliv, jenom rozsvěcuje a zhasíná lucerničku, sameček ji podle světla najde a přistane nedaleko. Pak dojde těsně k samičce, začnou se tykadly ohmatávat a vyměňovat si pachové signály. Když jí sameček nevoní nebo se jí nějakým způsobem nezdá, samička ho odmítne. Jak už to bývá u většiny živočišných druhů, o sexuálním sblížení rozhoduje vždy samička.

Chovají se tak světlušky všude, nebo je to v některých oblastech jiné?

Tak probíhá setkání světlušek ve střední Evropě. Ovšem ve Středomoří a v tropech používají k domluvě složitější komunikaci. Samička zabliká světelnou „píseň“, cosi jako morseovku, sameček odpovídá. Pokud „zazpívá falešně“, tedy netrefí správný rytmus a tempo, může jeden druhého odmítnout a už se ani tykadýlky nekontaktují.

Proč ty středoevropské taky „nezpívají“?

Vyvinuly se dříve, jsou evolučně starší, a proto jednodušší.

Svícením se ale prozrazují predátorům. Jak tuto hrozbu eliminují?

Většina druhů obsahuje hořké, nepoživatelné a jemně toxické látky. Predátor instinktivně ví, nebo se velice rychle naučí, že co svítí, je nechutné.

Kdy je hlavní sezóna svícení?

Obvykle začíná v polovině června, nejpozději 24. června na svatého Jana, a trvá zhruba do půlky července.

Kde světlušky nejčastěji najdeme?

Na okraji lesů u potoka, na podmáčené louce, v bažinách, preferují tmavá vlhká místa. Dříve měly světlušky poněkud hrůzostrašnou reputaci, protože coby bludičky údajně lákaly lidi do močálů. Bohužel nejde o pověru, když člověk nesleduje nic jiného než světýlka a bez rozmyslu je následuje, může najednou zabřednout do bahna.

Můžeme je vidět taky v hlavním městě?

Mapovali jsme v Praze jeden ze tří druhů, světlušku menší, a zaujalo nás, kde všude žije. Nejhojnější populace najdeme například v Dalejském a Šáreckém údolí nebo podél potoka v Krčském lese.

Jak výzkum probíhal?

Mapování světlušek prováděl malý tým složený z vědců a studentů z naší univerzity s pomocí „občanských vědců“, obyvatel Prahy, kteří nám hlásili svá pozorování na Facebooku a platformě iNaturalist. Výzkum světlušek ale může probíhat i obyčejným pozorováním jejich chování v přirozeném prostředí. Samička nemá křídla a zůstává dva až tři týdny stále na stejném místě.

Zkoušel jste to sám?

Ano. Vytipoval jsem si několik lokalit a průběžně je sledoval. Vždycky jsem se tiše a pomalu přiblížil, abych samičku nevyrušil, a zblízka pozoroval, jak potencionálním partnerům oznamuje svou přítomnost a co se pak bude dít. Občas si můžete všimnout i zajímavých detailů. Například když sameček přistane nedaleko samičky, nakloní si pod tělem lucerničku dopředu a svítí si na cestu. Když dojde k cíli, lucerničku zase sklopí dozadu.

Každý jedinec má svůj originální styl svícení?

To určitě ne, ale v terénu poznám konkrétní samičku podle světelných bodů, které pokrývají její tělo. Rozmístění bodů je u každé samičky odlišné, je to tedy jakési poznávací znamení.

Svícení musí být energeticky dost náročné. Jak dlouho vydrží světlušky blikat?

Bez problému i několik hodin. Světlo vyrábějí chemickou cestou ze dvou látek, bílkoviny luciferinu a enzymu luciferázy, k reakci je nutný kyslík. Proces je složitý, ale energeticky velmi nenáročný. Světlušky dokážou regulovat množství kyslíku, a tak ovlivňovat intenzitu svícení. Když potřebují lucerničku vypnout, přeruší přívod kyslíku a zase ji mohou kdykoli znovu rozsvítit.

Schopnost svítit přinesla světluškám nějakou evoluční výhodu?

Původně sloužilo svícení jako varovný signál pro predátory. Až během evolučního vývoje jej dospělí jedinci začali využívat rovněž k vyhledávání partnerů. Tykadla rozpoznávající pachy z velké vzdálenosti se zmenšovala a naopak se zvětšovala lucernička. Světlušky tím získaly evoluční výhodu, protože mohly komunikovat v noci, kdy nehrozilo tak velké nebezpečí.

Jak dlouho dospělé světlušky žijí?

Dva až tři týdny, už nic nežerou, jen si občas dopřejí trochu rosy. Jejich jediným úkolem je setkání a zplození potomstva.

Čím se živí larvy?

Ulitnatými plži, lidově šneky. Kořistí larvy světlušky větší může být i hlemýžď zahradní, běžné páskovky vyhledávají zase larvy světlušky menší.

Hlemýžď zahradní měří až pět centimetrů, larva je méně než poloviční. Jak vyrovnává tento váhový a velikostní hendikep?

Na velikosti lovce a kořisti nezáleží. Larvy jsou zdatní predátoři a mají zajímavý způsob lovu. Sledují slizovou stopu šneka a dokážou poznat, jakým směrem se plazil. Když kořist dostihnou, vylezou na ulitu, což šnek pozná a zatáhne tělo do domečku.

Ovšem larva čeká, a když šnek po chvíli vystrčí růžky, kousne ho do krku a kanálky v kusadlech vypustí jedovatou látku. Šnek bojuje, ale nemá šanci vyhrát, na ulitu nedosáhne. Toxin šneka rychle usmrtí a jeho tělo postupně rozpustí na „polévku“, larva sleze z ulity a tekutinu vysaje.

Jak dlouho trvá, než larva hlemýždě udolá a vysaje?

Larva ho takto udolá během několika minut, ale kořist pak konzumuje až několik hodin.

Kolik šneků sežere?

Choval jsem v teráriu larvy světlušky menší, každý týden zkonzumovala jednu pásovku. Pak zalezla a trávila.

Mohly by regulovat i počty španělských plzáků, kteří se u nás přemnožili?

Tito plži nemají ulitu, a proto si tělo chrání tlustší kůží než hlemýždi a pásovky. Larvy světlušky menší by měly problém „hroší“ kůži prokousnout. Možná by to dokázala larva světlušky větší, která u nás také žije, ale spíše o tom pochybuji.

Jak dlouho larvy žijí?

Dva až tři roky, přezimují v hrabance, proto je důležité nechávat kousek zahrady v divočejším stavu.

Kdyby světlušky vymřely, co by se stalo?

Jako predátoři alespoň trochu redukují množství hlemýžďů. Světlušky jsou velice citlivé na změny prostředí, a proto mohou hodně napovědět o kvalitě životního prostředí.

Mohly by larvy pomoci při boji s hlemýždi?

Doporučuje se to, ale nevím, jak je to efektivní.

Je ještě něco, co o těchto broucích jako vědci nevíte?

Je toho stále dost. Například u světlušek menších používá lucerničku nejen samička, ale také sameček. Zatím není jasné proč. Jedna z již vyvrácených úvah předpokládala, že svícením pobízí samičky, aby mu odpovídaly.