Posviťte si červeně. Proč v červeném světle „jedou“ sportovci, herci i astronauti?

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Mám na obličeji černou svítící masku, která připomíná scény z hororu. Je to ovšem nejnovější kosmetický hit a ne právě levný. Znovupoužitelná LED maska, která využívá červené světlo, stojí i několik tisíc korun.

Zapínám ovladač a moji pleť osvětlují desítky malých světýlek. V masce jsou otvory pro oči, nos a rty, takže se s ní mohu pohybovat a dokonce dělat všechny domácí práce, cvičit jógu nebo i meditovat.

Nejsem sama, kdo se oddává červenému světlu. Na Instagramu na mě každou chvíli vyskakují fotky sportovců, kteří ho používají. Včetně mé oblíbené maratonské běžkyně Marcely Joglové, která před panelem s červenými diodami pravidelně regeneruje po náročném výkonu.

O terapii červeným světlem se začalo hovořit zejména v 90. letech. Americký Národní úřad pro letectví a vesmír NASA tehdy provedl experiment, kdy na Mezinárodní vesmírné stanici využil LED diody s červeným světlem k podpoře růstu rostlin. Vědci zde zároveň testovali, jak toto světlo působí na lidský organismus.

Výzkumy ukázaly, že červené světlo podporuje regeneraci buněk, zvyšuje produkci energie v mitochondriích a urychluje hojení tkání. Tyto objevy později vědci přenesli z vesmíru na zem a nyní se hojně využívají v různých oborech.

Fotobiomodulační červené světlo najdete nejenom v těch nejvyhlášenějších světových klinikách zdraví a krásy. Vsázejí na něj i vrcholoví sportovci, biohackeři a stále více se dostává také do běžného denního použití.

Terapie červeným světlem působí na snižování zánětu v těle, zvyšuje tělesnou výkonnost a regeneraci po sportovní aktivitě. Proto ji využívá i řada vrcholových sportovců včetně olympioniků.

„Pomáhá k úpravě cirkadiálního rytmu a tím ke zlepšení kvality spánku. Může mít i velmi pozitivní vliv na deprese a úzkosti. Zvlášť ho mají v oblibě ženy, především pro svůj pozitivní účinek na zdraví a kvalitu pokožky a vlasů. Některé studie ukazují, že dokonce snižují známky stárnutí a vrásek a zvyšují přirozenou produkci kolagenu v těle,“ vysvětluje účinky Jiří Zikmund, lékař preventivní a funkční medicíny Institutu funkční medicíny a výživy.

Podle něj je tato terapie bezpečná, ale existují určité kontraindikace, na něž je potřeba dát pozor. „Obezřetní by měli být lidé užívající fotosenzitivní léky, například antibiotika, antidepresiva a léky na akné. Stejně jako lidé s rakovinou kůže, těhotné ženy, epileptici a lidé s akutním očním onemocněním či akutně probíhající infekcí. V těchto případech je potřeba se o vhodnosti terapie červeným světlem vždy poradit s odborníkem,“ radí lékař.

Pokud byste fotobiomodulační terapii chtěli zkusit, jednorázové „nasvícení“ vás nespasí. Aby byl účinek markantní, je potřeba nechat na sebe červené světlo působit každý den po dobu 15 minut v délce pěti dní. Následovat by měla dvoudenní pauza a pak by mělo navázat dalších pět dní svícení. Konkrétní frekvence a míra expozice světla se přitom liší s ohledem na to, jaký důvod pro toto svícení máte a jakého efektu pro tělo chcete docílit. 

Terapii můžete vyzkoušet buď na specializovaných klinikách, nebo si lze pořídit světelný panel či masku domů. Jak už však padlo výše, není to levná záležitost. Světelný panel vás přijde i na několik desítek tisíc korun – záleží na jeho velikosti, výkonu a kvalitě.

Sama jsem terapii červeným světlem vyzkoušela v Institutu funkční medicíny a výživy u světelného panelu českého výrobce, který osazuje panely LED čipy německé výroby. Technické nadšence mohou zajímat i vlnové délky - 660 a 850 nanometrů. Druhé zmíněné už je ve spektru blízkého infračerveného záření - to se totiž v oné terapii kombinuje s viditelným červeným světlem.

Jaké to bylo? Příjemné. Nejprve jsem měla dojem, že je světlo velmi silné, ale zavřela jsem oči a nechala na sebe patnáct minut působit světlo i jemné teplo, které přístroj také vydával. Po jednom sezení nemohu říct, že bych cítila velký účinek. Ale měla jsem pocit, jako bych se vrátila z procházky na slunci, které mi v těchto šedivých dnech dost chybí.

Právě v období před koncem roku, kdy jsou dny velmi krátké a máme nedostatek přirozeného denního světla, může vypomoci to červené. „Terapii červeným světlem ale provádějte výhradně ráno nebo přes den, ideálně do patnácté hodiny, nikdy ne po večeři. Když ji totiž používáte večer, můžete si narušit své přirozené cirkadiánní rytmy,“ upozorňuje Hynek Medřický, známý odborník na světlo, kterým se zabývá více než třicet let. 

Jak vysvětluje, lidé už od 70. let 20. století používají zdroje umělého osvětlení, které nevyzařují světlo dlouhých vlnových délek - s větší délkou než 630 nanometrů. Říká se jim anglicky deep red a světlo těchto vlnových délek umí pronikat hlouběji do organismu ve srovnání třeba s bílým světlem. Díky tomu dokáže pozitivně působit na regeneraci povrchu lidského těla, hojit rány nebo léčit záněty.

Zatímco ve slunci je toto světlo přítomné, v umělém osvětlení lidem chybí. Právě na něj proto vsází fotobiomodulační terapie, v kombinaci s infračerveným zářením, které do tkání pronikne ještě hlouběji a může tak více ovlivňovat svaly či klouby.

Olympijská maratonská běžkyně Marcela Joglová, profesionální triatlet Petr Vabroušek, trenér hokejových hvězd Aleš Pařez či MMA zápasník Matěj Kuzník – ti všichni využívají terapii červeným světlem jako doplněk ke sportu.

„Pro sportovce je to přínosné hned ve dvou hlavních směrech. Studie ukazují, že červené světlo jednak dokáže zvýšit sportovní výkonnost, a to především podporou tvorby energie ve svalových buňkách. A navíc po sportovní aktivitě či po tréninku urychluje regeneraci nejen svalů, ale i kloubů a šlach,“ vysvětluje lékař Jiří Zikmund.

Běžkyně Marcela Joglová se k této terapii dostala přes odborníka na komplexní přípravu vrcholových sportovců Víta Schlesingera, který ho sám využívá. „Pozitivum je už v tom, že když u této terapie používám brýle, zastaví mě to a relaxuji,“ říká Joglová.

Zároveň má však s červeným světlem dobré zkušenosti při léčbě zranění. „Hodně mi to jednou pomohlo se zády, když jsem špatně seskočila z lezecké stěny a nemohla se pak hýbat. Seděla jsem před světlem asi hodinu a cítila velkou úlevu a mohla jsem se pak i pohybovat. Úplně pryč to sice nebylo, ale o půlku lepší, což mě přesvědčilo, že červené světlo funguje,“ hodnotí ze své zkušenosti běžkyně.

Terapii červeným světlem využívá už skoro dva roky také Petr Vabroušek – mistr světa v Double Ironmanu, který absolvoval mnoho celosvětových závodů i extrémní maratony na jižním i severním pólu.

Celoročně se snaží červenému světlu vystavovat vždy 15 minut ráno, ale v případě potřeby i kdykoli během dne dalších 15 minut, hlavně v zimě, kdy je méně venku na slunci. „První věc, se kterou mi terapie rychle pomohla, bylo doléčení mých naražených zápěstí z pádů na kole. Celkově se mi zdá, že při pravidelném svícení rychleji regeneruji,“ chválí si terapii Vabroušek. 

Červené světlo často využívají také dermatologové a estetické kliniky jako osvědčenou neinvazivní metodu, která prokazatelně zlepšuje stav pleti. Červené světlo vlnových délek kolem 630-660 nanometrů proniká do hlubších vrstev kůže. Zde stimuluje buněčné mechanismy, především fibroblasty, což zlepšuje produkci kolagenu a elastinu.

To může vést ke zlepšení pružnosti pleti, redukci jemných vrásek a podpoře celkového omlazení. „V dermatologii červené světlo často využíváme při terapii akné, redukci jizev, léčbě zánětlivých kožních onemocnění a podpoře hojení ran díky jeho schopnosti potlačovat zánět a zvyšovat regeneraci tkání,“ vysvětluje dermatoložka Lucie Jarešová z DermaMedEest, členka výboru České dermatologické společnosti.

Pro viditelný efekt je ovšem potřeba ošetření opakovat. Velkým kosmetickým hitem poslední doby se proto staly speciální znovupoužitelné masky na obličej na doma, které červené světlo využívají.

„Aby terapie světlem byla účinná, vyžaduje relativně časté opakování a každý nemá čas chodit stále na kliniku. Profesionální světla jsou přitom velká a těžká,“ vysvětluje Natália Selveková, zakladatelka firmy Envy Therapy, která provozuje dermatologické kliniky a sama na trh před několika měsíci takovou masku uvedla.

Do Česka i do dalších zemí se dostaly z meky krásy – Jižní Koreje. Vidět je můžete například i na tvářích takových světových hvězd, jako jsou Jennifer Aniston nebo Victoria Beckham.

Zda se vyplatí do takové masky investovat několik tisíc korun, podle dermatoložky Jarešové záleží na typu a kvalitě přístroje, intenzitě světla a pravidelnosti použití. Pokud se nepoužívá pravidelně, kvalita pleti se nezlepší. Také je dle Jarešové nutné si uvědomit, že tyto masky působí méně intenzivně než profesionální přístroje.

Pro maximální efektivitu je vhodné domácí i profesionální ošetření kombinovat, protože přístroje a zákroky, které odborníci provádějí na klinikách, mají vyšší intenzitu a výkonnost.