Rozbíjení talířů nebo vodní bitva. Poznejte, jak se slaví Nový rok ve světě

Ve Španělsku je zvykem sníst přesně o půlnoci 12 kuliček hroznů. Vždy jednu při každém úderu zvonu, který také představuje jeden měsíc štěstí v nadcházejícím roce. Tento zvyk s názvem las doce uvas de la suerte neboli dvanáct šťastných hroznů má kořeny v roce 1909, kdy vinaři z Alicante rozdávali hrozny, aby zvýšili spotřebu své produkce.

Ve Skotsku se oslavám nového roku říká „Hogmanay“. Jejich tradice sahá až do vikingských dob, kdy se v zimním slunovratu konaly divoké oslavy na počest návratu světla. Dnes je hlavní událostí velkolepý průvod s pochodněmi v Edinburghu.

Součástí těchto oslav je i tradice s názvem „first-footing“. Při ní jde o to, aby první člověk, který po půlnoci vstoupí do domu, přinesl štěstí pro nadcházející rok. Aby se tak stalo, musí to být tmavovlasý muž, který s sebou ideálně přináší dárky jako uhlí, whisky nebo tmavý chléb. Ty totiž symbolizují teplo, pohostinnost a dostatek.

Třískání s talíři je ve většině případů známka toho, že konverzace nedopadla příliš dobře. Ne však v Dánsku, kde je novoročním zvykem rozbíjet talíře před domy přátel a rodiny. Tradice říká, že čím více rozbitého nádobí se vám nashromáždí u vstupních dveří, tím lépe se budete mít.

Dánové také doslova skáčou do nového roku. Když se blíží půlnoc, postaví se na židle nebo pohovky a s úderem Nového roku seskočí dolů. Když na to někdo zapomene, má mu to přinést smůlu v nadcházejícím roce.

Brazilci slaví Nový rok oděni do bílého oblečení. Bílá barva symbolizuje čistotu, mír a obnovu. I proto si Brazilci nepřejí jen „šťastný nový rok“, ale říkají: „nový rok, nový život“. Na pobřeží zase do vody házejí bílé květiny nebo posílají v košících malé drobnosti typu náhrdelníků či hřebenů jako dar bohyni moří Yemanji.

Další tradicí je skákat o půlnoci přes sedm vln a při každém skoku si něco přát. Oslavy v Brazílii ale zahrnují i velkolepé ohňostroje a hudební festivaly, na nichž se tančí samba až do rána.

Thajci neslaví Nový rok 1. ledna, ale 13. dubna během festivalu Songkran. Hlavním symbolem tohoto národního svátku je voda, která je považována za očistný element. Lidé se navzájem polévají vodou, což symbolizuje smývání hříchů a smůly z předchozího roku a příslib nových začátků.

Po ulicích procházejí lidé s vodními pistolemi, kyblíky vody i hadicemi a proměňují celé město v obrovskou vodní bitvu. Kromě toho se během Songkranu konají tradiční rituály, kdy Thajci navštěvují chrámy, kde vodou omývají sochy Buddhy jako projev úcty a požehnání.

V Japonsku jsou novoroční oslavy známé jako Shōgatsu a patří k nejdůležitějším svátkům v zemi. Oslavy začínají na konci prosince a vrcholí na Nový rok, kdy lidé navštěvují chrámy a svatyně, aby se modlili za štěstí v nadcházejícím roce.

Tradiční zvyk zahrnuje zvonění na chrámové zvony, a to celkem 108krát. Podle buddhistické tradice se jedná o očištění od 108 pozemských hříchů. Rodiny také uklízejí své domovy, aby byl Nový rok čistým začátkem.

Typickým novoročním pokrmem je osechi ryōri, což jsou pečlivě připravené a naaranžované pokrmy s různými symbolickými významy, které přinášejí štěstí a zdraví.

V Kolumbii si stejně jako ve Španělsku dopřávají 12 hroznů s úderem půlnoci. Na sobě při tom mají ještě žluté spodní prádlo, které má přinést štěstí, lásku a bohatství do nového roku. V kapse nebo přímo v ruce mají Kolumbijci také peníze. A každý, kdo plánuje cestovat, popadne o půlnoci prázdný kufr a obejde s ním dům. Na stůl se zde také pokládá svazek pšenice.

Novoroční oslavy známé jako Uus Aasta jsou v Estonsku příležitostí pro rodinná setkání, bohaté hostiny a tradiční zvyky, které mají přinést štěstí a hojnost.

Estonci věří, že na Nový rok je důležité konzumovat sedm, devět nebo dvanáct chodů, protože tato čísla jsou považována za magická a mají symbolizovat dostatek jídla a prosperity po celý následující rok. Tradiční pokrmy zahrnují pečené vepřové maso, zelí a různé druhy bramborových jídel.

Důležitým novoročním rituálem je také návštěva věštců nebo astrologů, kteří předpovídají, co nový rok přinese.

Jedním z vrcholů islandského Silvestra je zapalování velkých venkovních ohňů, známých jako „brenna“. Mají symbolizovat odchod starého roku a příchod nového začátku.

Zajímavostí je, že mnoho Islanďanů během večera sleduje tradiční satirickou televizní show s názvem Áramótaskaupið, která shrnuje a paroduje hlavní události uplynulého roku. Tyto oslavy, plné ohňů a humoru, odrážejí islandskou schopnost spojit moderní zábavu s prastarými tradicemi.

V Argentině díky letnímu počasí lidé často slaví venku, na terasách a zahradách, kde pořádají velké grilování neboli asado. Oblíbeným tamějším zvykem je také pálit staré fotografie, dokumenty nebo figuríny, které symbolizují špatné vzpomínky.