„Baby boom“ v českých zoologických zahradách: 15 nejhezčích mláďat roku 2024

„Letošní rok byl opravdu naprosto výjimečný,“ poznamenal ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek. Tato zahrada letos rozmnožila zhruba třetinu chovaných druhů včetně těch na pokraji vyhubení. Na svět přišla chovatelsky významná i návštěvnicky oblíbená zvířata, jako jsou gorily, orangutani nebo vombati.

Také v ostatních zoologických zahradách po celé republice se narodila mláďata pozoruhodných druhů. Vybrali jsme patnáct nejzajímavějších.

Hned druhý den roku 2024 se v Zoo Praha narodila samička gorily nížinné, která dostala jméno Mobi, což v překladu kamerunského dialektu badjoué znamená „dědička“. Jméno tak odkazuje na linii slavných samic Kijivu–Moja–Duni.

V polovině dubna se pak narodila její „poloviční“ sestra Gaia, jejíž jméno odkazuje na řeckou bohyni Země. Samičku v květnu osobně pokřtila slavná britská primatoložka a ochránkyně přírody Jane Goodallová. Zapomenout bychom neměli ani květnového samečka orangutana sumaterského Harapana (na titulním snímku článku), protože jde o mládě tak ohroženého druhu, že svým chovatelským významem předčí i gorily.

Jde o první v Česku narozené mládě tohoto druhu. V pražské zoologické zahradě se sice Mersey, jak byla pojmenovaná, narodila už v září 2023. Jenže vombati – podobně jako klokani – rodí v embryonálním stádiu a následný vývoj se odehrává ve vaku.

Pohyb mláděte na břiše matky pozorovali chovatelé poprvé loni v listopadu, přičemž až letos v únoru začalo mládě z vaku vystrkovat končetiny a v březnu i hlavu. A teprve v červnu vylezla Mersey poprvé z matčina vaku zcela ven. Ostatně proto je zařazena v letošním žebříčku.

Stejně jako u vombata platí, že se pražské zoo podařil první český odchov tohoto bizarního savce s chobůtky. Ačkoli na první pohled připomínají hlodavce či rejsky, mají geneticky blíže ke slonům, damanům nebo hrabáčům.

Mláďata se narodila v červnu, jejich prodloužený čenich je téměř neustále v pohybu. Pomocí výborného čichu hledají potravu, zejména bezobratlé živočichy. Tento endemický druh obývá jen malé území pohoří Eastern Arc na hranicích Keni a Tanzanie.

V Zoo Plzeň žije tento vzácný asijský sudokopytník od roku 2021, kdy zahrada získala pár ze Zoo Wroclaw (samec) a Liberec (samice). Mládě, které přišlo na svět v červnu, tak představuje prvního potomka narozeného v tamní zahradě. Sameček dostal jméno Born.

Takin pochází z horských oblastí Himálají na území Indie a Číny. V malých rodinných stádech obývá zalesněné vysokohorské oblasti. I přes svoji majestátnost jsou takinové velmi klidní a navzájem se k sobě chovají velmi přátelsky.

V liberecké zoologické zahradě se vylíhla dvě mláďata v polovině června, přičemž pro tuto zoo jde o prvoodchov. V celé Evropě se je vedle Liberce podařilo odchovat pouze pěti dalším institucím.

Je to nejmenší evropský sup, který se vyskytuje především v severní Africe, jižní Evropě a v Malé Asii. Požírá hlavně mršiny, ale někdy dá přednost i ulovené potravě. Páry žijí v dlouhodobém svazku a ke hnízdění používají po mnoho let stejné místo.

Na konci května se v Zoo Olomouc narodil samec vzácného druhu žirafy, které hrozí ve volné přírodě vyhubení. Při porodu ale nastaly komplikace kvůli zhoršené průchodnosti porodních cen, takže mládě bylo přidušené a utvořil se mu otok mozku. Po porodu zůstal ležet, nehýbal se, po resuscitaci špatně dýchal. Nakonec se ho ale ošetřovatelům podařilo zachránit.

Dnes sameček váží přes 200 kilogramů a měří více než dva metry. V dospělosti by měl mít na výšku přes pět metrů. Chovu žiraf Rothschildových se olomoucká zoo věnuje od roku 1976.

Poslední mláďata tohoto druhu se v republice vylíhla před 38 lety, v červnu se to znovu podařilo chovatelům v Zoo Brno. Tinamy žijí v takzvaném polygynandrickém svazku - více samic se páří a klade vejce do hnízd více různých samců. Ti pak snůšku vysedí sami a obstarávají posléze celou „školku“ s mláďaty.

Jednotlivé druhy tinam snáší různě zbarvená vejce. Jsou leskle porcelánová, mají syté barvy a mezi ptáky tak patří k nejkrásnějším. Směle by se dala připodobnit k velikonočním vajíčkům. Tinama koroptví je příbuzná pštrosovi dvouprstému.

Po téměř šedesáti letech chovu lvů se na konci října v Zoo Zlín podařilo poprvé odchovat mláďata lvů konžských. Tři zdravá lvíčata se navíc narodila v roce, kdy zahrada zahájila výstavbu prvního záchranného a chovného centra pro lvy v České republice.

Lvíčata se mají čile k světu, jsou zdravá a vitální. „Byli bychom velmi rádi, kdybychom v březnu příštího roku mohli lvici s mláďaty vypustit do venkovního výběhu,“ řekl ředitel Zoo Zlín Roman Horský.

Současný pár rodičů těchto mláďat tvoří desetiletý samec Abamboo, kterého zlínská zoo získala v roce 2015 ze švýcarské Zoo Basilej, a tříletá samice Kwale, která přicestovala v březnu 2023 z francouzského Parc Planete Sauvage.

Zoo v Ústí nad Labem se podařilo poprvé v její historii odchovat mládě pásovce kulovitého, které se narodilo koncem dubna.

Pásovci mají svrchní část těla krytou kostěnými pláty, které jim poskytují ochranu proti jejich přirozenému nepříteli –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ šelmám. V případě ohrožení se totiž svinou do pevné koule a tím bezpečně ochrání veškeré měkké části svého těla. 

Potravu pásovci hledají hlavně výborným čichem, zrak mají velmi slabý. K rozhrabání termitišť jim pak slouží mohutné drápy na předních končetinách.

V polovině listopadu přišel na svět v Zoo Jihlava potomek vzácné guerézy běloramenné. Je to vůbec první mládě tohoto druhu narozené v tamní zahradě. Pohlaví nebylo při vzniku tohoto textu známo.

Guerézy běloramenné chová jihlavská zoo od roku 2015, kdy dorazila trojice samců ze Zoo Blackpool. Chovná skupina vznikla v roce 2020, kdy přicestovaly dvě samice ze Zoo Duisburg. Jedna z nich se právě stala matkou. V tuto chvíli chovají v Jihlavě dvě samice, dva samce a aktuální mládě.

Safari Park Dvůr Králové se může pochlubit skutečně mimořádným úspěchem mezinárodního významu. Počátkem dubna se zde narodila tři mláďata hyenky hřivnaté. Jde o první odchov v České republice v historii a první rozmnožení mimo Afriku za víc než 35 let, navíc u druhu, který je mimořádně náročný.

Mláďata roku (a možná i desetiletí) už ale dnes nejsou tak úplně malá. Dorostla matku a je čas, aby ji opustila. Proto mají návštěvníci poslední možnost tyto „sourozence“ ve Dvoře Králové spatřit. Brzy se totiž rozjedou do světa a v Safari zůstanou pouze jejich rodiče.

Safari park získal hyenky, kterým jsou nyní necelé dva roky, v květnu 2023 ze specializovaného chovného centra v Jihoafrické republice, jež finančně podpořil. Podle dostupných informací hyenky chová v současné době ani ne desítka zoologických zahrad na světě. Rozmnožení se podařilo jen ve třech z nich.

Lev berberský jako poddruh již v přírodě vyhynul, chov udržují pouze zoologické zahrady a v současné době se jejich počet pohybuje lehce nad stovkou kusů. V září se narodila mláďata tohoto lva v Zoo Hodonín. Původně byla čtyři, jedno z nich však bylo výrazně menší, slabé a třetí den uhynulo. U početnějších vrhů je to ale běžné.

Dnes si tři lvíčata vesele užívají venkovní výběh spolu s rodiči Faridou a Thabem. V Hodoníně začal chov lvů berberských v roce 2007 a s několikaletou přestávkou pokračuje i nadále.

Varan papuánský patří k nejdelším varanům světa. Může dosáhnout až tří metrů, přičemž zhruba dvě třetiny délky připadají na ocas. Obývá pobřežní i horské deštné pralesy na jihovýchodě Nové Guiney a živí se menšími savci, vejci a mršinami.

Ostravská zoo chová tohoto vzácného ještěra od roku 2011, přičemž letos v říjnu se zde narodila čtyři mláďata. Je to ojedinělý až raritní odchov v zoologických zahradách v rámci celé Evropy. V zoo se mláďata vylíhla poprvé po 12 letech a je to zároveň i jediný odchov v Evropě od roku 2012.

Tyto vzácné rybky se vyskytují pouze v jednom jediném jezeře Lindu na indonéském ostrově Sulawesi. Mláďat je celkem osm a patří ke skrytým pokladům ostravské zoo. Ta je jednou ze tří evropských zoologických zahrad, kde se tyto rybky množí.

Celkem osm mláďat se vykulilo hned zkraje roku 2024. Tato osm centimetrů dlouhá rybka je zařazena mezi kriticky ohrožený druh. Medaky i další ryby ohrožují nepůvodní druhy ryb vysazené za účelem komerčního rybolovu, znečištění vody a eroze půdy v okolí jezera.

V květnu a v srpnu se v Zoo Hluboká narodilo sedm mláďat želvy bahenní. Je to jediný druh želvy žijící v České republice, dnes u nás ale nejsou známé žádné lokality přirozeného výskytu, v Česku tak patří mezi kriticky ohrožené druhy.

Želva bahenní má tmavý shora zploštělý krunýř s drobnými žlutými skvrnkami a proužky. Stejně zbarvená je i na hlavě, krku a nohou. Hlavu má pokrytou souvislou vrstvou rohoviny, ocas je kuželovitý, dosti dlouhý, na prstech s plovacími blánami má drápky.