Letní vedra manažerům zpříjemní obleky z přírodních materiálů

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Co se týče dress code, nejpřísnější kritéria platí v bankovnictví a ve firmách podnikajících v oblasti financí. Jejich manažeři musejí budit maximální důvěryhodnost. „Většina lidí by se asi zdráhala svěřit svoje těžce vydělané peníze chlápkovi v pomalovaném tričku a šortkách,“ řekl na konci července webu Proženy.cz expert na etiketu Ladislav Špaček.

S tím nelze než souhlasit. Ustanovení, že zaměstnanec musí být oblečen a upraven, jak se sluší a patří pro pozici, kterou vykonává, se často vyskytuje i v pracovních smlouvách. Pro vysoce postavené bankéře, ale určitě i pro právníky to znamená jediné: oblek.

Ladislav Špaček upozornil, že etiketa je nesmlouvavá, i kdyby rtuť teploměru sahala ke čtyřicítkám. „Za nevhodné jsou u mužů považovány košile s krátkým rukávem, ty se hodí jen pro volný čas, stejně tak krátké ponožky, kdy vykukuje chlupaté lýtko.“ Chcete-li pravidlům dostát stoprocentně, nelze přistoupit dokonce ani na povolenou kravatu a rozepnutý knoflíček u krku.

V první řadě je třeba přijmout fakt, že vám v létě, když je vedro, v košili, saku a dlouhých kalhotách prostě bude teplo. Dá se s tím bojovat, vyhrát se nedá. Ale chlapi snad chvilku toho nepohodlí umí snést. Nebo ne?

Na druhou stranu není pravidlem, že v obleku musí být v létě nutně k nevydržení. Ze všeho nejvíce pomáhají vhodně zvolené materiály.

Jako funkční, i když na první pohled možná nelogické řešení, se nabízí možnost nosit pod košili tenké tričko. Další vrstva navíc? Zní to paradoxně, ale dokáže z pokožky posbírat pot, který se pak nemusí na košili projevit mokrými skvrnami v podpaží. A vyměnit si takové triko třeba v poledne za suché nemusí být neřešitelné.

Někteří výrobci, jako třeba český CityZen, na to jdou přímo vědecky a na trička používají speciální technologie zmírňující nepříjemnosti spojené s pocením. Pomoci však mohou i materiály zhotovené tradičnějšími výrobními postupy.

Přírodní materiály jsou většinou měkké a příjemné na dotek, což zvyšuje komfort při nošení, ale také umožňují pokožce dýchat. „U prádla spoléháme na přírodní materiály, které mají specifické vlastnosti – chladí a odvádí vlhkost, takže udržují tělo v suchu. Přidává se modal nebo viskóza, aby byla trika lehká a příjemná na tělo,“ vysvětlila Veronika Habešová z marketingu českého výrobce oblečení Blažek.

Na tričko pod košilí je však nutno pohlížet i z úhlu společenského, jak upozornila Božena Hlaváčová, ředitelka obchodu firmy vyrábějící společenské oblečení značky Bandi. „Tričko pod košili nedoporučujeme, protože rukáv trička může prosvítat skrz rukáv košile, což ve společenské etiketě není žádoucí.“ Místo toho radí zvolit raději košilový nátělník v bílé či tělové barvě, například z bavlny s příměsí elastanu.

Co se týče košil, stále populárnější jsou ty lněné. Len je velmi oblíbený pro svou schopnost absorbovat vlhkost a rychle schnout. Je lehký, příjemný na tělo a podle dermatologů je i vhodným materiálem pro lidi trpící různými druhy alergií, astmatu, atopického ekzému nebo s jinak přecitlivělou pokožkou.

Má také skvělé předpoklady pro dlouhodobé užívání. Lněné vlákno má totiž oproti jiným textilním vláknům velmi vysokou odolnost, je až o 30 procent pevnější než bavlna, takže jeho degradace užíváním je velmi nízká.

Dalším přírodním, dalo by se říci přímo klasickým materiálem, který v horkém počasí boduje, je bavlna. Obliba bavlněného oblečení pramení především z toho, že je bavlna velmi příjemná při styku s pokožkou a také dobře absorbuje vlhkost.

Ale má i svoje nevýhody. Bavlněné vlákno není příliš elastické, což způsobuje mačkavost a to, že se látky vytahují na namáhaných místech. I proto se dnes bavlněné vlákno často kombinuje s jinými materiály. Výsledek, jemuž jsme zvyklí říkat bavlněné oblečení, je tedy vlastně velmi široký pojem. Nejen u košil se například bavlna dobře doplňuje se lnem.

Současnost už trochu opomíjí kdysi oblíbené hedvábí. Snad proto, že je dražší? Pravdou je i to, že někteří obchodníci dnes slovem hedvábí běžně označují umělé látky ze syntetických vláken.

Pravé, přírodní hedvábí je ale textilní materiál živočišného původu, který se získává ze zámotků některých druhů hmyzu, především motýla bource morušového. Nabízí se pak v mnoha provedeních a dají se z něj ušít jak honosné šaty, tak překvapivě i tričko k džínům.

Hedvábí má výborné termoregulační vlastnosti a v létě příjemně chladí. Milovníci tohoto luxusního materiálu si stále stojí za tím, že vlastnostem přírodního hedvábí se ještě žádná syntetika nevyrovnala.

Také ve výrobě obleků jsou v současnosti trendem přírodní materiály. Podle Boženy Hlaváčové je jedním z nejvhodnějších materiálů pro obleky vlna, a to i pro letní modely. „Zákazníci mají vlnu často spojenou s představou hutného, teplého materiálu, ale tento přírodní materiál má spoustu podob. Na celkový charakter vlněného oděvu má vliv typ tkaniny, gramáž materiálu a určitě i krejčovské zpracování,“ upozornila manažerka značky Bandi.

Kvalitní vlněné oblečení je prodyšné, takže podporuje termoregulaci, a celkově je velice pohodlné. „Vlna zároveň není tolik mačkavá jako například bavlna, proto si dokáže zachovat elegantní a sofistikovaný vzhled i při celodenním nošení,“ uvedla Hlaváčová. Ještě větší míru elasticity bez nadměrného mačkání nabídne kombinace vlny s elastanem, která zároveň umožní vyšší flexibilitu pohybu.

V oblasti smart-casual oblečení se díky typické struktuře látky stává vyloženě trendy materiálem len, potvrdila za značku Blažek Veronika Habešová. Ale upozornila i na další materiál. „Vedle lnu je jedním z nejklasičtějších letních materiálů i seersucker, bavlněná tkanina charakteristická specifickým způsobem tkaní.“

Jak ale podotkla stylistka Irena Vokrojová, velkou mýlkou při koupi oblečení z kvalitních přírodních materiálů je, že za jejich vyšší cenu budou fungovat navždy. Kvalitní materiály si podle ní naopak žádají více péče. „Pozor při praní, většinou musí být ruční, nebo je na místě čistírna.“

Oblekům je dokonce třeba dopřávat odpočinek. „Po jednom dni nošení musí další den na ramínku odpočívat, aby se materiál vrátil zpět do formy. Při častějším nošení obleku si raději pořiďte více sad,“ poradila Vokrojová.

Dospělí chlapi krátké kalhoty nenosí. Ještě před sto lety tohle tvrzení platilo bezvýhradně. Krátké kalhoty nosili pouze malí kluci a jedním ze znaků dospělosti bylo, když dostali své první dlouhé kalhoty. Od té doby už na sebe krátké kalhoty nikdy nevzali.

Doba ale pokročila. Sto let je v jakémkoliv oboru věčnost a historie, což v módě platí dvojnásob. Dnes navíc musí módní návrháři stále vymýšlet něco nového a nemálo z nich dokonce touží šokovat. To se povedlo, když na přehlídkové molo přivedli chlapa v košili, vestičce, saku… a krátkých kalhotách.

„Šortky si vezměte po práci, na zahrádku nebo s kamarády do hospody,“ odmítl tento módní výstřelek Ladislav Špaček. I v mnohem teplejších krajích bývají dle jeho zkušeností vidět muži spíše v dlouhých kalhotách než v šortkách. „Jít v šortkách večer do restaurace je i v subtropických zemích zcela nepřípustné,“ doplnil odborník na etiketu.

Milovnice módy, stylistka Irena Vokrojová, má však na výstřednost v podobě krátkých společenských kalhot jiný pohled. „Mně osobně se to velmi líbí a k teplému období to kromě formálních událostí patří,“ zhodnotila.

Jedním dechem však dodala: „Důležité je vnímat, kdo takový komplet nosí. Zcela jinak to vyzní na drobném Italovi oblečeném v krásném materiálu a se správnými botami a doplňky. Itálie je v módě velice liberální a mé srdce stylistiky v takovém případě plesá.“

Zcela opačným případem podle ní bude zavalitá postava v laciném umělém materiálu s neupravenými nohami a špinavými teniskami. Tudy prostě cesta nevede.„Naštěstí z Čechů si to téměř nikdo kromě módních trend seterů nemůže a ani neumí dovolit,“ uzavřela otázku krátkých společenských kalhot stylistka.

Ovšem hrají v ochlazování organismu volná lýtka a kolena opravdu tak důležitou roli? Jeden nejmenovaný renomovaný výrobce lyžařského oblečení, který se rád odvolává na výzkumy a nezpochybnitelné testy, před časem razil teorii, že nejefektivnějším způsobem pocitového ochlazování organismu, zvažujete-li odhalování částí těla dovolené v rámci společenských norem, je ochlazování předloktí. Argumentem, proč udělal na lyžařské bundě větrací zipy právě na předloktí, mu byl i pradávný zvyk vyhrnovat si rukávy.

Jakkoliv tedy expert na etiketu například v právní kanceláři zásadně požaduje dlouhé rukávy, z pohledu společenského ale i tepelného komfortu bude mírně povytažený rukáv košile u advokáta pořád přijatelnější než kraťasy.