Jak najít klid v hlubokém lese: Osvojte si základy lesní terapie

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Čím dál tím víc lidí se v dnešní uspěchané době obrací k přírodě jako ke zdroji klidu a obnovy. Někoho přivede k lesním terapiím pouhá zvědavost, jiní se ocitnou na pokraji vyčerpání a hledají, jak chránit své duševní zdraví.

Další může motivovat touha po společnosti podobně naladěných lidí, ve které se mohou něco nového naučit, lépe poznat sami sebe a možná i najít odpovědi na své aktuální otázky.

„Ukazuje se, že pro nás vůbec není přirozené sedět osm hodin při umělém osvětlení bez čerstvého vzduchu a dívat se do monitoru počítače nebo telefonu. Přesto miliony lidí takto tráví každý svůj pracovní den, po mnoho desítek let svého produktivního života, což má negativní zdravotní následky,“ říká Barbora Hernychová, instruktorka finského konceptu Lesní mysli.

Pobyt v přírodě je z tohoto pohledu ideální kompenzace. Už po pár minutách venku mezi stromy a rostlinami prý začíná lidské tělo regenerovat. „Posiluje se imunitní systém, stabilizuje krevní tlak, tep, hladina cukru v krvi, bystří se smysly, jsme vůči sobě vnímavější, zlepšuje se nám nálada,“ vyjmenovává Hernychová.

Lesní terapie však nabízí mnohem víc než jen příjemné chvíle v lese. Domů si účastníci odnesou praktické nástroje a techniky, které mohou využít v každodenních situacích. Kořeny přístupu „sebepéče přírodou“ se v posledních letech rozrůstají i v České republice, přičemž sahají mnohem hlouběji než do Finska, Japonska nebo Koreje – a to až k základní lidské potřebě propojení s přírodou.

„Jsem člověk, který byl od kojeneckého věku tahán po lesích a horách. Les vždy patřil do mého běžného života, přesto jsem v něm na prvním kurzu Lesní mysli objevila něco úplně nového,“ vzpomíná Hernychová.

Techniky ji zavedly do větší hloubky. „Vůně, zvuky i barvy byly nejednou intenzivnější, jako by mi tělo i mysl zaplavily hormony totálního štěstí. Domů jsem se vracela vlakem jak omámená v totální blaženosti, těšila se na příště a říkala si: jo, to je ono, tohle chci šířit dál,“ popisuje instruktorka.

Termín Shinrin-yoku, doslovně „ponoření do lesa“ nebo „lesní koupel“, vznikl už v 80. letech 20. století jako součást japonské veřejné zdravotní politiky. Cílem bylo pomoci obyvatelům zvládat stres a zlepšit jejich celkové zdraví. Inspirací byla dlouhá tradice harmonického soužití Japonců s přírodou, zakotvená v jejich náboženských a filozofických systémech, jako je šintoismus a zen.

Jemný a prožitkový přistup Shinrin-yoku spočívá v pomalých procházkách lesem, při nichž člověk vědomě vnímá své okolí prostřednictvím všech pěti smyslů. Vědecké studie potvrzují, že už tato metoda může snižovat hladinu stresového hormonu kortizolu, posilovat imunitní systém a zlepšovat duševní zdraví.

Podobné praktiky ale najdeme i jinde ve světě. V Jižní Koreji existují takzvaná „Forest Healing Centers“, kde se návštěvníci pod vedením odborníků učí, jak využívat přírodu k regeneraci těla i duše. Ve Spojených státech se od 90. let rozvíjí forest therapy, inspirovaná japonským přístupem, která se často propojuje s terapeutickými a koučovacími metodami.

Do „zeleného“ trendu se v posledních letech zapojuje i Česko, ať už formou organizovaných lesních procházek či workshopů nebo budováním terapeutických stezek a lesních lázní.

Ve Finsku se posledních deset let rozvíjí přístup zvaný Metsämieli, v překladu „lesní mysl“. Tento koncept, podobně jako ten americký, kombinuje kontakt s přírodou s psychologickými technikami.

Metsämieli staví na bohaté tradici Finů trávit čas v lese, což je součást jejich každodenní kultury. Stejně jako japonské Shinrin-yoku, i Metsämieli zdůrazňuje prospěch přírody pro lidské zdraví, ale zároveň přidává aktivní práci s myslí prostřednictvím relaxačních cvičení, vizualizací a vedení vnitřních dialogů.

Tento koncept přivezla před pár lety do Česka environmentalistka Martina Holcová, která v Brně pořádá čtvrtým rokem speciální výcviky pro nové instruktory.

Právě tímto kurzem prošla i Barbora Hernychová, podle níž je Lesní mysl ve Finsku zavedenou značkou a využívá se v mnoha oborech: „Každá místní univerzita má svého lesního instruktora, který v rámci prevence psychických onemocnění a osobního rozvoje pravidelně pracuje se studenty i pedagogy. Lesní mysli využívají ke svému odpočinku podnikatelé, vrcholoví manažeři, ale i lidé v pomáhajících profesích, například lékaři, sestry, ošetřovatelé nebo sociální pracovníci.“

Stejně tak se Lesní mysl hodí pro unavené rodiče, přetížené teenagery, osamělé seniory, lidi po nemoci k rychlé rekonvalescenci či páry, které chtějí vystoupit ze stereotypu všedních dnů. „Techniky vycházejí z nejnovějších vědeckých výzkumů vlivu přírody na psychické i fyzické zdraví člověka,“ říká instruktorka.

Mnoha výzkumům se věnují lékaři, vědci i biologové na univerzitách i vědeckých pracovištích po celém světě. „Takže to, co vlastně všichni přirozeně víme – že je nám v přírodě dobře a že na nás má pozitivní vliv, nyní potvrzují i čísla a grafy. Pro mnoho lidí to může mít větší váhu a může být lépe uchopitelné,“ podotýká Hernychová.

Lesní mysl propojuje tři základní oblasti: relaxaci podpořenou všímavostí známou jako mindfulness, koučování a pozitivní psychologii. Tato metoda se zaměřuje na péči o duševní zdraví, učí nás klást si otázky a hledat odpovědi na různých životních křižovatkách.

Pomáhá v osobním rozvoji a současně člověka vede k tomu, aby dokázal i v náročných situacích vidět to dobré, co v životě funguje. A to vše se koná v přírodním prostředí – v lese, parku, zahradě nebo arboretu – kam vezme zájemce certifikovaný instruktor Lesní mysli.

V České republice dnes takových instruktorů působí několik desítek a zmíněnou metodu kombinují se svými aktivitami na různých místech. „Lesní mysl využívají například Fakultní nemocnice Olomouc, pražská botanická zahrada, ekologické centrum Toulcův dvůr, Psychosomatická klinika v Praze, lázně Luhačovice, zámecká zahrada zámku Kačina, Městské lesy Znojmo, ale i lesní kluby a školky,“ říká Hernychová.

Metoda se šíří také do péče o těhotné ženy, psychicky přetížené studenty, znevýhodněné lidi z chráněných dílen a mnoho dalších skupin. Lesní mysl nachází uplatnění i jako teambuildingová aktivita pro firmy, korporace a organizace, kde pomáhá lidem objevovat nové úhly pohledu na sebe i ostatní. Spojuje nejen člověka s přírodou, ale také lidi mezi sebou.

Barbora Hernychová tuto metodu posunula ještě o kus dál, když začala před třemi lety pořádat Lesní seznamku. „Vycházíme z konceptu Lesní mysli, který jsme proložili povídacími cvičeními, jak v páru, tak ve skupině. Akce trvá skoro celý den, procházíme pestrou krajinou. Lidé se přirozeně uvolní, naladí na přírodu, povídání je snadnější, zařazujeme relaxační cvičení,“ popisuje instruktorka.

V praxi vypadá terapie Lesní mysl tak, že se skupinka účastníků vydá s instruktorem ven, přičemž obvyklá délka těchto cest je dvě až čtyři hodiny. Instruktor provede skupinu předem vybranou trasou a seznámí ji s několika technikami. Účastníci si je nejen vyzkoušejí, ale především se je naučí používat, aby je mohli začlenit do svého běžného života.

Hlavním posláním Lesní mysli je jednoduchost, praktičnost a efektivita. Díky této metodě účastníci vědí, po jakém nástroji sáhnout, aby si člověk jindy mohl pomoct i sám a cítil se lépe.

„Jeden z mých letošních závěrečných workshopů Lesní mysli patřil provázení studentů Konzervatoře a VOŠ Jaroslava Ježka v Praze,“ zmiňuje Hernychová. Překvapila ji hloubka a otevřenost, s jakou se mladí lidé do workshopu zapojili. „Zaznívalo mnoho důležitých uvědomění – že je nezbytné o svoji psychiku pravidelně pečovat, nenechávat se strhnout rychlostí okolního světa, jít za svými cíli, nebo jak příroda pomáhá člověku nalézat sebe sama a vidět náročné situace z různých úhlů pohledu,“ podotýká.

Lesní mysl pracuje v rámci pozitivní psychologie s tématem vděčnosti a učí se dívat na svět z té pozitivnější stránky. Na závěr setkání se účastníci kurzu vždy loučí otázkou „Jak mi je? S čím odcházím?“ Tím si podle instruktorky mohou uvědomit změnu, kterou jim cesta přinesla, a podělit se o své pocity se skupinou. Nejčastěji zaznívají slova jako: odpočinek, zpomalení, klid v duši, přijetí, podpora, nadhled, radost, svoboda, volnost.