Krampus čerti: Fenomén, který fascinuje i děsí. Kde budou letos k vidění?

Zatímco u nás děti 5. prosince nadšeně očekávají příchod Mikuláše, anděla a čerta, v alpských zemích je to den, kdy ulice ožívají průvody plnými děsivých masek, řetězů a zvonů. Za vším stojí Krampus, mýtická postava, která se stala nejen symbolem strachu, ale i čím dál oblíbenější součástí předvánočních tradic. A to už i v Česku.

Krampus, démonický společník svatého Mikuláše, je zosobněním zla a trestu. Jeho jméno pochází z německého „Krampen“, tedy „drápy“, a jeho vzhled tomu odpovídá. Má dlouhé rohy, huňatý kožich, ostré tesáky, vrásčitá tvář a krví podlité oči.

Na zádech nese pytel či koš, kam podle legend hází zlobivé děti, které si poté odnáší do pekla. V ruce často drží březové pruty - symbol trestu, a jeho kroky provází řinčení těžkých řetězů. Krampus představuje protipól svatého Mikuláše, který odměňuje hodné děti dárky a sladkostmi.

Kořeny Krampusovy legendy sahají hluboko do pohanských dob, kdy lidé věřili, že během zimního slunovratu obchází zemi zlí duchové. Děsivé masky a rituály měly tyto síly zahnat a chránit členy komunity.

Když do alpských oblastí později proniklo křesťanství, mnohé pohanské zvyky byly potlačeny. Postava Krampuse přežila díky tomu, že se stala součástí mikulášské tradice, ačkoliv se tomu církev dlouho bránila. Ve středověku průvody zakázala inkvizice a ještě v první polovině 20. století bylo v některých oblastech Rakouska zobrazování Krampuse nepřípustné.

Ve středověku získal Krampus také svou současnou podobu. Postupně se z něj stal strašidelný průvodce Mikuláše, jehož úkolem bylo děti vychovávat strachem. Zatímco Mikuláš hodné děti odměňoval, Krampus symbolizoval hrozbu pro ty zlobivé.

Průvody Krampusů, takzvané Krampuslaufy, však již dávno nelákají senzacechtivé diváky jen v Rakousku. V posledních letech pronikly do celého světa a odehrávají se například i v některých amerických městech, jako je New York nebo Los Angeles.

Menší průvody mají desítky účastníků, jiné přilákají stovky čertů a tisíce diváků. Konají se zpravidla koncem listopadu nebo na začátku prosince a jsou velkolepou podívanou, kterou si nenechávají ujít místní ani turisté.

Průvody jsou přitom nejen folklorní oslavou, ale i ukázkou řemeslné zručnosti. Masky Krampuse jsou často ručně vyřezávané ze dřeva, doplněné skutečnými zvířecími rohy a kožešinou. Jejich výroba je v Rakousku považována za umělecké řemeslo, které se předává z generace na generaci.

Děsivý vzhled Krampuse a hlučné průvody kontrastují s klidnou adventní atmosférou, a právě v tom tkví jeho kouzlo. Zároveň však budí kontroverze a zvláště rodiče menších dětí by měli posoudit, zda je tato zábava pro jejich potomky opravdu vhodná. „Krampusáci“ totiž vzbuzují hrůzu i u dospělých.

Zatímco u nás jde o relativně nový trend, Rakušané s ním již mají letité zkušenosti. A mnoho z nich v dospělosti vypovídá o traumatech, která si z dětských zážitků s Krampus čerty odnesli. Také mnozí dětští psychologové před fenoménem varují, a v Rakousku probíhaly i diskuze o jeho úplném zákazu. Ať už ale vás Krampus děsí nebo fascinuje, jedno je jisté – jeho legenda jen tak nezmizí.