Rok dřevěného hada přichází. Jak se slaví čínský Nový rok?

Lunární kalendář je založen na cyklu Měsíce, nastává s druhým novým měsícem po zimním slunovratu. Datum oslav čínského Nového roku se tak každý rok mění a kolísá mezi 21. lednem a 20. únorem. Jinak se mu také říká Svátky jara (čchun-ťie).

V Číně jsou spojené zejména s cestováním. Miliony lidí se vydávají na návštěvu svých rodných měst a vesnic, aby se setkaly se svými rodinami. Cestování spojené s oslavami začátku Nového roku je důležité i ekonomicky.

Letos připadá lunární Nový rok na 29. ledna. V tento den končí rok draka a nově vstupuje do znamení hada. Dle symboliky má přinést moudrost, přizpůsobivost a transformaci.

Tradičně se několik dní před začátkem Nového roku v domě důkladně uklízí. Žádné zametání ani vyhazování smetí totiž není možné přímo v první dny svátku. V takovém případě by to znamenalo vynášení štěstí a bohatství z domu.

Oslavy trvají celkem 15 dní a každý den má svůj specifický úzus. První den je věnován rodinným setkáním u slavnostní večeře. Jídla se liší podle regionů, ale většinou nechybí rybí pokrmy, knedlíčky, nudle nebo koláč z lepkavé rýže. Součástí jsou také náboženské obřady na počest předků. V rodinném kruhu dostávají zejména děti červené obálky s penězi zvané hongbao.

A když je řeč o červené barvě, právě ta při oslavách Nového roku hraje prim. Symbolizuje totiž štěstí a bohatství. Naopak bílou a černou barvu při oslavách neuvidíte.

Během oslav Nového roku se také navštěvují přátelé, pořádají průvody a odpalují hlučné petardy. Ty mají odehnat Niana - starověké zvíře, které terorizovalo vesničany, pojídalo úrodu a dobytek. Právě kvůli němu mají oslavy takovou podobu.

Oslavy vrcholí světelným Festivalem lampionů. Během něj se konají například průvody, v nichž jsou lampiony neseny jako symbol rozsvícení cesty do nového roku. Často jsou zdobeny kaligrafickými nápisy nebo kresbami. Festival je také spojený s dračími a lvími tanci, které mají zahnat zlé duchy.

K tomu, proč jsou součástí čínského zvěrokruhu zrovna určitá zvířata, se váže legenda. Pojí se s jedním z nejdůležitějších čínských bohů, Nefritovým císařem. Právě on měl vytvořit kalendář a pozval všechna zvířata, aby se zúčastnila závodu. Prvních dvanáct zvířat, která protla cílovou pásku jako první, získala odměnu: byl po nich pojmenován jeden z roků. Hlavním rysem závodní dráhy byla řeka, kterou musela zvířata překonat.

Existuje několik verzí příběhu, proč zvířata zvládla závod právě v tomto pořadí. Ta nejznámější například praví, že krysa dostih dokončila jako první, protože se svezla na zádech buvola a v poslední chvíli z jeho hřbetu seskočila, aby vyhrála. A takový létající drak skončil až na pátém místě proto, že se cestou zdržel, když pomáhal vesničanům uhasit požár.

Dvanáctiletá perioda zvěrokruhu se dále kombinuje s pěti elementy: dřevem, ohněm, zemí, kovem a vodou. Společně vytváří šedesátiletý cyklus. To znamená, že rok dřevěného hada jako ten letošní byl v minulosti naposledy roku 1965. Zatímco had je spojován s moudrostí a intuicí, prvek dřeva znamená růst a obnovu.

Čínský Nový rok je nejdůležitějším svátkem v Číně, slaví se ale i v jiných asijských zemích. Důležitý je například v Malajsii, Singapuru, Thajsku, Vietnamu, Jižní Koreji, Indonésii nebo na Filipínách.

Tento svátek slaví i v čínských komunitách po celém světě. Velké oslavy lze zažít ve městech, jako jsou San Francisco, Londýn nebo Sydney, v nichž čínské čtvrti ožívají tancem, světly a hudbou.