Hlavní obsah

Moravská Amazonie se dočkala ochrany. Co vidět v novém chráněném území Soutok?

Foto: Silvestr Psotka, Mapy.cz

Řeka Morava u soutoku s Dyjí. Okolí tvoří lužní lesy a nivy, které potřebují pravidelné záplavy.

Od července přibude na mapy v Česku nová chráněná krajinná oblast. Soutok Moravy a Dyje představuje největší koncentraci lužních lesů ve střední Evropě. Cenné území se zachovalo i díky odpískání projektu kanálu Odra-Dunaj-Labe.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Při pohledu na mapu to vypadá jako písmeno V. Jeho ramena se rozdělují těsně pod Lanžhotem a vnější kontury rámují hraniční řeky Dyje a Morava. Mluvíme tu o mapě nové chráněné krajinné oblasti Soutok. Vznikla právě v místě, kde se setkávají dvě zmíněné řeky a kde převažuje říční krajina lužních lesů a luk.

Území s mimořádnou biodiverzitou obývá na 900 druhů cévnatých rostlin a stovky druhů vzácných živočichů, jako jsou čolek dunajský nebo orel královský. Nyní se dočká celoplošné ochrany a stane se chráněnou krajinnou oblastí, s vyhlášením k 1. červenci 2025.

Zahrnuje přitom i část Lednicko-valtického areálu, včetně lednického zámeckého parku, nebo známé archeologické naleziště v Mikulčicích. Pro zájemce z řad veřejnosti může být oblast zajímavá i tím, že se její návštěva dá spojit s jihomoravskou vinařskou turistikou. A není to sem daleko třeba ani od Baťova kanálu.

Bludiště říčních ramen a mokřadů

Oblast soutoku Moravy a Dyje byla navrhovaná k územní ochraně již od poloviny minulého století. Přes různé zásahy z období socialismu si dodnes uchovala mimořádné přírodní a kulturní hodnoty. V oblasti jižní a jihovýchodní Moravy je podobně významná jako třeba Moravský kras, Pálava nebo louky v Bílých Karpatech. V celém Česku přitom nemá obdoby a význam sahá i daleko za naše hranice.

CHKO Soutok

Na západě začíná území CHKO u Novomlýnské nádrže a pokračuje podél Dyje k jihu až k soutoku s Moravou. Součástí se stane i Lednice, západní větev je na své východní straně ohraničená Podivínem a Ladnou, následuje přerušení chráněného území katastrem města Břeclav.

Východní větev rámuje z východu řeka Morava a ze západu jsou to Mikulčice, Týnec, Tvrdonice a Kostice. Nejsevernější konec východní větve území končí až u Hodonína. Jižní část území spojuje tři země – Moravu, Rakousko a Slovensko.

Mapa CHKO Soutok

Zásadní roli tu hraje voda, síť říčních ramen, mokřadů, tůní, nivních luk a lužních lesů. Vodní toky zde přirozeně meandrují, obklopené jsou podmáčenými loukami a lesy s vysokým podílem původních, přirozeně rostoucích dřevin, třeba takzvaných starodubů.

„Soutok Moravy a Dyje se pyšní největším komplexem lužních lesů ve střední Evropě,“ říká zástupce ředitele Agentury ochrany přírody a krajiny ČR Pavel Pešout, který je přípravou chráněného území pověřen. Lužní krajina přitom hraje zásadní roli ve stále častějším střídání období sucha a povodní, zapříčiněném změnou evropského klimatu.

Oblast Soutoku byla ovšem v minulých desetiletích ohrožená. Listnatý lužní les potřebuje k dobré kondici pravidelné krátkodobé záplavy. Dříve zde byly přirozené, což však od konce 20. století narušily nedaleko vybudované Novomlýnské nádrže, které zadržují vodu z řeky Dyje.

Z nádrží se každý rok vypouští voda tak, aby celé území na soutoku zaplavila, ale k ochraně zdejší přírody to nestačí. Je zde velké množství rostlin a živočichů, které je třeba chránit více. To má právě zajistit vyhlášení chráněné krajinné oblasti.

Unikátní kus přírody i zásluhou člověka

Dnešní krajina na Soutoku ovšem není čistě vytvořená přírodou. Mimořádně pestré prostředí pro tisíce druhů rostlin a živočichů tu po staletí spoluvytvářel člověk. „Člověk je nedílnou součástí této krajiny – obýval ji odpradávna a díky pečlivě plánované krajinné kompozici jí vtiskl jedinečnou a harmonickou podobu,“ hodnotí Pavel Pešout. I to je v nové chráněné oblasti tak cenné.

+12

Po Velkomoravské říši tu zbyly archeologické památky – pozůstatky rozsáhlých sídlišť v Mikulčicích a na Pohansku. Na říčních terasách později vznikly vesnice, dnešní podobu velké části tohoto území ale vtiskli především Lichtenštejnové, dlouholetí vlastníci panství Lednice a Valtice.

„Vytvořili tu unikátní komponovanou krajinu, rozsáhlý areál s parky, zahradami, pozoruhodnými stavbami, který byl v roce 1996 zapsán na Seznam světového dědictví UNESCO,“ vysvětluje Pavel Pešout. Právě část Lednicko-valtického areálu se stane i součástí nového chráněného území.

Hlavní vstupní brána: břeclavský zámek

Mohutné solitérní duby, slepá ramena a tůně řek, útočiště pro ohrožené druhy dravců, brouků či ryb – to všechno jsou atributy nepoznané krajiny, která bude lákat k návštěvě. Získala přezdívku Moravská Amazonie a dá se předpokládat, že sem od letoška budou mířit i lidé, kteří tu ještě nikdy nebyli nebo dokonce o tomto území nikdy neslyšeli.

Chráněné krajinné oblasti mohou turisté navštěvovat bez omezení, žádné oficiální vstupy proto správa oblasti nechystá. Pro návštěvníky jsou nejlepším výchozím bodem Břeclav, Lednice, Lanžhot nebo Mikulčice. Služby pro turisty se přitom budou postupně rozvíjet.

Pomyslnou branou do chráněné krajinné oblasti se stane návštěvnické centrum – Dům přírody Soutoku, který se připravuje v břeclavském zámku. „O vybudování informačního střediska projevilo zájem město Lanžhot, o další návštěvnickou infrastrukturu obce Lednice, Podivín či Mikulčice. Se zajímavými náměty přicházejí i obyvatelé a podnikatelé v cestovním ruchu, například speciální výklady o přírodním a kulturním dědictví při plavbě na lodích po ramenech řeky Dyje v zámeckém areálu v Lednici,“ vypočítal Pavel Pešout.

Foto: Petr Jan, Mapy.cz

Zámek Břeclav nechali Lichtenštejnové v 19. století upravit do podoby romantické zříceniny.

Během letošního léta se bude oblast Soutoku označovat hraničníky, které se nyní připravují. „Mám radost, že to obyvatele obcí v blízkosti zajímá, pomoc nám nabídli třeba studenti gymnázia v Břeclavi, skauti i další spolky. Podrobnější informační tabule přijdou na řadu později, stejně jako logo chráněné krajinné oblasti. Jeho motiv chceme hledat společně s místními školami,“ přibližuje Pešout.

Na to, zda se budou v oblasti například vytyčovat nové naučné stezky či stavět turistické přístřešky, zatím nejsou hotové konkrétní plány.

Tipy na nejzajímavější místa CHKO Soutok

Pěšky

  • Národní přírodní památka Pastvisko u Lednice – návštěva doporučena z parkoviště u Staré Dyje. Vodní ptáky je zde možno sledovat z ptačí pozorovatelny.
  • Zámecký park Lednice – návštěva skvostu zahradního umění včetně rozlehlého a členitého Zámeckého rybníka s mnoha ostrovy a jednou z největších hnízdních kolonií kvakoše nočního na českém území.
  • Zámeček a slovanské hradiště Pohansko – z Břeclavi pěšky lužním lesem k unikátní památce na Velkomoravskou říši, zároveň ukázka komponované krajiny a lichtenštejnské architektury.
  • Naučná stezka Lužní les – lužním lesem můžete projít i projet na kole po naučné stezce z Břeclavi Kančí oborou a Dolním lesem až k Janovu hradu.
  • Slovanské hradiště Mikulčice a přírodní rezervace Skařiny – z Mikulčic se nejsnadněji dostaneme až na akropoli velkomoravského hradiště v Mikulčicích a z něj lze popojít a pozorovat kolonii volavek a čápů v lužním lese v přírodní rezervaci Skařiny.

Na kole

  • Národní přírodní památka Soutok – nejrozlehlejší českou národní přírodní památku stejného jména jako CHKO Soutok můžeme projet na kole z Břeclavi kolem zámečků Pohansko a Lány až k samotnému soutoku řek Moravy a Dyje a obdivovat zde staroduby na rozlehlých lužních loukách.
  • Národní přírodní rezervace Lanžhotské pralesy – lužní lesy s přírodním charakterem, v jejichž některých částech se nehospodaří již sto let, můžete navštívit po cestách vedoucích z města Lanžhota.

Na lodi

  • Po ramenech řeky Dyje – jedinečnou atmosféru lužního lesa si můžete užít i z hladiny řeky, na vyhlídkové plavbě po Zámecké a Staré Dyji mezi Lednicí a Janovým hradem.

Mapa zmíněných míst

Návrat vody i boj s komáry a invazivní rostlinou

Souběžně se bude pracovat na zvýšení ochrany zdejší přírody. Bude to hlavně sada opatření k obnově přirozeného vodního režimu. Zásadní je v tomto směru již probíhající výstavba jezu v Břeclavi u Pohanska. „Jde o největší investici do ochrany biodiverzity v České republice za mnoho let. Jez umožní v období sucha zavodňovat lužní krajinu a alespoň dílčím způsobem imitovat vliv povodní, které po výstavbě vodních děl na Dyji ustaly,“ popisuje Pavel Pešout.

Počítá se i se změnou manipulačního režimu na Nových Mlýnech a na řadě míst s obnovou a rekonstrukcemi původních stavidel, stavítek, kanálů či tůní. Revitalizovat se bude oblast Slováckých lúk u Lednice, což je oblast nivních luk kolem Dyje v sousedství lednického zámeckého parku. Vytipovávají se další vhodné úpravy i v nivě řeky Moravy.

Chystají se i opatření k prevenci vzniku komářích lokalit. Komáři jsou totiž v této oblasti přemnožení. S tím, jak s nimi zatočit a předcházet kalamitám, už mají ochranáři zkušenosti z jiných oblastí, třeba z Litovelského Pomoraví. „Cílem je vytvořit systém, kdy dojde k včasné aplikaci selektivního biopřípravku, který zahubí larvy komárů. Jde o šetrný a precizní zásah,“ vysvětluje Pavel Pešout. Na tomto systému budou spolupracovat město Břeclav, Jihomoravský kraj a Krajská hygienická stanice, Ministerstvo životního prostředí už na něj vyčlenilo peníze.

V oblasti se budou také likvidovat ložiska porostu invazní rostliny ambrózie. „Invazní druhy z naší krajiny asi nikdy zcela nezmizí, můžeme ale bránit jejich dalšímu šíření a udržovat jejich výskyt na přijatelné hladině. V případě ambrózie je to zvlášť důležité, vzhledem k její nebezpečnosti pro člověka. Jedná se o jeden z nejsilnějších alergenů,“ podotýká Pešout.

Agentura ochrany přírody a krajiny už má informace, že se mnozí místní hospodáři chtějí do akce zapojit. I s takovým bojem už mají odborníci zkušenosti, na nedaleké Pálavě se díky několikaleté intenzivní práci podařilo významně potlačit jinou invazivní rostlinu, boryt barvířský.

Plány staré téměř 80 let

Na ochranu lužních lesů čekala oblast Soutoku několik desetiletí. První návrh se objevil už v roce 1948 v takzvaném Šmardově soupisu přírodních rezervací na Moravě. O rok později byla v této oblasti vymezena dvě nevelká území a vyhlášena jako rezervace – Ranšpurk a Cahnov. Obě jsou dnes národními přírodními rezervacemi, Cahnov jako součást Lanžhotských pralesů.

V dalších desetiletích tu vzniklo několik dalších nevelkých chráněných území. „Ta sice zajistila ochranu několika nejcennějších drobných fragmentů zdejší přírody, nikoli však celého území,“ říká Pavel Pešout. O celoplošné ochraně území se uvažovalo i v období od 70. do 90. let, ale zůstalo to jen na papíře.

„Důvodů bylo více – nejprve zejména přítomnost většiny území v nepřístupném hraničním pásmu, dále obava z omezování myslivosti v oboře a také přímý konflikt ochrany přírody a krajiny s velkými infrastrukturními projekty. Bohužel ty se zčásti podařilo v období minulého režimu zrealizovat, zejména jde o regulaci řek Moravy a Dyje a výstavbu Vodního díla Nové mlýny. Na megalomanský projekt průplavu Odra-Dunaj-Labe se naštěstí nenašly peníze a dnes je již minulostí,“ říká Pešout. Právě zmiňovaný kanál by zdejší unikátní krajinu zřejmě nadobro znehodnotil.

Doporučované