Článek
Ve světě nerostou jen počty striktních veganů či vegetariánů, ale přibývají také flexitariáni či planetariáni, u nichž je přechod na rostlinou stravu motivován záchranou planety.
Zatímco „klasický“ vegan či vegetarián má ke striktnímu odmítnutí konzumace masa důvody buď etické (láska ke zvířatům), nebo zdravotní, flexitarián či planetarián se masa a mléčných výrobků zříká jen částečně, a to především z důvodu ekologie, šetrného chování a snížení uhlíkové stopy.
Maso jen v neděli
Veganů je v Evropě kolem tří procent, k flexitariánství se nyní hlásí až třicet procent evropské populace. Flexitariáni se masa nemusí zřeknout navždy, ale snaží se jeho konzumaci výrazně omezit. Navíc preferují maso z lokálních ekologických chovů či tuzemskou zvěřinu. Vlastně je to návrat k životnímu stylu našich předků, kdy se maso jedlo víceméně jen v neděli a pocházelo výhradně z lokálních zdrojů.
Flexitariánská, respektive částečně vegetariánská strava neomezuje pouze konzumaci masa a mléčných výrobků, ale apeluje na redukci spotřeby cukru a průmyslově připravených surovin, naopak se doporučuje větší konzumace ovoce, zeleniny a celozrnných výrobků.
Jehněčí má vedle hovězího masa největší uhlíkovou stopu.
Flexitariáni kromě lokálních preferují i sezonní suroviny, u nichž se minimalizuje uhlíková stopa. To znamená už žádné jahody z Maroka po celý rok, ale jen ty české na konci jara.
Bezmasé pondělí Paula McCartneyho
S veřejným apelem na změnu stravovacích návyků přišel už před deseti lety Paul McCartney. Spolu se svou dcerou odstartoval kampaň Pondělí bez masa, která vyzvala britskou veřejnost, aby se takto stravovala alespoň jeden den v týdnu. Spotřeba masa je totiž nejvyšší v historii a v mnoha zemích atakuje hranici 100 kilogramů na osobu za rok.
Platí to samozřejmě také pro Čechy, kteří patří k největším konzumentům masa na světě s roční průměrnou spotřebou kolem 83 kilogramů na osobu (čtyřikrát více než před sto lety). A protože v této statistice jsou zahrnuti také vegetariáni a vegani, malé děti či staří lidé, kteří jedí masa mnohem méně, reálná spotřeba u člověka v produktivním věku může být až kolem 120 kilogramů za rok.
Vegetariánské Helsinky
V poslední době, zvláště po konferenci OSN o změně klimatu v Glasgow na konci loňského roku, přibývají další a další aktivity, které mají za cíl změnit stravovací zvyklosti a snížit spotřebu masa. Už během konference prohlásily finské Helsinky, že na oficiálních akcích města se nebude podávat maso, ale jen vegetariánské pokrmy, případně lokální ryby. A místo tradičního mléka se začne používat mléko ovesné.
Důvodem je snížení uhlíkové stopy, neboť produkce masa vede k mnohem vyšší produkci skleníkových plynů (největší uhlíkovou stopu má chov jehněčího a hovězího masa).
Ještě radikálnější je Daniel Humm, šéfkuchař a majitel proslulé restaurace Eleven Madison Park v New Yorku, která před časem získala titul nejlepší restaurace světa. Ve svém novoročním poselství adresovaném hostům se přihlásil k plné podpoře záchrany planety a rozhodl se, že všechny pokrmy v jeho restauraci budou připravovány už výhradně z rostlinných surovin. Takže steak ano, ale pouze z hlívy nebo celeru.
