Víte, co je perga, strdí nebo tmel? Seznamte se s benefity včelích produktů

Včely jsou pro lidi synonymem pracovitosti. Nejen, že opylují rostliny, ale dokážou nashromáždit velké množství medu a dalších produktů, které může člověk zdárně využít. Seznam Zprávy se na ně podívaly pod drobnohledem, s využitím rad nutriční terapeutky Anny Štorkové. K čemu mají včely propolis nebo mateří kašičku? A je med opravdu zdravější slazení než cukr? Odpovědi najdete níže v článku.

Včelí pyl je základní složkou potravy včel a je plný vitaminů - zejména skupiny B, dále minerálů, antioxidantů, enzymů a bílkovin. Včely jej sbírají z květů od jara do podzimu. Setkat se můžete se dvěma druhy pylu. Rouskový pyl je nezpracovaný květový pyl, který se včelám při sběru nektaru zachytává na nohy a vznikají přitom takzvané rousky, které pak včely ukládají v úlu. Druhou formou pylu je perga, zvaná také včelí chléb.

Pyl, který včely sbírají z květů a přinášejí ho na svých zadních nožičkách do úlu, zachycují včelaři pomocí takzvaných pylochytů. Jsou to mechanické překážky s otvory, jimiž musí včela zvenku do úlu prolézt. Část pylu, který včela přinesla do úlu, v pylochytu uvízne. Pyl se následně suší při nízkých teplotách a prodává buď volně nebo naložený v medu.

Pylové rousky se hodí například do jogurtu či cereálií, zmrzliny, dezertů i nápojů. Je však lepší ho předem naložit do medu kvůli uvolnění živin. Z hlediska živin se oba druhy pylu liší minimálně. Pozor si dejte na to, abyste pyl zpracovávali pouze při nízkých teplotách.

„Včelí pyl je poslední dobou velmi uznávanou ozdobou snídaní na sociálních sítích, zejména sladkých variant nejen snídaňových pokrmů. Je pravda, že obsahuje některé antioxidanty, například flavonoidy, karotenoidy nebo glutathion, které mohou pomoci v boji s oxidačním stresem. Primárně bychom měli zohlednit množství, ve kterém tyto výrobky konzumujeme,“ říká nutriční terapeutka Anna Štorková.

Snídaně by měla být obecně nutričně plnohodnotná, pokud z ní chceme vytěžit maximum. Měla by obsahovat složené sacharidy, bílkoviny, zdroj kvalitního tuku a porce ovoce nebo zeleniny. „Kombinace ovesné kaše s řeckým jogurtem, rozvařenými jablky se skořicí a s lžičkou včelího pylu je jako plnohodnotná snídaně více než ideální,“ konstatuje Štorková.

Perga neboli včelí chléb je fermentovaný pyl, který včely uložily do pláství v úlu. Právě pergou včely následně krmí své larvičky. Kromě toho ji potřebují k výrobě mateří kašičky.

Perga, která vzniká zpracováním pylových rousků včelami, neobsahuje pouze pyl, ale i med, nektar a včelí sliny. Díky přírodním probiotickým bakteriím a kvasinkám pak může nastat fermentace.

Získávání pergy je pro včelaře poměrně náročný a zdlouhavý proces, když musí pyl z každé jednotlivé buňky v plástvi ručně „vypíchnout“. Perga se následně čistí a při nízkých teplotách suší. Je lépe stravitelná než rouskový pyl a poznáme ji podle toho, že má tmavší barvu.

Staří Egypťané nazývali pergu „manou bohů“ a dodnes se využívá i v čínské medicíně. Klasická medicína je ke včelím produktům skeptičtější. Obecně je perga považovaná za superpotravinu, pozitivně působící na imunitní systém a celkovou vitalitu.

„Pokud bychom chtěli do jídelníčku zařadit včelí pyl, měli bychom mít nejdříve zajetou správnou konzumaci vitamínů, pedevším na podzim a v zimě, kdy jsou onemocnění častější. Podobně je na tom i perga, a budete-li kombinovat obojí, bude to jedině bonus,“ vysvětluje Štorková.

Základem je tedy mít dostatek vitamínu C. „Denní dávku splníte tak, že sníte polovinu papriky,“ dává tip Štorková. Pro dobrý stav imunitního systému to však nestačí. „Dále jsou důležité potraviny bohaté na vitamin E, zinek a selen. Denní doporučenou dávku selenu vám zajistí třeba dva para ořechy,“ doporučuje nutriční terapeutka. Teprve k tomu je pak vhodné přidat pergu či rouskový pyl.

Propolis neboli včetlí tmel je lepkavá hmota, kterou včely vyrábějí z pryskyřic pupenů dřevin a květů, včelího vosku a dalších látek. Propolis je pro včely jakýmsi desinfekčním prostředkem, který brání prostředí v úlu proti bakteriím a plísním. Kdyby do úlu vběhla myš a následně ji včely usmrtily, její tělo potáhnou propolisem, aby zabránily rozkladu a hnilobě.

Kromě toho včely propolisem zpevňují buňky v plástvích, ale také tmelí různé škvíry či otvory v úlu, kterými by dovnitř foukalo. Barva propolisu je nejčastěji hnědá, někdy více do červena, jindy se blíží k černé. Zahřátý propolis je vláčný a lepkavý, ale při nižších teplotách se tato látka stává tvrdou a křehkou.

Propolis nepomáhá jen včelám, ale prospívá i lidskému zdraví. Vyznačuje se totiž silnými antibakteriálními a dezinfekčními účinky. Propolisová tinktura se používá nejčastěji k léčbě drobných ran, kožních infekcí, oparů i mykóz. Účinná je také při zánětech v ústní dutině, bolestech zubů a paradentóze.

„Může nám pomoci při aftech, bolestech zubů nebo ke zlepšení obranyschopnosti,“ informuje Štorková. Mnoho včelařů užívá propolisovou tinkturu i vnitřně - většinou smíchají pár kapek tinktury se sklenicí vody.

Propolisová tinktura s vodou se používá i jako poměrně účinné kloktadlo. Ostatně klasická propolisová tinktura i ta ve formě spreje je k sehnání v každé lékárně. K dostání jsou i propolisové masti, vhodné třeba na léčení vyrážek.

Mateří kašičku včely vytvářejí pomocí svých hltanových žláz. Tuto schopnost mají pouze mladé včely, které jsou staré šest až čtrnáct dní. K výrobě mateří kašičky je nezbytný včelí pyl, který je pro včely důležitý nejen k tvorbě mateří kašičky, ale slouží také jako výživa pro celý včelí úl.

V kosmetickém průmyslu se mateří kašička používá k regeneraci pokožky. Mateří kašička může být nápomocná při návalech horka během menopauzy nebo v případě nepravidelného menstruačního cyklu, takzvané amenoree.

„V případě nepravidelné menstruace je však potřeba odhalit příčinu a konzultovat vše s lékařem. Amenorea může být zapříčiněna taktéž nedostatečným energetickým příjmem v kombinaci s nadměrnou fyzickou zátěží. Proto je nezbytné nejprve podchytit stravovací návyky a celou situaci řešit s kvalifikovanými odborníky,“ upozorňuje Štorková. Mateří kašička tedy může pomoci, ale není samospasitelná.

Včelí med vzniká z nektaru, tedy sesbírané sladké šťávy květin či z medovice ze stromů. Včela nasaje nektar či medovici do medového váčku a pak ho předá v úlu mladší včele. Ta ho zpracuje tak, že ho několikrát spolkne a vyvrhne.

Tím přidá i enzymy a aminokyseliny ze svých žláz, přičemž zároveň dochází k odpařování vody a látka se zahušťuje. Poté med uloží do šestihranné včelí buňky. Z medu se odpařuje voda i kvůli vysoké teplotě, která v úlu je - kolem 35 stupňů. Odpařování pomáhá i mávání včelích křídel.

Nejsilnější včelstva přinesou až 100 kilogramů medu za rok, ale průměr se pohybuje kolem 20 kilogramů. Pro včely je med zdrojem obživy a energie. Výhodou včelího medu je, že se nekazí a díky vysokému obsahu cukru ničí bakterie. Obsah vody je velmi malý, proto med ani nekvasí. Pokud tedy není takzvaně pančovaný. Evropská unie povoluje až 20% vody v medu, české normy jsou pro označení Český med o dvě procenta přísnější.

Světová zdravotnická organizace (WHO) nedoporučuje užívání medu kojencům do jednoho roku věku. Jak vysvětluje Štorková, důvodem je možný obsah patogenního organismu Clostridium botulinum, který u kojenců způsobuje takzvaný kojenecký botulismus. Bakterie produkuje botulotoxin, který blokuje uvolňování acetylcholinu z nervových zakončení a zastavuje tak jejich činnost.

Medu by se měli vyhnout lidé s potvrzenou alergii. „V populaci je takových pacientů naštěstí velmi málo, jedná se o méně než 0,001 procenta populace,“ poznamenává odbornice.

Lidé s cukrovkou (diabetes mellitus) by med neměli používat jako nejčastější sladidlo. Můžou ho nahradit například čekankovým sirupem. „V tomto případě bychom si ale měli dát pozor na jeho konzumaci ve vyšším množství. Čekankový sirup může ve větším množství způsobit nadýmání, křeče nebo zažívací potíže,“ upozorňuje Štorková.

Produkt, který vznikne metabolickou přestavbou medu a pylu v těle včel, označujeme za včelí vosk. Včely z něj staví plástve. Nachází uplatnění v několika odvětvích, například ve farmaceutickém průmyslu nebo v kosmetice - jako součást balzámů na rty a rtěnek. Oblíbený je také při výrobě mastí a krémů, protože na pokožce vytváří ochrannou vrstvu zabraňující její dehydrataci.

Využívaný je také v odvětvích jako je restauratérství, kovoprůmysl, šperkařství a medicína. A samozřejmě se používá k výrobě svíček, nebo s ním můžete vymazat dokonce plech. Svíčky z včelího vosku mají přírodní a jemnou vůni, zároveň je vosk skvělým příkladem ekologického zdroje.

Med se někdy konzumuje také přímo z pláství – plástečkový med – vosk je však v takových případech lepší vyplivnout.