Čtyři adventní neděle: Znáte tradice spojené se svátečními dny před Vánocemi?

Během adventu na náměstích svítí stromečky, doma nám na věnci plápolají svíčky a začínáme péct cukroví. Co ale původně znamená toto období před Štědrým dnem?

Název advent pochází z latinského slova adventus, což znamená příchod. Křesťané se v tomto období totiž připravují na narození a příchod Ježíše Krista. Dá se tedy říct, že je to období duchovní přípravy křesťanů na Vánoce.

Historie adventu sahá až do 4. století, ale zpočátku nebyl počet nedělí pevně dán. Různé země jich slavily mezi dvěma a šesti. Až papež Řehoř Veliký v 7. století stanovil jejich počet na čtyři, jak je známe dnes. Každá neděle symbolizuje jednu fázi očekávání Kristova narození.

Adventní neděle jsou čtyři poslední neděle před Vánocemi, tedy oslavami narození Krista. Pokud Štědrý den vychází na neděli, je zároveň i čtvrtou adventní nedělí. Začátek adventu se tak každý rok pohybuje mezi 27. listopadem a 3. prosincem.

Adventní období sloužilo původně jako čas pokání a půstu, kdy se věřící věnovali duchovnímu rozjímání. V kostelích četli biblická zamyšlení o příchodu Spasitele, nejen jako připomínku jeho narození, ale také jako příslib jeho budoucího návratu. Podobně to pro řadu křesťanů platí i dnes.

Adventní neděle se staly ústředním bodem těchto příprav a každá z nich nese své specifické poselství. Symbolika svící na adventním věnci se rozvinula až v 19. století v Německu, kde lidé zapalováním svící postupně odpočítávali týdny do Vánoc.

Ačkoliv tradice hluboce odráží křesťanský význam adventu – naději, mír, radost a lásku, a vrcholí oslavou narození Ježíše Krista, není advent pouze křesťanským obdobím. Stal se také časem, kdy lidé, bez ohledu na víru, hledají příležitost zpomalit, trávit více času s rodinou a připravit se na Vánoce v příjemné atmosféře. Pokud tedy příliš nepodlehnou vábení konzumu.

Některé prvky adventu navíc sahají ještě hlouběji než ke křesťanství a čerpají inspiraci z pohanských tradic, které oslavovaly cykly přírody. Zapalování svíček například symbolizovalo návrat světla během temných zimních měsíců, což se objevuje v různých kulturách Evropy. Kulatý tvar adventního věnce může připomínat sluneční kotouč, spojovaný s oslavami zimního slunovratu, po němž se dny začínají opět prodlužovat.

První adventní neděle otevírá adventní období a symbolizuje začátek něčeho nového – času očekávání, naděje a příprav na Vánoce. S tímto dnem je spojeno zapalování první svíce na adventním věnci, která připomíná proroky, kteří předpověděli narození Ježíše Krista. Toto období nás vybízí ke zpomalení a zamyšlení nad tím, co bychom si přáli, nejen materiálně, ale i do života.

Lidé v tento den často začínají s vánoční výzdobou – aranžují adventní věnec, rozvěšují světýlka nebo vyrábějí ozdoby do oken.

Druhá adventní neděle nese poselství míru. Je to čas, kdy se máme zamyslet nad tím, jak vnést více klidu do svého života a života našich nejbližších. Zapálení druhé svíce na věnci připomíná, že v laskavosti často spočívá největší síla. Při zapalování dalších svící se přitom tradičně postupuje proti směru hodinových ručiček. Druhou adventní neděli budou na věnci hořet dvě svíčky.

Dříve byla tato neděle spojována s charitativními aktivitami a tento zvyk si můžete snadno přenést i do dnešní doby – například v obchodě přispět do potravinové sbírky, koupit dárky pro děti v dětském domově, donést jídlo pro opuštěná zvířátka v útulcích, nebo někomu zkrátka jen udělat radost drobným gestem. Také můžete začít péct cukroví. Dříve hospodyňky dělaly až dvanáct druhů, aby oslavily všechny měsíce v roce.

Třetí adventní neděle, známá také jako „neděle radosti“, přináší do adventního období odlehčení. V tomto čase se radujeme z blížících se Vánoc a těšíme se, až na Štědrý večer někomu vykouzlíme úsměv na tváři. Třetí svíce zapalovaná tuto neděli spolu se dvěma předchozími, má být na rozdíl od ostatních, fialových, růžová a symbolizuje radost.

Tato neděle je skvělou příležitostí pustit si oblíbené koledy, navštívit adventní trhy nebo společně tvořit – třeba vyrábět dárky nebo balit ty, které už máme. V dřívějších dobách bylo na tuto neděli tradicí uklidit dům.

Čtvrtá adventní neděle, známá jako neděle lásky, završuje celé adventní období. Poslední svíce na věnci připomíná sílu vřelých vztahů, a to nejen na Vánoce, ale po celý rok. Tato neděle je často spojena s dokončováním vánočních příprav – zdobením stromečku a posledními detaily, které dělají Vánoce Vánocemi.

Když čtvrtá adventní neděle připadne na Štědrý den, což se také může stát, je zvykem zapálit všechny svíce na věnci najednou. Symbolizuje to završení čekání. Je to den, kdy se máme zastavit a být vděční za rodinu a přátele, které máme to štěstí mít v našem životě.