Článek
Když v minulém století přijel svatý Martin na svém bílém koni, obvykle s sebou přivezl první sníh. Ve 21. století se tato tradice značně proměnila. Významný římský biskup a světec žijící ve 4. století už nepřiváží sníh, ale první letošní víno zvané svatomartinské. Kde se tato tradice vzala? A má vůbec cenu tahle mladá a nezralá vína pít?
Nejprve malý historický exkurz. Podle jedné z legend svatý Martin nechtěl být biskupem, schovával se v husníku, ale kýhající husa ho prozradila. Právě proto tento pták patří k jeho atributům, stejně jako bílý kůň či plášť, o který se prý rozdělil se žebrákem.
Už od středověku se ale Martinův svátek na začátku listopadu shodoval s koncem zemědělského roku, kdy naši předci slavili konec celoroční dřiny nějakou dobrou pečínkou – husou či kachnou, v případě movitějších rodin také jehněčím či telecím. V českých zemích se vařilo svatomartinské pivo, ale dnes je tenhle svátek spojen hlavně s vínem.
Mladá tradice
Není to ovšem dlouhá tradice. I když se občas objevují zprávy, že se v tento čas na jižní Moravě poprvé koštovalo mladé víno daného ročníku, samotný svatomartinský svátek se zrodil poměrně nedávno.
Nápad prezentovat mladé víno jako svatomartinské si zaregistroval jeden z moravských vinařů v polovině 90. let. Dlouho se nic nedělo. Až když v roce 2005 koupil známku svatomartinské víno vinařský fond, začal s postupnou propagací tohoto svátku, především ve spojení s husími hody. Od té doby začala produkce mladých vín stoupat – každý rok se připraví a vypije na dva miliony lahví svatomartinského vína.
Tip pro milovníky vína z Česka
Na pražské Letné již dva roky funguje unikátní vinotéka s podtitulkem Neznámí vinaři. Nabízí produkci malých vinařství – například vína na rande, bazénovky nebo vína pro romantickou večeři.
Jen šest odrůd
Přestože svatomartinské víno může připravit každý vinař, platí pro něj jistá pravidla. Především jde o stanovené odrůdy, z nichž se víno vyrábí. Jsou povoleny pouze tři odrůdy bílých hroznů a tři odrůdy modrých hroznů. Svatomartinské bílé může vinař připravit z odrůdy Müller Thurgau, Muškát moravský a Veltlínské červené rané, červené víno je možné připravit ze Svatovavřineckého a Modrého Portugalu. Z těchto odrůd je možné připravit také růžové víno, pro které je navíc uznána také odrůda Zweigeltrebe. Dohromady je tedy v nabídce osm druhů svatomartinských vín.
Protože jde o vína, která vznikla de facto před pár týdny, nelze v nich hledat nic složitějšího nebo hlubšího. Jsou to vína ovocná, svěží, příjemně aromatická a vzhledem k nižšímu obsahu alkoholu kolem 11 až 12 procent také dobře pitelná.
Zde je však třeba vyzdvihnout jeden zajímavý prvek: mladá červená vína jsou poměrně „řídká“, chybí jim čas a je to na nich znát. Stejně tak u bílých vín nenajdete pevnější strukturu a charakter, mladost ovšem svědčí vínům růžovým, kde se krásně projeví primární aromatika a příjemné kyseliny. Až tedy budete ochutnávat letošní ročník, zkuste se zaměřit právě na růžové.
Letošní rekord
Brzy už poznáme, jaký současný ročník bude. Poslední zprávy jsou poměrně pozitivní, neboť po teplém srpnu přišel i krásný podzim.
„Červená budou díky teplému srpnu měkká, sametová, velmi příjemně pitelná. Bílá a růžová vína budou mít jemnější kyselinku než v loňském roce a budou doplněna lehkou ovocností,“ soudí o letošní podobě Svatomartinských vín Marek Babisz z Národního vinařského centra.
Mohlo by vás také zajímat
Dvě dynamická vinařství z opačných koutů republiky spojuje fakt, že v jejich čele stojí mladé ženy. Obě vinařky mají jasnou představu, jak mají jejich vína vypadat, respektive chutnat.
Jak dodává, v letošním roce došlo k překonání rekordu a na trh míří více než 2 300 000 lahví svatomartinských vín od 74 vinařů a vinařských firem.
Ti nejlepší chybějí
Základní kritéria, která musí vinař splnit, aby mohl své mladé víno označit známkou svatomartinské, stanovuje Vinařský fond. V letošním roce bylo přihlášeno 360 vín, přičemž 56 z nich nesplnilo požadované parametry.
Na druhou stranu je třeba podotknout, že většina těch nejlepších vinařství svatomartinská vína nedělá. Obvykle mají málo hroznů na to, aby z nich vyráběla vína, která se prodávají za polovinu, někdy až třetinu běžné ceny. Kategorii martinských vín proto plní spíše střední a větší vinaři.
I zde je ale možné najít příjemná vína, která zpestří poslední grilování na terase a samozřejmě doprovodí obligátní husí hody v čele husími játry, kaldounem a pečenou husou. Mezi osvědčené výrobce martinských vín patří například „malý vinař“ Mádl, vinařství Krist, vinařství Vajbar či vinařství Sedlák.
Zajímavostí je také fakt, že drtivá většina svatomartinských – letos téměř 90 procent – se prodává v láhvi s moderním, šroubovým uzávěrem, což je pro vína, která se obvykle vypijí do Vánoc, praktická a rozumná volba.
A ještě jeden detail. Někteří vinaři nepoužívají známku svatomartinské, ale mají pro mladé víno vlastní název: třeba Jiří Hort prodává mladé víno pod názvem Veselé víno, zatímco vinařství Lahofer značí tato vína jen písmeny á či ý, jako mladý (Lahofer) či mladá (Lahoferka).
Párování vína s jídlem
Na závěr pár tipů na párování svatomartinských vín s jídlem. Svatomartinské červené se pije více nachlazené než běžné červené víno, ideální je teplota zhruba kolem 14 stupňů. Můžete je otevřít ke grilovanému či dušenému masu, ke zvěřině a samozřejmě k pečené huse.
Bílé svatomartinské pasuje se studenou kuchyní, saláty, drůbeží a pečenými rybami, ať už mořskými, či sladkovodními. Pokud natrefíte na suchý Müller Thurgau s příjemnou vůní tropického ovoce, jako je liči nebo ananas, můžete ho směle nalít také k asijské kuchyni.
K té se však hodí hlavně svatomartinské „růžovky“, které krásně doplní chuťově výrazné pokrmy thajské či vietnamské kuchyně, ale skvěle se hodí také k pikantním úpravám krevet či chobotnice. Tím ale škála možností jejich párování zdaleka nekončí, neboť je můžete otevřít ke grilovanému masu, drůbeži i těstovinám. A pokud sáhnete po sladší verzi, budou dobře fungovat i s dezerty.
