Žijeme o deset let déle, z toho ale devět v nemoci, říká mistryně světa

Blue zones neboli modré zóny jsou země, ve kterých je doba dožití mnohem vyšší než v jiných oblastech světa. Patří mezi ně italská Sardinie, japonská Okinawa, řecká Ikara, kostarický poloostrov Nicoya a město Loma Linda v Kalifornii. Na dlouhověkost tady přitom nemá vliv příznivé přímořské podnebí, jak by se mohlo zdát, ale životní styl. Který – kromě stravy – zahrnuje také pravidelný pohyb.

Když se podíváme do srdce Evropy, právě toho pohybu je tu žalostně málo. Může za to do velké míry vyspělost civilizace, kdy v podstatě během chvíle sezení na židli zvládneme obstarat nákupy, vyřídíme změnu údajů pro banku a cestou domů se pohodlně svezeme autem, namísto toho, abychom šli třeba pěšky nebo i jeli MHD. Zjednodušeně řečeno, čím se máme lépe, tím je nám hůř.

„Náš život se o deset let prodloužil díky medicíně, ale z toho devět let je v nemoci. Jak chceme strávit poslední část života? Aktivně, s dětmi, nebo ležet na posteli? To je důležité si uvědomit,“ apeluje Jana Havrdová, propagátorka zdravého životního stylu a prezidentka Českého svazu aerobiku a fitness FISAF.cz.

Pohyb je přitom nedílnou součástí zdravé péče, a pokud mu budeme věnovat čas, spoříme si tím do budoucna. „Pokud se o sebe budeme dobře starat, ušetříme tím, že za nás stát v budoucnu nebude muset vynakládat takové velké peníze za lékařskou péči. Asi nemůžeme říct, že nebude vynakládat žádné, ale bude jich výrazně méně, než kdybychom se nehýbali vůbec,“ vysvětluje Havrdová.

Obezitou či nadváhou v současnosti trpí dvě třetiny dospělých a až pětina dětí. Jak Jana Havrdová připomíná, tento stav by se po covidu ještě mohl zhoršit. Obezita a nadváha jsou spouštěči dalších onemocnění, naše tělo není konstruováno, aby nosilo deset nebo dvacet kilogramů navíc. Pak to neutáhne kardiovaskulární systém, dýchací či kloubní systém.

Při pohybu se také vyrábí látky s názvem myokiny, jež jsou nezbytné pro imunitu a celkové zdraví. Ty ale nelze vyrobit průmyslově, protože organismus je produkuje pouze při pohybu. V neposlední řadě se při pohybu uvolňují endorfiny, hormony dobré nálady důležité pro dobrou náladu a psychiku. A je jasné, že když se člověk cítí dobře, veškerý život funguje lépe.

Přitom stačí i malá změna. Podle doporučení odborníků by se měl člověk hýbat alespoň pětkrát týdně třicet minut. „Podle mě je to málo, většina populace ale nesplňuje ani to. Když někdo, kdo je zvyklý ujít denně dva tisíce kroků, ujde o tisíc více, bude to pro něj mít obrovský efekt,“ povzbuzuje Jana Havrdová.

Jana Havrdová také radí zařadit si pohyb do rozvrhu stejně, jako to třeba člověk dělá u plánování kroužků svým dětem. Koneckonců právě třeba při čekání na dítko si můžete na půl hodiny zacvičit. Jsou to navíc právě rodiče, kdo musí vést děti k pohybu. Proč jinak hrozí, že klukům porostou prsa a děvčata budou mít deprese? Poslechněte si to v posledním dílu MUDr.ování v úvodu článku.