Pokličky, velbloudi i hřiby: Kam na výlet za nejkrásnějšími skalními útvary v Česku

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Skalní útvary jsou jedinečné geologické fenomény, které vznikají v průběhu milionů let působením přírodních sil, jako jsou eroze, zvětrávání a tektonické procesy. V Česku jsou nejčastěji tvořeny pískovcem, žulou, čedičem nebo vápencem, přičemž každý z těchto materiálů podléhá specifickým vlivům prostředí, které formují jejich neobvyklé tvary.

Pískovcové skály bývají výsledkem větrné a vodní eroze, zatímco čedičové sloupy vznikají při chladnutí lávy. Česká krajina je bohatá na skalní města, pískovcové brány, viklany i kuriózní útvary, které mnohdy připomínají zvířata nebo lidské postavy. Stávají se tak turisticky frekventovanými místy a díky pověstem, které s nimi jdou ruku v ruce, jsou oblíbené nejen u dětských návštěvníků.

Poblíž Kamenického Šenova se tyčí unikátní čedičová skála, která je známá pod jménem Panská skála nebo Varhany. Tento přírodní útvar tvoří sloupce, které vznikly chladnutím a smršťováním vulkanické horniny.

Panská skála je snadno dostupná, nachází se jen kousek od hlavní silnice. Geometricky dokonalé čedičové sloupce připomínající varhany jsou jedním z nejfotogeničtějších skalních útvarů v Česku. Znát ji lidé mohou i z některých filmových pohádek, jako je Pyšná princezna nebo Hodinářův učeň.

Severně od Jítravy, na úpatí vrchu Vysoká, se rozkládá soubor zaoblených bělavých skal, které připomínají odpočívající slony. Skály jsou tvořeny druhem pískovce, který byl erozí zaoblen do hladkých tvarů. Vznikly zvětráváním a rozdílnou odolností horniny vůči vnějším vlivům. Na místo vede červeně značená turistická trasa.

Na severním Plzeňsku, v hlubokých lesích poblíž Žihle, se nachází skalní městečko Viklany. Kolem skal vede značená turistická trasa a dojít k nim není náročné. K nejvýraznějším z nich patří skalní útvar Viklan (na snímku), jako poskládaný ze zaoblených balvanů. Nedaleko vyrostl také kamenný Hřib.

Dvě další obrovské zaoblené skály dostaly jména Dědek a Bába. Jedná se o viklany, které vznikly zvětráváním žulové horniny. Dědek je větší, jeho výška dosahuje pěti metrů, zatímco Bába je nižší a má charakteristickou miskovitou prohlubeň.

Místo je opředeno pověstí o zkamenělých postavách starého páru, který byl proměněn v kámen za svou lakotu. Když jednoho dne kolem jejich domu procházel chudý poutník a požádal o trochu jídla a vody, Bába ho nevlídně odbyla a Dědek mu dokonce vyhrožoval, aby odešel. Poutník však nebyl obyčejný člověk a proměnil dvojici v kámen.

Tyto výrazné pískovcové sloupy s „pokličkami“ vznikly rozdílnou erozí dvou typů hornin. Spodní část skály je z měkčího pískovce, který rychleji erodoval, zatímco horní část odolávala větru a vodě mnohem déle, což vedlo ke vzniku charakteristického tvaru. Jejich výška dosahuje až 12 metrů, nejznámější se nacházejí u Mšena. Výstup na vyhlídku k nim je strmější, ale zvládnutelný pro většinu turistů.

Nad Horními Věstonicemi na Pálavě se tyčí skalní masiv Martinka. Kdysi se z něj ulomil velký balvan, ale místo aby dopadl až na zem, zaklesnul se v průrvě vedle skalní věže Obří kámen. Jaký jiný název si mohl vysloužit v kraji proslulém dobrým vínem než Velký špunt? Dostat se sem dá pěšky ze zmíněné obce, ale také po značených trasách z Klentnice nebo z vrcholu hory Děvín.

Výrazná skaliska ve tvaru velbloudů se nacházejí v blízkosti přírodní památky Divadlo. Tyto útvary jsou součástí pískovcového masivu a byly vytvarovány zvětráváním a vodní erozí po tisíce let. Jejich zajímavý tvar jim dal název podle nápadné podoby se sedícími velbloudy. Přístup k nim je snadný po turistických stezkách vedoucích z Hamru na Jezeře.

Pískovcové skalní hřiby patří k nejcharaktičtějším geologickým útvarům Broumovských stěn. Vznikly zvětráváním, kde měkčí spodní část se rychleji drolila, zatímco pevnější horní partie zůstaly nedotčené. Řadu podobných hřibů lze najít i jinde po světě, tyto jsou nejdokonaleji vytvořené v Česku.

Pravčická brána je s rozpětím 26,5 metru největším přírodním kamenným obloukem v pevninské Evropě. Vznikla před 90 miliony let, kdy ustupující moře zanechalo rozsáhlé pískovcové plošiny, které postupně formovaly erozní síly. Její nezapomenutelná podoba se stala symbolem Českého Švýcarska a národní přírodní památkou.

V roce 1881 zde rakouský kníže Edmund Clary-Aldringen postavil výletní zámeček Sokolí hnízdo, v němž dodnes funguje restaurace. Pravčickou bránu obdivovali mnozí slavní návštěvníci, včetně Andersena, který zde hledal inspiraci pro své pohádky. V roce 2004 se objevila ve filmu Lev, čarodějnice a skříň jako součást světa Narnie.

Tyto přírodní misky vyhloubené ve skalách jsou tvořeny žulou, do které se v průběhu tisíciletí vymývaly prohlubně v důsledku působení vody a větru. Pověsti tvrdí, že sloužily vílám k praní prádla a kouzelným rituálům. K útvarům se dostanete po turistické trase vedoucí z Vidnavy.

Čertovy kameny jsou skupina mohutných skalních bloků na severním úbočí Zlatého Chlumu v Jeseníkách. Tento útvar vznikl díky mrazovému zvětrávání a postupné erozi rulových hornin. Nejvyšší skály dosahují až 40 metrů, a tudíž poskytují nádherný výhled na okolní krajinu. K místu se dá dojít z Jeseníku po značené stezce, kromě ní zde však existují i horolezecké trasy pro zkušené lezce. Nahoru se dá vylézt po soustavě žebříků.

A proč se jmenují Čertovy kameny? Za každou skalkou se prý může podle pověsti z ničeho nic objevit čert, který vás bude lákat k pokladu. Kdybyste s ním ale šli, ze skal už byste se nevrátili.