Proč by muži neměli nosit kraťasy a děti hledat velikonoční zajíčky

Typický přechodový rituál jsme mohli vidět například v seriálu Bylo nás pět, kdy malý Péťa Bajza dostal své první kalhoty s dlouhými nohavicemi. I takhle se dal vyjádřit přechod kluka v muže. Jistěže si mladík nezačal od té chvíle mýt pravidelně uši a mluvit pouze vybraně, přesto cítil, že některé věci už by dělat neměl. A náležitě to dával najevo i svým kamarádům.

„Člověk, který projde přechodovým rituálem, se stává transformovaným, zavazuje ho to a dává znamení, že některé věci už prostě nedělá. Proto je velká škoda, že přechodové rituály téměř vymizely,“ říká internistka a psycholožka Kateřina Cajthamlová.

Neexistující hranice mezi dětstvím a dospělostí mimo jiné způsobila to, že se dnes chce málokomu dospět neboli převzít za sebe plnou zodpovědnost. A tak kraťasy mohou být velký symbol. Ležérnost v oblékání je sice trendy, ale i v dnešní době existuje mnoho mužů, kteří by za žádnou cenu neukázali na pracovní schůzce chlupatá lýtka, byť by byly venku tropy. Prostě chtějí vypadat dospěle, a tak si oblečou „dospělé“ kalhoty.

Raději vejce než zajíce

Podobně důležitým rituálem je svatba. „Maminka předává ženicha, tatínek předává nevěstu a někdo jim požehná. Tímto přechodovým rituálem končí původní rodina a nabývá smysl nová. To není jen papír, ale vědomí, že já patřím tomu svému nebo té své a rodiče pomalu ustupují do pozadí,“ vysvětluje lékařka. Jak dodává, týká se to především budoucí tchyně, která by měla svého syna předat bez nároku na to, že bude později zasahovat do života nové rodiny. Jenže i tady už některé tradice pomalu mizí nebo se transformují v nové.

Proměna rituálů a tradic může mít někdy nečekané konotace, jako je to například u Velikonoc. Od darování barevných vajíček se některé rodiny pomalu přesouvají ke schovávání velikonočních zajíčků v trávě, které potom děti hledají.

Tahle tradice je rozšířená na západ od Česka a vypadá to, že se chytí i ve zdejších končinách. To je ale dost na pováženou, uvážíte-li, že zajíc je symbolem nezřízené sexuality a promiskuity. „Jeho hledání mi proto nepřijde jako vhodná rituální aktivita pro dítě,“ říká Kateřina Cajthamlová.

Které velikonoční rituály jsme ještě trochu popletli a co by se stalo se světem, který by o všechny své tradice a rituály zničehonic přišel? Poslechněte si v nové epizodě podcastu MUDr.ování s internistkou a psycholožkou Kateřinou Cajthamlovou v úvodu článku.