Pražský orloj a Staroměstská radnice: slavné památky s pohnutým příběhem

Staroměstská radnice patří mezi nejvýznamnější památky nejen Prahy, ale i celé České republiky. Tato elegantní gotická stavba se může pochlubit více než sedmi stoletími historie.

Vedle historických interiérů a věže, která nabízí nádherný výhled na celé město, fascinuje návštěvníky zejména slavný Pražský orloj – technický i umělecký zázrak, který je v provozu už od roku 1410. Že ho vyrobil a poté zastavil mistr Hanuš, když ho oslepili? Jen pověst. Přečtěte si, jak to bylo doopravdy.

Historie radnice sahá až do roku 1338, kdy král Jan Lucemburský povolil Starému Městu pražskému zřídit vlastní správní centrum. Základem se stal dům Wolflina z Kamene z konce 13. století, kolem něhož postupně vznikl komplex několika budov. Ve východním průčelí zůstaly částečně zachované lomené arkády bývalého podloubí. Roku 1364 byla k radnici přistavěna mohutná hranolová věž vysoká téměř 70 metrů.

Nejcennější částí interiéru je bývalá radní síň z druhé půlky 15. století s malovaným stropem z doby renesance. Uvnitř radnice najdete například i středověkou kapli Panny Marie či Jiříkovu a Brožíkovu síň.

Radnice se stala svědkem mnoha zásadních událostí českých dějin. Třeba v roce 1458 zde čeští stavové zvolili Jiřího z Poděbrad králem. Po bitvě na Bílé hoře byli ve zdejší šatlavě vězněni účastníci stavovského povstání, kteří byli následně 21. června 1621 popraveni na náměstí před radnicí. Na chodníku jsou dodnes vyznačeny kříže připomínající tuto tragickou událost.

Při bojích během Pražského povstání v květnu 1945 byla radnice těžce poničena. Neogotické východní a severní křídlo z 19. století s úřadovnami a kanceláří primátora bylo zničeno požárem a německým ostřelováním, poškozena byla část věže i orloje a také městský archiv.

Po válce město rozhodlo torzo zničeného křídla strhnout. Radnice se dodnes nedočkala opětovné dostavby, přestože se na ni několikrát vypisovaly soutěže. Připomínkou tehdejších událostí je poslední zachované pole východní fasády, jehož přízemí tvoří zazděné okno s pamětními deskami.

Podzemí Staroměstské radnice tvoří soubor románských a gotických sklepů, které sloužily jako základy původních měšťanských domů. Tyto prostory jsou přístupné v rámci komentovaných prohlídek. Uvidíte zde i původní gotické klenby loubí a průjezdů z 13. a 14. století.

Kromě historických expozic lze v podzemí příležitostně navštívit i část kanalizační stoky - takzvaný Cizinecký vstup. Je součástí systému odpadních vod, který navrhl britský inženýr William Heerlein Lindley v rámci modernizace pražské kanalizace na přelomu 19. a 20. století. Tyto prohlídky obvykle pořádají Pražské vodovody a kanalizace.

Pražský orloj je jedním z nejstarších astronomických a stále funkčních hodin na světě. V roce 1410 jej sestrojil hodinář Mikuláš z Kadaně na základě výpočtů astronoma Jana Šindela. Později byl zdokonalen mistrem Hanušem, jehož jméno je s orlojem často spojováno.

Orloj byl mnohokrát opravován a rozšiřován. V roce 1865 přidal Josef Mánes kalendářní desku s alegoriemi měsíců.

Těžké škody utrpěl během května 1945, kdy byl mechanismus poškozen požárem a figurky apoštolů shořely. Naštěstí se podařilo orloj obnovit, přičemž 75 procent původních součástek zůstalo funkčních. Cennou památku pomohla ochránit i dočasná zeď postavená kolem orloje během války.

Astronomický ciferník: Kruhový astroláb zobrazuje polohu Slunce, Měsíce, hvězd a čtyři různé časy: středoevropský, staročeský, babylonský a hvězdný. Horní modrá část symbolizuje den, dolní černá část noc. Zlatá ruka ukazuje na staročeský i středoevropský čas.

Kalendářní deska: Dílo Josefa Mánesa z roku 1865 obsahuje znamení zvěrokruhu a alegorie jednotlivých měsíců. Originál je ale uložen v Muzeu hlavního města Prahy, na orloji je instalována kopie od Bohumila Číly z roku 1946.

Mechanické figury: Viditelnou pohyblivou částí orloje je 12 apoštolů, z nichž každý má svůj symbol. Pod nimi se rozhýbávají alegorické postavy: Smrtka tahá za provaz, Marnivec se prohlíží v zrcadle, Lakomec třese měšcem a hrozí holí a Turek kroucením hlavy odmítá Smrtčin verdikt.

Představení Orloje je možné vidět denně každou celou hodinu od 9:00 do 23:00. Apoštolové se postupně zjevují ve dvou okýnkách, což doprovází výše zmíněné figury. Konec „představení“ ohlašuje kokrhající zlatý kohout a zvonění věžních hodin.