Hlavní obsah

Nobelovy ceny se udělují tento týden. Kdo je dostal a jaká je jejich historie

Foto: Jeppe Gustafsson, Shutterstock.com

Nobelova cena patří k nejprestižnějším oceněním na světě.

Švédské a norské instituce tento týden postupně oznamují laureáty Nobelových cen. Ocenění dostanou za objevy a zásluhy v oblasti vědy, literatury, ekonomie a míru. Jak se vybírá, kdo ceny dostane, a co vše je s nimi spojeno?

Článek

Co jsou Nobelovy ceny a za co se udělují?

Nobelova cena odměňuje vědecké objevy, humanitární zásluhy a mírové snahy, což je ústřední myšlenkou závěti švédského vědce a vynálezce Alfreda Nobela. Tento princip ovlivňuje nejen samotné udílení cen, ale také všechny vzdělávací a osvětové aktivity spojené s cenou.

Jejich cílem je šířit povědomí o Nobelově ceně, inspirovat mladé lidi a prezentovat významné objevy a úspěchy laureátů. Ve své závěti Nobel napsal, že cenu mají obdržet „ti, kteří v předchozím roce prokázali lidstvu největší přínos“.

Nobelovy ceny 2024

Letošní laureáti Nobelových cen jsou letos oznamování od 7. do 14. října 2024. Na oznámení se můžete dívat živě na oficiálních stránkách Nobelových cen.

  • Nobelova cena za fyziologii a lékařství: 7. října – Victor Ambros a Gary Ruvkun za objev microRNA, která má obrovský význam pro vývoj a funkce mnohobuněčných organismů.
  • Nobelova cena za fyziku: 8. října – John Hopfield a Geoffrey Hinton za zásadní objevy, které umožnily rozvoj strojového učení pomocí umělých neuronových sítí.
  • Nobelova cena za chemii: 9. října - David Baker, Demis Hassabis a John M. Jumper za výzkum v oblasti proteinů, využitelný při výrobě nanomateriálů či ve farmaceutickém průmyslu, například při vývoji vakcín či při zkoumání rezistence vůči antibiotikům.
  • Nobelova cena za literaturu: 10. října
  • Nobelova cena míru: 11. října
  • Nobelova cena za ekonomii: 14. října

Jaké jsou kategorie?

Nobelovy ceny se udělují v šesti kategoriích: za fyziku, chemii, fyziologii a lékařství, literaturu a mír, jak stanovil Alfred Nobel ve své závěti. V roce 1968 zavedla Švédská národní banka cenu za ekonomii na Nobelovu počest, což bylo výjimkou. Nobelova cena za matematiku, inženýrství, biologii nebo environmentální vědy neexistuje, protože tyto kategorie nebyly v Nobelově závěti zahrnuty.

Kdo byl Alfred Nobel?

Zakladatelem Nobelových cen byl švédský vědec a vynálezce dynamitu Alfred Nobel. Žil mezi lety 1833 až 1896. S výbušninami podnikal už jeho otec, ale na rozdíl od něj Alfred viděl jejich využití jinde než ve zbrojařském průmyslu.

Při svých studiích potkal chemika Ascania Sobrera, který vynalezl výbušnou kapalinu nitroglycerin. Nobelova rodina s chemikálií začala obchodovat, ale často docházelo k nehodám. Při jedné z nich dokonce zemřel Alfredův mladší bratr.

Proto se Alfred Nobel rozhodl vymyslet, jak kapalinu převážet a skladovat bezpečněji. Zjistil, že když ji zkombinuje s hlinkou, exploduje už jen díky rozbušce – a tak vznikl dynamit.

Tento vynález mu přinesl obrovské bohatství, ale zároveň i rozporuplnou pověst. Nobel nechtěl, aby si ho svět pamatoval jako „obchodníka se smrtí“, a tak se rozhodl využít svůj majetek k ocenění lidí, kteří nějak prospěli lidstvu.

Kdo ceny uděluje?

Ve své závěti Alfred Nobel jasně určil instituce, které budou zodpovědné za udělování Nobelových cen. Nobelova cena za fyziku a chemii připadla Švédské královské akademii věd, cenu za fyziologii a lékařství uděluje lékařská univerzita Karolinska Institutet. Nobelovu cenu za literaturu má na starosti Švédská akademie.

Cena míru je spravována pětičlenným výborem, který vybírá norský parlament. V roce 1968 byla přidána Nobelova cena za ekonomii, kterou uděluje již zmíněná Švédská královská akademie věd.

Češi v Nobelových cenách a laureáti s českými kořeny

  • Bertha von Suttner – Nobelova cena za mír 1905: Rakouská pacifistka s českými kořeny získala Nobelovu cenu za mír jako první žena. Byla významnou postavou mezinárodního mírového hnutí a její kniha Die Waffen nieder! (Složte zbraně!) měla velký vliv na mírové hnutí.
  • Gerty Cori a Carl Ferdinand Cori – Nobelova cena za fyziologii a lékařství 1947: Cenu získali společně manželé a čeští emigranti do USA za objev metabolismu glykogenu, což přispělo k pochopení základních mechanismů v biochemii lidského těla. Gerty Cori se stala první ženou, která získala Nobelovu cenu v oblasti fyziologie a lékařství.
  • Jaroslav Heyrovský – Nobelova cena za chemii 1959: Cenu dostal za objev a rozvoj polarografie. Tato metoda umožňuje analyzovat chemické látky pomocí měření elektrického proudu, který prochází roztokem. Polarografie našla široké využití v chemii, biologii a dalších oborech.
  • Jaroslav Seifert – Nobelova cena za literaturu 1984: Český básník a spisovatel získal Nobelovu cenu za literaturu za svou „poezii, která svěží smyslovostí a mimořádnou vynalézavostí podává osvobozující obraz lidské nezdolnosti a mnohotvárnosti“.
  • Peter Grünberg – Nobelova cena za fyziku 2007: Němec původem z Plzně obdržel Nobelovu cenu za fyziku spolu s Albertem Fertem za objev obří magnetorezistence. Tento objev umožnil výrazné zmenšení a zvýšení kapacity pevných disků, což mělo zásadní dopad na rozvoj moderní výpočetní techniky.

Jak se vybírají laureáti?

Instituce laureáty vybírají z předem nominovaných kandidátů. Každý rok osloví výbor Nobelových cen tisíce univerzitních profesorů, vědců, bývalých laureátů Nobelovy ceny a dalších. Požádá je o předložení návrhů kandidátů na Nobelovy ceny pro nadcházející rok.

Tito navrhovatelé by měli být z co největšího počtu zemí a univerzit z celého světa. Tím se zajišťuje reprezentativní a spravedlivý výběr nominací.

Kdy a kde se Nobelovy ceny udělují?

Slavnostní předávání Nobelových cen se koná každoročně 10. prosince na výročí smrti Alfreda Nobela. Ceny za vědu, literaturu a ekonomii jsou předávány ve Stockholmu ve Švédsku, zatímco Nobelova cena míru v norském Oslu. Udělování cen doprovází slavnostní ceremonie, které se účastní švédská královská rodina.

Kolik peněz je s cenami spojeno?

Nobel stanovil, že většina jeho majetku, přesahující 31 milionů švédských korun (dnes přibližně 2,2 miliardy švédských korun), má být investována do bezpečných cenných papírů. Výnosy z těchto investic jsou každoročně rozdělovány jako peněžité odměny k Nobelovým cenám.

Každý laureát obdrží kromě zlaté medaile a diplomu také finanční odměnu, jejíž výše se liší v závislosti na ročním výnosu Nobelova fondu. V roce 2024 je výše odměny přibližně 11 milionů švédských korun (přibližně 25 milionů českých korun). Pokud je cena udělena více lidem za jeden objev, o částku se musejí podělit. Můžou být ale maximálně tři.

Nobelova cena za penicilin

K nejvýznamnějším počinům na poli moderní vědy patří objev a rozvoj penicilinu jako prvního účinného antibiotika. Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství za tento objev, který zachránil nespočet lidských životů a zahájil éru moderní antibiotické léčby, získali Alexander Fleming, Ernst Boris Chain a Howard Walter Florey v roce 1945.

Doporučované