Článek
Exemplárním příkladem, jak se mění planeta Země, je podle zoologa Tomáše Jůnka Afrika. „Jasně se to ale dotýká i nás v Evropě. Od 90. let došlo v Africe k obrovskému nárůstu populace, což souvisí s migrační krizí. Klimatické změny mají za následek to, že jim jde o přežití,“ varuje v diskuzi vědců na téma Proměny planety – hrozba, nebo příležitost?
Moderátoři Petr Horký a Monika Vondráková v ní zpovídali polární bioložku Marii Šabackou a kosmického inženýra Jana Lukačeviče, kteří se nedávno vrátili z Expedice Neuron Za tropickými ledovci, kde zkoumali jejich úbytek. A také výše zmíněného Tomáše Jůnka z Expedice Neuron Dzamba Ya Lobi, který se v Kongu věnuje ochraně ohrožených zvířat.
Marie Šabacká v debatě mimo jiné vzpomněla Špicberky, které jsou jedním z nejrychleji se oteplujících míst planety. „Od 70. let zde průměrná teplota v zimě stoupla o sedm stupňů. Dříve to byla suchá poušť. Teď ustupují ledovce i mořský led, problémy mají lední medvědi i místní lidé,“ vysvětluje.
Na význam kosmického výzkumu upozornil kosmický inženýr Jan Lukačevič. „Získáváme snímky z širokých oblastí, na nich můžeme sledovat odlesňování, změny ve složení atmosféry, přibývání skleníkových plynů či živelních katastrof. Počet družic, které je monitorují, stále roste.“
Jaká je planeta Země v roce 2022 a jaká bude za 20 let? Vnímá obyvatel Afriky ochranu planety stejně jako obyvatel Evropy? Co nám o budoucnosti může prozradit kosmický výzkum? Odpovědi najdete ve videu v úvodu článku.