Neumíme nést odpovědnost za své zdraví. Na Západě je to jiné, říká lékař

Nemoci srdce a cév jsou metlou naší populace. Každoročně si vyžádají životy až 45 tisíc Čechů. Pacientů zároveň rychle přibývá.

Kardiovaskulární choroby jsou u nás největšími zabijáky. Co může každý z nás dělat pro to, aby měl zdravé srdce? Co se na smutných statistikách nejvíc podílí a co podceňujeme? Poslouchejte podcast MUDr.ování s kardiologem Petrem Ošťádalem.

Kouření, obezita, nedostatek pohybu. To jsou podle kardiologa Petra Ošťádala hlavní faktory, které stojí za obrovským počtem kardiovaskulárních nemocí v Česku. Nějakou formu takových chorob mají až tři miliony lidí a čísla rychle rostou.

„Vidím to jako výzvu. Je skutečně potřeba, abychom široké veřejnosti dali na vědomí, jak závažná onemocnění to jsou a jak vysoké je riziko, že na ně zemřeme. A že se dá významně snížit, když omezíme vliv právě těch rizikových faktorů,“ říká kardiolog Petr Ošťádal v podcastu MUDr.ování.

Podle lékaře se do situace promítá postoj Čechů k prevenci, který je spíše pasivní. Mnoha komplikacím i tragédiím by se přitom podle Petra Ošťádala dalo zabránit snadnými vyšetřeními. Kdyby na ně ovšem lidé chodili. Za laxním přístupem jsou podle něj nejspíš i léta strávená v nesvobodě. Lidé neradi přijímají odpovědnost za své zdraví.

„Podílí se na tom více faktorů. Ale možná je to opravdu pozůstatek historie, kdy ta pasivita byla v podstatě ceněnou vlastností, jež umožňovala přežít dlouhá léta budování socialismu,“ míní lékař. Sám má pracovní zkušenosti z USA, Německa či Velké Británie, kde je podle něj situace zcela opačná.

„Tam pacient hraje aktivní roli, snaží se na své léčbě podílet. Ví, že v případě, že bude nemocný, bude ho to stát často nemalé peníze. V každém případě se o své zdraví zajímá, snaží se, aby dosáhl třeba cílové hladiny cholesterolu, aby měl dobře kontrolovaný vysoký tlak, aby měl dobře kontrolovanou cukrovku,“ přibližuje profesor Petr Ošťádal.

Není ale třeba chodit až za oceán - například ve Francii je úmrtnost na kardiovaskulární nemoci třikrát nižší než v České republice. Češi zároveň prožijí až 15 let v nemoci. Podle šéfa kardiologů je ale klíč k odvrácení tragických scénářů vlastně jednoduchý - pravidelně navštěvovat svého praktika, udržovat si optimální váhu, nekouřit a mít dostatek fyzické aktivity.

Pokud jde o pohyb, je podle odborníka důležité na něj myslet i při našem každodenním fungování. Pro řadu lidí bude znamenat velký rozdíl už jen to, když budou více chodit - pomoci může třeba i jen vystoupit z autobusu o zastávku či dvě dříve nebo jít po schodech místo jízdy výtahem.

„To jsou věci, které, pokud budeme dělat každý den, tak velmi pravděpodobně pomůžeme našemu kardiovaskulárnímu systému,“ dodává lékař. Samotný cíl v počtu kroků by si podle něj ale měl určit každý sám podle svých možností, důležitá je pravidelnost.