Článek
Jen málokterá choroba má tak děsivé statistiky jako rakovina slinivky břišní. Léčba je komplikovaná a většina pacientů se navíc do péče lékařů dostává pozdě.
Proč je rakovina slinivky břišní tichým zabijákem? Co můžeme udělat pro prevenci a na co naráží léčba? Poslechněte si nový díl podcastu MUDr.ování s gastroenterologem Tomášem Huclem.
Pohledem do zdravotnických statistik jde o jednu z nejtragičtějších kapitol medicíny. Karcinomem pankreatu - tedy rakovinou slinivky břišní - u nás každý rok onemocní okolo 2300 pacientů a téměř stejný počet na nemoc umírá.
„Většina pacientů má onemocnění, které není vhodné k chirurgické léčbě, má ho pokročilé nebo generalizované. Ti většinou budou v průměru žít půl až jeden rok. Pacienti, kteří podstoupí operaci, u nich je to lepší, ale v průměru je medián přežití kolem dvou let. Pěti let se dožije zhruba 5 až 10 % pacientů s karcinomem,“ přibližuje chmurné statistiky v podcastu MUDr.ování profesor Tomáš Hucl.
S kým jsme si povídali?
Prof. MUDr. Tomáš Hucl, Ph.D. je přednostou Kliniky hepatogastroenterologie v pražském Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM). Vystudoval 1. lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Praze a následně nastoupil do IKEM. V rámci výzkumu působil například na univerzitě v Heidelbergu nebo na Johns Hopkins University v Baltimoru. Je členem Endoskopické sekce České gastroenterologické společnosti.
Problematice se lékař věnuje už řadu let, nyní v pozici přednosty Kliniky hepatogastroenterologie v pražském Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM). Česká republika podle Tomáše Hucla bohužel patří k zemím, kde je výskyt této rakoviny jeden z nejvyšších na světě.
Odborníky znepokojuje i to, že počet nových pacientů rok od roku narůstá a že se choroba čím dál častěji objevuje i u mladších ročníků, než tomu bylo dříve.
„Tento karcinom typicky mají pacienti nad 65 let. Bývalo vzácné, aby byli pacienti mladší, a bylo úplně vzácné, aby byli mladší 50 let. Ale těchto pacientů začalo v poslední době přibývat. V té nižší věkové kategorii také přibývá více žen než mužů. Vysvětlení pro to úplně není,“ doplňuje lékař.
Hledání nejvíce ohrožených
Největším problémem onemocnění je, že dlouhou dobu nezpůsobuje žádné potíže. Lékaři ho tak v naprosté většině odhalí až v pokročilém stadiu. To se již projevuje hubnutím, nechutenstvím, bolestmi břicha a zad nebo žloutnutím kůže. V takové fázi už je prognóza pro pacienta velmi špatná.
Objevit problém v raném stadiu je tedy klíčové, lékaři proto loni spustili program zaměřený na lidi s vyšším rizikem vzniku karcinomu. „Ví se, že minimálně 10 % pacientů má nějakou dědičnou predispozici,“ upřesňuje Tomáš Hucl. Do programu by se proto měli hlásit ti, kteří mají alespoň dva příbuzné s touto nemocí.
Stejně tak by měli speciální vyšetření podstupovat ti, kdo mají genovou poruchu s vysokým rizikem vzniku této rakoviny a další. Vše potřebné zájemci najdou na webu České gastroenterologické společnosti nebo by jim se vším měl pomoci praktik.
Prevence? Rozhodně existuje
Jak nicméně upozorňuje Tomáš Hucl, většina lidí onemocní karcinomem, který geneticky podmíněný není. I proto je dobré neustále myslet na prevenci, jež podle něj i v tomto případě má smysl. A co je tedy podle odborníka výrazným rizikovým faktorem?
„Číslo jedna je kouření. To je nejvýznamnější a jednoduše definovatelný rizikový faktor. Kouření minimálně dvakrát a možná vícekrát zvyšuje riziko vzniku karcinomu pankreatu. Takže to je číslo jedna,“ připomíná lékař.
„A potom je to nesprávný životní styl ve smyslu diety - obezita je rizikovým faktorem. Roli hraje nepochybně i příjem červeného tučného masa. Dalším rizikovým faktorem je alkohol, který je asociovaný s řadou malignit, a i tady je určitá souvislost, ať už přímo nebo přes chronický zánět slinivky,“ dodává.