Nejzákeřnější rakoviny přibývá i mezi mladými. Lékaři bijí na poplach

Jen málokterá choroba má tak děsivé statistiky jako rakovina slinivky břišní. Léčba je komplikovaná a většina pacientů se navíc do péče lékařů dostává pozdě.

Proč je rakovina slinivky břišní tichým zabijákem? Co můžeme udělat pro prevenci a na co naráží léčba? Poslechněte si nový díl podcastu MUDr.ování s gastroenterologem Tomášem Huclem.

Pohledem do zdravotnických statistik jde o jednu z nejtragičtějších kapitol medicíny. Karcinomem pankreatu - tedy rakovinou slinivky břišní - u nás každý rok onemocní okolo 2300 pacientů a téměř stejný počet na nemoc umírá.

„Většina pacientů má onemocnění, které není vhodné k chirurgické léčbě, má ho pokročilé nebo generalizované. Ti většinou budou v průměru žít půl až jeden rok. Pacienti, kteří podstoupí operaci, u nich je to lepší, ale v průměru je medián přežití kolem dvou let. Pěti let se dožije zhruba 5 až 10 % pacientů s karcinomem,“ přibližuje chmurné statistiky v podcastu MUDr.ování profesor Tomáš Hucl.

Problematice se lékař věnuje už řadu let, nyní v pozici přednosty Kliniky hepatogastroenterologie v pražském Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM). Česká republika podle Tomáše Hucla bohužel patří k zemím, kde je výskyt této rakoviny jeden z nejvyšších na světě.

Odborníky znepokojuje i to, že počet nových pacientů rok od roku narůstá a že se choroba čím dál častěji objevuje i u mladších ročníků, než tomu bylo dříve.

„Tento karcinom typicky mají pacienti nad 65 let. Bývalo vzácné, aby byli pacienti mladší, a bylo úplně vzácné, aby byli mladší 50 let. Ale těchto pacientů začalo v poslední době přibývat. V té nižší věkové kategorii také přibývá více žen než mužů. Vysvětlení pro to úplně není,“ doplňuje lékař.

Největším problémem onemocnění je, že dlouhou dobu nezpůsobuje žádné potíže. Lékaři ho tak v naprosté většině odhalí až v pokročilém stadiu. To se již projevuje hubnutím, nechutenstvím, bolestmi břicha a zad nebo žloutnutím kůže. V takové fázi už je prognóza pro pacienta velmi špatná.

Objevit problém v raném stadiu je tedy klíčové, lékaři proto loni spustili program zaměřený na lidi s vyšším rizikem vzniku karcinomu. „Ví se, že minimálně 10 % pacientů má nějakou dědičnou predispozici,“ upřesňuje Tomáš Hucl. Do programu by se proto měli hlásit ti, kteří mají alespoň dva příbuzné s touto nemocí.

Stejně tak by měli speciální vyšetření podstupovat ti, kdo mají genovou poruchu s vysokým rizikem vzniku této rakoviny a další. Vše potřebné zájemci najdou na webu České gastroenterologické společnosti nebo by jim se vším měl pomoci praktik.

Jak nicméně upozorňuje Tomáš Hucl, většina lidí onemocní karcinomem, který geneticky podmíněný není. I proto je dobré neustále myslet na prevenci, jež podle něj i v tomto případě má smysl. A co je tedy podle odborníka výrazným rizikovým faktorem?

„Číslo jedna je kouření. To je nejvýznamnější a jednoduše definovatelný rizikový faktor. Kouření minimálně dvakrát a možná vícekrát zvyšuje riziko vzniku karcinomu pankreatu. Takže to je číslo jedna,“ připomíná lékař.

„A potom je to nesprávný životní styl ve smyslu diety - obezita je rizikovým faktorem. Roli hraje nepochybně i příjem červeného tučného masa. Dalším rizikovým faktorem je alkohol, který je asociovaný s řadou malignit, a i tady je určitá souvislost, ať už přímo nebo přes chronický zánět slinivky,“ dodává.