Článek
Stačí chvíle a bezstarostné užívání léta se mění v drama. Úrazů u dětí stále přibývá a na vině může být i nedostatek pravidelného přirozeného pohybu. Rodiče by zároveň měli umět odhadnout, na jaké aktivity dítě stačí a kdy potřebuje trénink.
Kromě pohody a volna je u dětí léto tradičně spojené také s úrazy. Někdy lehčími, jindy velmi vážnými. Jak u dětí rozvíjet zdravé nadšení pro pohybovou aktivitu a kde se skrývá nebezpečí? Poslouchejte nový díl podcastu MUDr.ování.
Úrazů u dětí je každým rokem více. Podle traumatologa a ortopeda Radovana Hudáka z Fakultní nemocnice Motol je za tím vícero důvodů. Množství úrazů se totiž minimalizuje tím, že dítě má správnou kondici, konstituci a trénink. Pokud není na pohyb zvyklé a najednou vyběhne sportovat, rizika jsou větší.
„Můžeme se bavit o tom, jak často jsou děti v současné době na hřišti a kolik času tráví s mobilem nebo u počítače. Nemají takovou tu běžnou aktivitu, kdy by odpoledne vyběhly ven a třeba jen skákaly panáka nebo přes švihadlo. Takové ty základní sporty, které tady byly před 20 lety, dnes skoro nevidíme,“ říká lékař v podcastu MUDr.ování.
S kým jsme si povídali?
MUDr. Radovan Hudák působí na Klinice dětské a dospělé ortopedie a traumatologie 2. lékařské fakulty a Fakultní nemocnice Motol. Vystudoval 2. lékařskou fakultu a mimo působení na klinice se věnuje i výuce a tvorbě výukových kurzů. Je autorem odborné publikace Memorix anatomie a spoluautorem učebnice Memorix histologie.
Do všeho se podle něj promítá i to, že má dnes mnoho dětí v České republice nadváhu, či přímo obezitu. To následně komplikuje i regeneraci a návrat k běžným aktivitám.
„Rodiče by měli být vzorem. Pokud rodič nemá sklon si občas zaběhat, jet na kolo nebo házet míčem, tak to samozřejmě samotné dítě také nenapadne. Potom záleží, do jakých skupin, školek, kroužků dochází. Za nás je podstatné, aby ve věku tří až čtyř let, kdy začínají nějaké sportovní aktivity, bylo dítě všestranné,“ popisuje odborník.
Nebezpečí na zahradě
Radovan Hudák si zároveň na klinice před několika lety všiml rostoucího počtu úrazů, které se dětem stávají na trampolínách. Od té doby rodiče upozorňuje na možná rizika a apeluje, aby bezpečnost na nich nebrali na lehkou váhu.
„Vznikají tam opravdu závažné zlomeniny. Měl jsem jednu pacientku, které bylo 12 a vážila 75 kilogramů. Měla tedy minimálně nadváhu. Nedotočila salto a zlomila si obě předloktí. Byly to otevřené zlomeniny, poškodila si nervy. Hlavní poranění se léčilo půl roku. Potom ještě nějakou dobu trvá rehabilitace,“ říká lékař.
Mezi nejzávažnější úrazy na trampolínách podle něj ale každopádně patří poranění páteře.
„Třeba má dnešní pacientka nedotočila salto a má posunuté krční obratle. Když se krční obratle zlomí, je to velmi závažná zlomenina. Bohužel máme i pacienty, kteří ochrnuli. Standardně to ale bývají zejména končetinové úrazy,“ vyjmenovává odborník.
Kromě toho se lékař v letních měsících setkává i s úrazy, které vznikají ze zdánlivě bezpečných situací nebo v momentech takzvané „sdílené odpovědnosti“, kdy je na místě vícero dospělých a každý se domnívá, že dítě zrovna hlídá někdo jiný.
Radovan Hudák se takto setkal již s několika případy, kdy například došlo k těžkým zraněním způsobeným sekačkou na trávu. „Je to vzácné, ale hodně závažné. Rodič seká nebo dá třeba 10letému synovi posekat trávník. Tam běhá jeho pětiletý sourozenec, skočí, spadne pod sekačku a bývají z toho devastující zranění. Takové dítě pak potřebuje mnoho operací. Loni jsme měli dva pacienty v červnu a odešli z nemocnice až v září,“ říká lékař.