Mezi českými vinaři se začaly objevovat ženy. Jsou jejich vína jiná?

První vinařka, kterou Seznam Zprávy oslovily, působí v místech, kde by laik vinařství rozhodně nehledal. Jen dva kilometry od severočeských Loun, které jsou spíše královstvím chmelnic. Ve středověku na stráních vyhaslých sopek ale stávala celá řada vinohradů a některé z nich se podařilo obnovit, třeba pod kopcem Oblík. Nebo v Blšanském Chlumu, kde sídlí vinařství Wilomenna, jemuž vládne Kateřina Mikulíková. Přestože vystudovala vinařství na Mendelově univerzitě, do rodinného vinařství u Loun, které vybudoval její otec, vstoupila až po mnoha letech.

„Dlouho jsem se věnovala jiným aktivitám, ale i při nich bylo víno pořád se mnou. Až s narozením syna jsem si opravdu uvědomila, co od života chci, a vínu jsem se začala věnovat naplno. S Wilomennou si plním svůj velký sen,“ říká Kateřina Mikulíková, která pro svá vína používá slogan vulkanická vína, což odráží zdejší sopečné podloží.

A jaká vína z vinařství Wilomenna ochutnat? Kdo má rád čistá a jednoduchá vína, může vyzkoušet některé z jejích odrůdových vín, Ryzlink Rýnský či Müller Thurgau, případně sekt Wilomenna. Zajímavostí jsou pak hravá, lehce rafinovaná cuvée, například červené víno s názvem Provocateur. Největším unikátem je ovšem Svatovavřinecké připravené z révy z šedesát let starých keřů, v němž se nejvýrazněji projevuje vulkanický charakter zdejšího podloží. V láhvi čeká plné a výrazné víno s tóny borůvek, višní a čokolády.

Cenové rozpětí vín z vinařství Wilomenna je od 187 korun do 347 korun za tichá vína, sekt vychází na 467 korun.

Jižní Morava, konkrétně Pálava, je považovaná za nejlepší vinařskou polohu v České republice. Zde před šesti lety vzniklo vinařství Plenér, které má na starosti absolventka Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v Lednici Dominika Černohorská. Už na škole snila o tom, že brzy založí vlastní vinařství, ale netušila, že to půjde tak rychle. Přišlo osudové setkání s ortodontistou Ivo Markem a brzy poté oba přátelé založili malé vinařství, které nazvali Plenér. A z Dominiky se stala jedna z nejmladších vinařek v republice.

Dominika Černohorská chtěla mít ve skleničce víno, které bude chutnat v první řadě jí a které jí bude dělat radost, neboť teprve pak ho podle svého přesvědčení může nabídnout ostatním. Rozhodla se pro přírodní cestu vín, tedy styl, kterému se ve světě říká vína naturální, zatímco v Česku se vžil poněkud nepřesný termín vína autentická.

„Učíme se od přírody, ze zkušeností, i z vlastních chyb. Je skvělé, když můžeme sdílet zkušenosti s jinými kolegy vinaři. Všem nám jde o stejnou věc a přála bych si, aby to nebylo jen přání ekologických vinařů, ale všech vinařů – pracovat na zdravé půdě, pěstovat co nejzdravější révu, sklidit co nejzdravější hrozen a z něj pak vytvořit víno,“ vysvětluje Dominika Černohorská svůj přístup k vinařskému řemeslu.

A co ochutnat z Plenéru? Rozhodně základní cuvée Leonard, připravené z révy dvacet let starých keřů mnoha odrůd. Cuvée dostalo jméno podle viniční tratě Nad svatým Leonardem. Za zkoušku stojí také Sylvánské zelené, v Česku nepříliš rozšířená odrůda, která ovšem dává krásná, minerální vína. Z červených vín pak výtečný Pinot noir zrající dva roky v sudu, který se lahvuje bez filtrace.

Ceny vín z vinařství Plenér se pohybují v rozmezí od 245 korun do 500 korun.

Seznam Zprávy oběma vinařkám položily stejné otázky:

Existuje něco jako ženský styl vín? V čem se projevuje váš specifický rukopis?

Kateřina Mikulíková: Rukopis každého vinaře či vinařky je ojedinělý, víno odráží osobnost člověka. Ženy mají mnohem citlivější čich a chuť, umí odlišit i malé nuance. Traduje se, že vína od žen jsou jemnější, to ovšem posuďte sami.

Určitě ale vím, že naše víno je mimořádné především díky tomu, že révu pěstujeme na unikátním vulkanickém podloží Českého středohoří. Naše keře jsou na něm vysázeny ve velmi úzkém sponu, který révě umožňuje hluboké zakořenění. Díky této kombinaci podloží a způsobu pěstování odolává réva dobře suchu a zároveň dokáže z půdy získat více minerálů, které dávají vínům specifickou chuť. Například keře naší Svatovavřinecké odrůdy jsou 60 let staré a jejich kořeny sahají do velikých hloubek. Díky nim jsou pak hrozny na zmíněné minerální látky bohatší.

Dominika Černohorská: Myslím, že ano. Už jsem se s tímto názorem setkala. Když piju víno od vinařky, mám pocit, že je jiné. Jestli je to ale opravdu tak, nebo si ten pocit vytvářím sama, nevím. Specifický rukopis má každý vinař. Jak se projevuje ten můj, nedokážu popsat. Ze srdce bych si ale přála, kdyby jej dokázali popsat ti, kteří naše vína pijí.

Vinařský svět je plný mužů. Jak berou kolegové vinaři, ale třeba i someliéři či restauratéři ženu vinařku?

Kateřina Mikulíková: V oboru mám mezi úspěšnými vinaři spoustu přátel. Vím, že se na ně mohu obrátit vždy, když potřebuji poradit, něco odborného konzultovat, probrat. Troufám si říci, že jsou muži rádi, když do našeho oboru vstupují ženy, dávají mu úplně novou energii.

Dominika Černohorská: Ženy vinařky jsou pořád v menšině a myslím, že to tak asi bude vždycky. Já se mám v mužském světě hezky. Pokud jde o someliérské nebo restauratérské povolání, tam je to myslím daleko vyváženější. Nevadí mi, když se vyzdvihuje to, že jsem žena-vinařka. Nepotřebuju se vyrovnat mužské fyzické síle, která je pro toto řemeslo z mého pohledu velmi důležitá.