Nejslavnější kostra k vidění v Praze. Národní muzeum vystaví Lucy

Výjimečná expozice bude k vidění od 25. srpna 2025 v historické budově Národního muzea. Kostra Lucy, která byla v 70. letech nalezena v Etiopii, bude v Praze vystavena na 60 dní. Česko se stane první evropskou zemí, v níž se mohou návštěvníci setkat s autentickými ostatky jednoho z nejdůležitějších článků evoluce člověka.

Spolu s Lucy přicestuje do Prahy i Selam. Jedná se o fosilie malého dítěte identického druhu, avšak zhruba ještě o 100 tisíc let starší. Oba exponáty budou zapůjčené z Národního muzea Etiopie v Addis Abebě.

„Velice si vážím důvěry a vstřícnosti etiopské strany. Příležitost vystavit v České republice tyto světové unikáty u příležitosti otevření expoziční části Člověk a jeho předchůdci je pro nás velikou ctí i závazkem, ale též dokladem toho, že Národní muzeum patří mezi špičkové muzejní instituce,“ uvedl generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš.

Jednání o zápůjčce otevřel v listopadu 2023 premiér Petr Fiala (ODS) během své návštěvy Etiopie. Projektu se následně věnovali odborníci z Národního muzea a Zastupitelského úřadu ČR v Addis Abebě. Zápůjčka byla i v agendě jednání vicepremiéra Mariana Jurečky v Etiopii v prosinci minulého roku.

Oba exponáty budou v muzeu vystaveny v úvodním sále Člověk a jeho předchůdci v rámci nové stálé expozice „Lidé“, která propojuje antropologii, prehistorii a archeologii. Součástí výstavy budou i realistické modely pralidí od renomované francouzské sochařky Élisabeth Daynès.

Vzácnou kostru nalezl 24. listopadu 1974 v etiopské Afarské pánvi v údolí řeky Awaš poblíž vesnice Hadar americký paleoantropolog Donald Johanson. Patřila samici hominida druhu Australopithecus afarensis (australopiték afarský), která žila asi před 3,2 milionu let. Johansonův tým tehdy objevil přibližně 40 procent Lucyiny kostry.

Na základě následného výzkumu vědci zjistili, že Lucy byla vysoká zhruba 106 centimetrů, vážila 28 kilogramů a po sestavení kostí se podobala šimpanzovi, zejména malou mozkovnou a vypouklým obličejem. Zbytek kostry však naznačoval plně vzpřímené, lidské držení těla.

Nalezenou kostru v roce 1978 Johanson a jeho kolegové oficiálně přiřadili k novému druhu Australopithecus afarensis. Prohlásili, že je důkazem faktu, že naši předkové chodili po dvou nohách dříve, než se jim zvětšil mozek. Právě Lucy zdůraznila skutečnost, že opičí předek se „okamžitě“ nepřeměnil na tvora podobného člověku, ale že různé části stavby těla se měnily pozvolna a v různých časech.

Díky její dobré zachovalosti bylo poprvé možné poměrně přesně zrekonstruovat celkový vzhled a způsob života australopitéků. Žádný z pozdějších paleoantropologických nálezů se nesetkal s tak velkým zájmem veřejnosti a neměl tak výrazný vliv na povědomí o našem vývoji.

Národní muzeum doufá, že v souvislosti s výstavou Lucy může letos překonat rekordní návštěvnost z roku 2024, která činila 1,2 milionu lidí. Fosilie Lucy zřídkakdy opustí hranice Etiopie. Výjimkou bylo velké „turné“ po USA mezi lety 2007 a 2013.